Dugong indický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dugong

Dugong s mládětem
Dugong s mládětem
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sirény (Sirenia)
Čeleď: dugongovití (Dugongidae)
Rod: dugong (Dugong)
Lacépède, 1799
Binomické jméno
Dugong dugon
(Müller, 1776)
rozšíření dugonga
rozšíření dugonga

Dugong indický (Dugong dugon) či jen dugong, případně moroň indický, je plachý vodní savec z řádu sirény. Je to jediný žijící zástupce čeledi dugongovití. Žije u dna v mělkých mořských zátočinách, ale stejně jako ostatní savci dýchá vzdušný kyslík. Jídelníček mají dugongové společný se všemi druhy kapustňáků, jsou to především vodní rostliny, které rozžvýkávají zrohovatělými destičkami vyrůstající z horní i dolní čelisti.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zavalitým tělem hydrodynamického tvaru se dugong podobá kytovcům.

Obvykle dosahuje délky 2,4 – 3,2 m, hmotnosti většinou menší než 200 kg. Největší jedinec údajně dosáhl délky 4,1 m a hmotnosti 980 kg. Žijí ve vodách o teplotě 20 – 36 °C v hloubce 1 – 12 m. Na pastvu vyrážejí v noci, jejich životní rytmus je synchronizován s přílivem. Jednou za 2 minuty se pravidelně vynořují pro nadechnutí. Nozdry na vrcholu hlavy uzavírají záklopky, které umožňují nadechnout se, aniž by bylo nutno vynořit celé tělo. I když jejich vnější sluchové ústrojí tvoří jen malé otvory po stranách hlavy, mají ostrý sluch. Věk moroně je možno určit z přírůstkových vrstev klů, podobných letokruhům stromu.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti dosahuje moroň až v 10 letech věku. Samice je březí přibližně jeden rok. Před porodem samice vyhledá mělkou mořskou pláž a rodí jedno mládě. Poté ho dopravuje na hladinu, aby se mohlo poprvé nadechnout. Při kojení mládě přidržuje u prsních bradavek. Mláďata přijímají rostlinnou potravu brzy po narození, přesto sají mateřské mléko až do 18 měsíců. Chrup mláďat tvoří 26 zubů, dospělých jen 10 zubů.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jejich nejoblíbenější potravou jsou kořínky chaluh a mořské trávy, které vyhrabávají ze dna. Potravu vyhledávají citlivými hmatovými vousy na jeho čenichu.

Dugong je poměrně plaché zvíře, a proto se ocitl v ohrožení vyhubení a v některých oblastech byl již vyhuben, např. ve Středozemním moři. Je loven domorodci, kteří se živí jeho masem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Dugong se vyskytuje v tropických vodách Perského zálivu, u pobřeží východní Afriky, Asie, AustrálieNové Guinei. Až do pozdního miocénu příslušníci tohoto rodu obývali i pobřeží AtlantikuKaribského moře, ale byli vytlačeni kapustňáky, jejichž biotop je širší a jsou schopni přijímat různorodější potravu.

Mýty[editovat | editovat zdroj]

Podle řeckých bájí lákaly sirény svým okouzlujícím zpěvem lodě plující okolo na mělčinu. Přitom opravdové sirény (tedy kapustňáci a dugongové), vydávají jen příležitostně jakési chrochtání. Podle jiných zdrojů jsou moroni praotci stejnojmenného druhu upíra (tedy Muroni= č. jednotné), který se pohybuje i po souši a krev saje právě svými drobnými kly.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu