Měkkýši

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

měkkýši

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Oddělení:	Triblastica
Kmen:	měkkýši (Mollusca) Cuvier, 1795

Třídy

červovci (Aplacophora)
chroustnatky (Polyplacophora)
přílipkovci (Monoplacophora)
† rostrokonchy (Rostroconchia)
mlži (Bivalvia)
kelnatky (Scaphopoda)
plži (Gastropoda)
hlavonožci (Cephalopoda)

Sesterská skupina

Brachiozoa

Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy. Po členovcích se jedná o nejpočetnější živočišný kmen čítající asi 135 000 druhů. Jejich latinský název je odvozen od slova molluscus, což znamená měkký oříšek.

Základní společné znaky měkkýšů odlišující je od ostatních kmenů:

útrobní vak - v něm je většina vnitřních orgánů
plášť vylučuje vnější vápenitou schránku, která je někdy redukovaná
radula (redukovaná u mlžů)

Měkkýši jsou dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí. Jsou to coelomoví (Eucoelomata) nečlánkovaní (Anarticulata) živočichové (společně s kmeny sumýšovci a rypohlavci; všichni ostatní coelomoví jsou článkovaní). Coelom byl ale z větší části redukován a hlavní tělní dutina je hemocoelom.

Věda zkoumající měkkýše se nazývá malakologie a odborníci na měkkýše jsou malakologové. Schránkami měkkýšů se zabývá konchologie. Hlavonožce zkoumá věda nazvaná anglicky Teuthology (česky tedy teut(h)ologie, ale termín se neužívá).

[editovat] Anatomie

Hlavní článek: anatomie měkkýšů

Jako bezobratlí živočichové nemají vnitřní kostru. Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u sépií na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u chobotnic.

U celého kmene se vyvíjejí ze tří zárodečných listů orgánové soustavy:

nervová soustava je gangliová (ganglium je shluk nervových buněk). U hlavonožců vzniká splynutím komplexů ganglií jednoduchý mozek (avšak nejsložitější ze všech měkkýšů).
vylučovací soustava (1, 2 nebo 4 ledviny metanefridiálního typu = metanefridium)
oběhová soustava je otevřená. Pouze u hlavonožců je uzavřená.
dýchací soustava - suchozemští nejčastěji plícemi (prokrvená stěna plášťové dutiny), vodní žábrami nebo tzv. vodními plícemi

[editovat] Metabolismus

Hlavní článek: metabolismus měkkýšů

Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Ti mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti.

[editovat] Ontogenetický vývoj

arktika islandská (Arctica islandica) je nejdéle žijící druh živočicha

Hlavní článek: ontogenetický vývoj měkkýšů

Rozmnožují se pohlavně. Jsou mezi nimi hermafrodité i gonochoristé. Měkkýši se líhnou z vajíček. Někteří jsou živorodí.

Vývoj je (podle druhu měkkýše) buď přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu):

vývoj přímý
vývoj nepřímý
- trochofora (praeveliger) → veliger (většina mořských plžů)
- larva veliger u mořských plžů, běžně u mořských mlžů a některých sladkovodních mlžů, kteří přešli z moře, např. rod Dreissena
- larva glochidium u velkých sladkovodních mlžů

Bylo zjištěno, že mořský mlž arktika islandská (Arctica islandica) se dožil 405 (až 410) let, čímž se jedná o nejdéle žijícího živočicha.^[1]

[editovat] Ekologie

Hlavní článek: ekologie měkkýšů

Skoro všechny třídy měkkýšů žijí v moři. Někteří mlži žijí také ve sladkých vodách. Plži žijí buď ve slané nebo sladké vodě nebo na souši.

Hlavonožci jsou draví. Plži jsou většinou býložraví nebo všežraví. Někteří plži jsou zemědělsky významní škůdci. Někteří plži jsou draví. Mlži jsou filtrátoři.

Měkkýši jsou důležitou součástí potravy jiných živočichů včetně člověka. Plži často fungují v přírodě jako mezihostitelé motolic.

