Indický oceán
| Přehled oceánů |
|---|
|
Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi, nachází se mezi východním pobřežím Afriky, jižní částí Asie, západním pobřežím Austrálie a Antarktidou.
Obsah |
Geografické charakteristiky [editovat]
Jeho rozloha je 73,556 milionu km², což představuje přibližně 20 procent povrchu světového oceánu. Obsahuje 292,131 milionu km³ vody. Na západě (20° východní délky) sousedí s Atlantickým oceánem, na jihu (60° jižní šířky) s Jižním ledovým oceánem a na východě (146°55' východní délky) s Tichým oceánem. Se Středozemním mořem jej spojuje Suezský průplav. S Jihočínským mořem je spojen Malackým průlivem.
Klimatické podmínky [editovat]
Vzhledem ke své poloze je Indickým oceán nejteplejším světovým oceánem. Velká část jeho plochy se nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu. Pro oblast na sever od rovníku je charakteristické monzunové podnebí. Jižně od rovníku jsou větry mírnější.
Indický oceán v číslech [editovat]
- Rozloha:
- 73,440 milionu km² (hraničí-li až s Antarktidou, tj. např. podle definice Národní zeměpisné společnosti)[1]
- 68,556 milionu km² (hraničí-li na jižní 60. rovnoběžce s Jižním oceánem, tj. podle definice Mezinárodní hydrografické organizace)
- Nejhlubší místo: Sundský příkop −7 531 m
- Podíl na rozloze Země: 14,9 %
- Největší záliv: Bengálský záliv - 2,172 milionu km² (největší na Zemi).
Významné ostrovy [editovat]
Ekonomické charakteristiky [editovat]
Vzhledem k absenci významných studených proudů dochází v Indickém oceánu pouze nízkému výlovu ryb (zejména krevety a tuňák). Podél pobřeží Afriky, Arabského poloostrova a Asie vedou důležité námořní trasy po nichž je přepravováno zboží mezi Evropou a východní Asií nebo více než 40% světové produkce ropy z oblasti Perského zálivu. Kolem somálského pobřeží a v Malackém průlivu trvá nebezpečí námořního pirátství.
Významné přístavy [editovat]
|
Fauna a flóra [editovat]
V Rudém moři a kolem souostroví Lakadivy a Maledivy se nachází množství korálových útesů. Oceán je také domovem mnoha druhů želv, velryb, ploutvonožců a vodních savců (např. Dugong indický). Problém znečištění moře ropou a lodní dopravou je aktuální zejména pro Rudé moře, Arabské moře a Perský záliv.
Literatura [editovat]
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
| 1100 - 750 | miliony let zpět | 600 - 550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
