Eocén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Eocén (55,8 Ma - 33,9 Ma před současností) je geologická epocha v období starších třetihor (paleogénu). Vyznačuje se v průměru velmi vysokými teplotami. Většinu planety tehdy pokrývaly lesy (dokonce i na jižním pólu), tropické deštné lesy zasahovaly až k 45° zeměpisné šířky. V této době se vyvinuli mnozí přímí předchůdci dnešních savců (včetně šelem, chobotnatců ad.). Vyvíjel se už předek kytovců (Ambulocetus), který spíše vypadal jako "krokodýl". Významným pravěkým primátem byl Darwinius.Byli tu zde i další primáti (Godinotia a Apidium). Dominantním suchozemským tvorem byl však na mnoha místech velký nelétavý pták rodu Gastornis, který lovil menší savce (leptictidium, propaleotherium). Na konci eocénu vznikli složitejší kytovci (Basilosaurus, Dorudon) a tropické lesy začaly mizet a měnily se na otevřenou krajinu v které se vyvinuly větší savci severoamerické (Brontotherium) a predátor (Andrewsarchus). Pták (Gastornis) začal pomalu vymírat.

Paleogén
Předchůdce:
Paleocén
55 Ma–34 Ma
Eocén
Nástupce:
Oligocén
Kenozoikum
Třetihory Čtvrtohory
Paleogén Neogén
Paleocén Eocén Oligocén Miocén Pliocén Pleistocén Holocén