Indonésie

Republik Indonesia
vlajka	; znak
	Hymna: Indonéská hymna
Geografie
Hlavní město:	Jakarta
Rozloha:	1 919 440 km² (18. na světě); z toho 5 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Puncak Jaya (5 030 m n. m.)
Časové pásmo:	+7, +8, +9
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	241 973 879 (5. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	126 ob. / km² (86. na světě)
HDI:	▲ 0,726 (střední) (109. na světě, 2007)
Jazyk:	indonéština (úřední, standardizovaná forma malajštiny), angličtina, nizozemština, velké množství místních jazyků, z nichž nejpočetnější je javánština
Náboženství	muslimové 88 %, protestanti 5 %, římští katolíci 3 %, hinduisté 2 %, buddhisté 1 %, jiní 1 % (1998)
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	17. srpna 1945 (vyhlášena nezávislost)
Hlava státu	prezident Susilo Bambang YUDHOYONO (od 20. října 2004) a viceprezident Muhammad Yusuf KALLA (od 20. října 2004)
Hlava vlády	prezident Susilo Bambang YUDHOYONO (od 20. října 2004) a viceprezident Muhammad Yusuf KALLA (od 20. října 2004);
Měna	indonéská rupie (IDR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	360 IDN ID
MPZ	RI
Telefonní předvolba	+62
Národní TLD	.id

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Indonésie je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, zasahující částí i do Austrálie. Jeho sousedy jsou Malajsie, Papua-Nová Guinea a Východní Timor. S 242 miliony obyvatel je 4. nejlidnatějším státem na světě. Hlavním městem je Jakarta na ostrově Jáva. Oficiálním jazykem je indonéština. Většina obyvatel jsou muslimové.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Indonésie

Již v 8. století vznikl na indonéských ostrovech první státní útvar Šrívidžaja. Oblast byla centrem obchodu mezi Čínou a Indii. Od roku 1755 začali do země pronikat Nizozemci celý proces se završil roku 1913 dobytím sultanátu Aceh. Do roku 1949 pak území spravovali pod názvem Nizozemská východní Indie. V letech 1942-1945 zemi okupovali Japonci.

Roku 1945 vyhlásila Indonésie nezávislost. Ta byla uznána až po válce s Nizozemskem v roce 1949. V čele země stanul prezident Sukarno vůdce Národní strany Indonésie. Po něm se převratem (1965) dostal k moci generál Suharto, který vládl až do roku 1998. Roku 1999 Indonésie souhlasila se samostatností Východního Timoru.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Indonésie

Země se rozkládá na souostroví Sundy, které tvoří předěl mezi Indickým a Tichým oceánem. Největšími ostrovy jsou Kalimantan, Sumatra, Jáva a Celebes. Dalším velkým ostrovem patřícím k Indonésii je západní část ostrova Nová Guinea. Menší ostrovy mezi Sundami a Západní Papuou tvoří souostroví Moluky.

Celá oblast je tektonicky aktivní, častým jevem jsou sopečné výbuchy, zemětřesení a tsunami. Lesy pokrývají necelých 60 %^[1] rozlohy státu. Ročně je vykáceno 2 800 000 ha lesa z toho polovina nelegálně. Odlesněním hrozí eroze a sesuvy půdy hlavně na lidnatém ostrově Jáva.

[editovat] Správní členění

Indonésie se v současné době dělí na 33 provincií (indonésky provinsi) z nichž 5 má zvláštní status. Provincie se dále dělí na kraje (indonésky kabupaten) a města (indonésky kota), které se dále dělí na okresy (indonésky kecamatan). Od správní reformy v roce 2001 vzrostl význam krajů a měst, které se staly zodpovědné za poskytování většiny vládních služeb.

Provincie Aceh, Jakarta, Yogyakarta, Papua a Západní Papua mají větší autonomii na centrální vládě a mohou tvořit vlastní zákony. Např: Vláda Acehu v roce 2003 zavedla určitou formu islámského práva šaría. Yogyakartě byl zaručen speciální status sultanátu, za podporu Republikánů během Indonéské revoluce. Papui byla zaručena autonomie roku 2001. Zvláštní status má i území hlavního města Jakarty Provincie jsou následující: