Haidové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žena z kmene Haidů na rytině George Dixona z roku 1789

Haidové, vlastním jménem Haida Gwaii (tj. Ostrovní lidé, Ostrované), jsou etnická skupina severoamerických Indiánů, žijících především na Ostrovech královny Charlotty u pobřeží Britské Kolumbie. V roce 2003 jich byli asi 2 000.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Haidové jsou typickými představiteli rybářských kultur Severozápadního pobřeží. Jejich potravu tvořily hlavně ryby, např. treska, halibut a koruška americká. Hlavním zdrojem potravy byli tichomořští lososi. Doplňkový význam měl lov lachtanů, medvědů a různých ptáků, sběr měkkýšů, mořských řas a suchozemských rostlin. Od počátku 19. stol. pěstují brambory. Jak všichni indiáni severozápadního pobřeží jsou Haidové již tradičně vynikající řezbáři. Vynikli stavbou totemových sloupů a velkých dlabaných kánoí. Jejich společnost byla matrilineární. Ve válkách se sousedními etniky získávali otroky, které v minulosti obětovali při pohřbech náčelníků. Byli také významní obchodníci; ulity kelnatek a ušní, měď a kvalitní dlabané kánoe směňovali s pevninskými kmeny (Tlingity, Cimšjany a Sališi) za rybí tuk, vlněné čilkatské pláště a stavební dřevo. Muži i ženy nosili typické kuželovité klobouky, pletené z lýka nebo smrkových kořínků, muži se tetovali červenou barvou získanou z bobulí, ženy nosily v propíchnuté nosní přepážce nebo dolním rtu měděné nebo perleťové ozdoby.

Mytologie a náboženství[editovat | editovat zdroj]

V jejich mytologii je nejvýznamnější postavou šibal Krkavec, jehož zobrazení najdeme i na totemových sloupech. Zde často drží v zobáku červenou kuličku, což je odkaz na nejznámější haidský mýtus. Podle něho Krkavec získal zpět Slunce, které jeho zlý strýc ukradl a zavřel do truhly ve svém domě. Krkavec byl původně pestrý, ale musel ze strýcova domu utéct kouřovým otvorem. Zde se umazal od sazí, a proto je dodnes černý. K uctívaným zvířatům ale patří i medvěd, kosatka, orel bělohlavý a bobr. Od sousedních Kvakiutlů převzali Haidové tajné společnosti včetně mocného Kanibalského spolku. Členové tohoto spolu však při obřadech rituální kanibalismus pouze předstírali (Kvakiutlové jej skutečně praktikovali).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Benedictová, Ruth, Kulturní vzorce. Praha: Argo, 1999.
  • Lévi-Strauss, Claude, Cesta masek. Praha: Dauphin, 1996.
  • Makásek, Ivan, Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku. Praha, 2010.
  • Šolc, Václav, Indiánské historie. Praha: Československý spisovatel, 1989.
  • Zelený, Mnislav, Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik. Praha: Albatros, 1994.