Loděnkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Loděnkovití

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: měkkýši (Mollusca)
Třída: hlavonožci (Cephalopoda)
Podtřída: čtyřžábří (Nautiloidea)
Řád: Nautilida
Čeleď: loděnkovití (Nautilidae)
Blainville, 1825
Rody

Loděnky jsou mořští hlavonožci z čeledi loděnkovití (Nautilidae) označovaní jako živoucí fosílie. Ve dvou rodech Nautilus a Allonautilus čeleď nyní obsahuje posledních šest žijících druhů loděnek, kterým, podobně jako sépiím, zůstala část kostnaté schránky. Jsou tudíž nejprimitivnější zástupci celé třídy. Loděnkovití patří ke třídě hlavonožců, jíž jsou počáteční formou. První loděnky se objevily na konci kambria, asi před 500 miliony lety. Většina druhů loděnek již vyhynula.

Nautilus tentacles

Zajímavostí je, že loděnky mají kolem ústního otvoru až 90 krátkých ramen, což je u hlavonožců rekordní počet. Schránka vzniká vylučováním a bývá rozdělena na 33 až 36 přepážek, ze kterých část sloužící jako hydrostatický orgán. Zbylé komůrky, které již nejsou obydleny, fungují jako tlakové komory. Ty umožňující hlavonožcům vertikální pohyb, neboť jsou plné plynu a tekutiny a spojeny sifonem (trubice spojující prvotní malou komůrku s komůrkou obývanou živočichem). Každá změna množství tekutiny jim umožňuje stoupat či klesat. Největší známá schránka má 253 mm. Další zajímavostí je, že se pohybují schránkou napřed, což činí jejich pohyb částečně chaotickým. Loděnky můžeme nalézt až půl kilometru pod hladinou moře. Za potravu jim slouží menší rybky a korýši.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Přeživší druhy se vyskytují v Pacifiku a v určitých částech Indického oceánu, převážně v tropech a hlavně kolem útesů.

Fosílie loděnek byly nalezeny na severu a východě Německa u strmých břehů či na polích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Nautilidae ve Wikimedia Commons