[editovat] Taxonomie

[editovat] Třídy

Seřazeno podle zoologického systému.

červovci (Aplacophora)
- Solenogastres (Aplacophora sensu stricto) - hlubokomořští měkkýši červovitého tvaru; 250 druhů
- Caudofoevaeata - hlubokomořští měkkýši červovitého tvaru; 70 druhů
chroustnatky (Polyplacophora) - 600 druhů, často na skalách na mořském pobřeží
přílipkovci (Monoplacophora) - hlubokomořští měkkýši se schránkou tvaru čepičky, 11 recentních druhů
† rostrokonchy (Rostroconchia) - fosilní, více než 1 000 druhů, pravděpodobně předkové mlžů
mlži (Bivalvia) - škeble, velevrubi, hřebenatky, ústřice; 8 000 druhů
kelnatky (Scaphopoda) - 350 druhů, všechny mořské
plži (Gastropoda) - hlemýždi, plzáci, slimáci, páskovky, plovatky, okružáci, křídlatci, zavinutci, tritonky, ušně, ostranky, vrtulovky, nachovci, kotouči, sudanky atd. ; 40 000 až 150 000 druhů
hlavonožci (Cephalopoda) - loděnka, chobotnice, sépie, kalmaři, krakatice; 786 druhů, všechny mořské

[editovat] Systematický strom

Mollusca - měkkýši

podkmen Amphineura - paplži
- nadtřída Placophora von Jhering, 1876
  - třída Polyplacophora de Blainville, 1816 - chroustnatky
    - podtřída Palaeoloricata - † vymřelé chroustnatky
    - podtřída Neoloricata - recentní chroustnatky
- - třída Aplacophora von Jhering, 1876 - červovci
    - podtřída Solenogastres - červovci
    - podtřída Caudofoveata - červovci
podkmen Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci
- - třída Monoplacophora Odhner, 1940 - přílipkovci
- nadtřída Cyrtosoma
  - třída Gastropoda Cuvier, 1795 - plži
  - třída Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci
- nadtřída Diasoma
  - třída Rostroconchia - † rostrokonchy
  - třída Bivalvia Linnaeus, 1758 - mlži
  - třída Scaphopoda Bronn, 1862 - kelnatky

[editovat] Kladogram (fylogenetický strom)

Hlavní článek: vývoj měkkýšů

Vertikální kladogram, ukazující hypotetický vývoj měkkýšů:

        Polyplacophora   Gastropoda     Rostroconchia  
 Aplacophora  \Monoplacophora \  Cephalopoda  \  Scaphopoda  Bivalvia
       \       \       \       \      /        \       \      /
        \       \       \       \    /          \       \    /
         \       \       \       \  /            \       \  /
          \       \       \       \/              \       \/ 
           \       \       \       * Cyrtosoma     \      /
            \       \       \       \               \    /
             \       \       \       \               \  /
              \       \       \       \               \/
               \       \       \       \              * Diasoma
                \       \       \       \            /
                 \       \       \       \          /
                  \       \       \       \        /
                   \       \       \       \      /
                    \       \       \       \    /
                     \       \       \       \  /
                      \       \       \       \/
                       \       \       \      /
                        \       \       \    /
                         \       \       \  /
                          \       \       \/
                           \       \      * Conchifera 
                            \       \    /
                             \       \  /
                              \       \/
                               \      * Testaria
                                \    /
                                 \  /
                                  \/
                                  /
                    hypotetický předek měkkýšů

[editovat] Význam měkkýšů

Někteří měkkýši jsou významní zemědělští škůdci. Mezi škodlivé plže patří např. plzák španělský. Přípravky na hubení měkkýšů jsou moluskocidy.
Někteří měkkýši jsou invazní druhy (a často jsou zároveň také škůdci).
Mořští měkkýši - zejména hlavonožci (sépie, kalmáry) a mlži (ústřice) slouží jako potrava člověka.
Perlorodky a další mlži produkují perly.