Bobr
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
 Mapa rozšíření
Bobr kanadský Bobr evropský
|
||||||||||||
| Druhy | ||||||||||||
|
Bobři (rod Castor) jsou vodní hlodavci, poslední žijící zástupci čeledi bobrovitých. Vyskytují se v Severní Americe, Evropě a Asii.[1]
Žijí v blízkosti vod, kde si z pokácených stromů, větví a hlíny budují hráze a bobří hrady, ve kterých mají své hnízdo. Po kapybaře jsou to největší hlodavci vážící běžně až 25 kg.
Obsah |
Vzhled[editovat]
Mají zavalité tělo, které měří 600–800 mm.[1] Nápadný je plochý z větší části lysý ocas, který měří 250–450 mm do délky a 100–130 mm do šířky. Je pokrytý zrohovatělými šupinami.[2] Při plavání slouží jako veslo a kormidlo, ale bobr jím také umí vydat daleko slyšitelný varovný signál, když jim plácne do vody. Dospělí jedinci váží běžně 12–25 kg, ale byla zaznamenána i zvířata s 40 kg. Samci a samice jsou obvykle stejně velcí.
Srst se skládá z jemné podsady kryté hrubšími pesíky. Její zbarvení je leskle hnědé, někdy se žlutým nádechem, na břiše až žlutohnědé. Impregnuje si ji mastnými výměšky velkých řitních žláz.[2] Ocas a nohy jsou černé. Na každé noze mají pět prstů opatřených drápy.
Při pobytu pod vodou umí zcela uzavřít své ušní otvory i nozdry. Zvláštností oproti naprosté většině vyšších savců je, že jejich trávicí a pohlavně-vylučovací ústrojí ústí do společné kloaky.[1]
Bobr má malé oči, které jsou kryty mžurkou, a mohutnou čelist. V tlamě má celkem 20 zubů.[1] Jeho zubní vzorec je
- 1.0.1.3
- 1.0.1.3
Způsob života[editovat]
Bobři preferují menší řeky a malá jezírka nebo tůně, na kterých si staví svá díla – tzv. bobří hrady, které mohou mít až 10 m v průměru a mohou vystupovat až 2 m nad hladinu. Mají většinou alespoň 2 vchody, které jsou pod vodou. Ve středu je jediná komora, která slouží k odpočinku i jako hnízdo. Bývá 2 m dlouhá a 0,6 m vysoká.[1] Její podlaha je vždy nad vodní hladinou a je vystlaná jemnou vegetací. Bobři své stavby průběžně opravují a vylepšují. Obvykle vydrží několik generací.
Pokud si bobři najdou dostatečně hluboké a velké jezírko nebo tůň, nebudují si další stavby. Většinou však staví hráze, kterými zahrazují vodní toky. Byly zaznamenány i hráze delší než 600 m, i když jejich průměrná délka dosahuje je jen málo přes 20 m.[1] Některé kolonie mohou budovat systém několika hrází, aby zaručili dostatečnou a stabilní hladinu vody u svého hnízda.
Bobři kácí stromy dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy mnohem menší. Bylo pozorováno, jak dva bobři společně pokáceli osiku o průměru čtvrt metru za 4 hodiny.[1] Jeden bobr je schopen porazit stromek s kmenem tlustým 12 cm do půl hodiny.
Pod vodou vydrží obvykle 4–5 minut (maximálně 15 minut).[1] Bobři jsou převážně noční zvířata, ale někdy začínají svou práci už odpoledne.[1] Jsou aktivní v průběhu celého roku, ale populace žijící na severním okraji teritoria omezují v zimě svou svou činnost jen na dopravu připravené potravy z jezera do své nory. Stejně jako většina hlodavců neupadají do zimního spánku.
Bobří populace jsou rozděleny do kolonií, čítajících 4–8 příbuzných jedinců, obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.[1]
Potrava[editovat]
Živí se kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny.[1] Vyhledává především vrby, olše, břízy a osiky. Na jaře a v létě konzumují i některé byliny.[3] Na zimu si mohou shromáždit až 80 m³ dřeva. Uschovávají si jej pod vodou blízko svého hnízda.
Rozmnožování[editovat]
Bobři jsou monogamní zvířata. Páří se v lednu nebo únoru a mláďata se rodí od dubna do června.[1] V jednom vrhu jich bývá od 2 do 4 (znamenáno bylo maximum 8 mláďat). Při narození jsou ochlupená a mají již otevřené oči. Jsou kojena průměrně 3 měsíce, i když již ve stáří několika týdnů jim rodiče přinášejí jemné větvičky k okusování.
Pohlavně dospívají ve věku 1,5 – 2 roky; v tom věku jsou rodiči vyhnáni z hnízda. Informace o maximálním doloženém věku se různí – někteří autoři udávají 35–50 let, jiní jen 24.[1]
Zajímavost[editovat]
- Podobně nazvaný hlodavec bobruška (Aplodontia) je sice částečně podobná bobrům, ale není s nimi příbuzná, i když se v mnoha jazycích nazývá horský bobr (anglicky mountain beaver, španělsky castor de montaña, francouzsky Castor de montagne).
- Bobr je ve znaku mnoha měst a menších obcí: v Česku je to Bobrůvka.
Další fotografie[editovat]
-
Bobr evropský
-
Běloruská známka s bobrem
-
Bobří zuby
-
Bobří hráz
-
Kácení stromu
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m NOWAK, Ronald M.. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London : Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Rodentia: Rodents, s. 1306-9. (anglicky)
- ↑ a b ANDĚRA, Miloš. Profil taxonu bobr evropský [online]. BioLib, [cit. 2012-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Bobr kanadský [online]. ZOO Brno, [cit. 2012-08-21]. Dostupné online.
Související články[editovat]
