Indonésie

Republik Indonesia
vlajka	; znak
	Hymna: Indonéská hymna
Geografie
Hlavní město:	Jakarta
Rozloha:	1 919 440 km² (18. na světě); z toho 5 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Puncak Jaya (5 030 m n. m.)
Časové pásmo:	+7, +8, +9
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	241 973 879 (5. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	126 ob. / km² (86. na světě)
Jazyk:	indonéština (úřední, standardizovaná forma malajštiny), angličtina, nizozemština, velké množství místních jazyků, z nichž nejpočetnější je javánština
Náboženství	muslimové 88 %, protestanti 5 %, římští katolíci 3 %, hinduisté 2 %, buddhisté 1 %, jiní 1 % (1998)
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	17. srpna 1945 (vyhlášena nezávislost)
Hlava státu	prezident Susilo Bambang YUDHOYONO (od 20. října 2004) a viceprezident Muhammad Yusuf KALLA (od 20. října 2004)
Hlava vlády	prezident Susilo Bambang YUDHOYONO (od 20. října 2004) a viceprezident Muhammad Yusuf KALLA (od 20. října 2004);
Měna	indonéská rupie (IDR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	360 IDN ID
MPZ	RI
Telefonní předvolba	+62
Národní TLD	.id

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Indonésie je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, zasahující částí i do Austrálie. Jeho sousedy jsou Malajsie, Papua-Nová Guinea a Východní Timor. S 242 miliony obyvatel je 4. nejlidnatějším státem na světě. Hlavním městem je Jakarta na ostrově Jáva. Oficiálním jazykem je indonéština. Většina obyvatel jsou muslimové.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Indonésie

Již v 8. století vznikl na indonéských ostrovech první státní útvar Šrívidžaja. Oblast byla centrem obchodu mezi Čínou a Indii. Od roku 1755 začali do země pronikat Nizozemci celý proces se završil roku 1913 dobytím sultanátu Acech. Do roku 1949 pak území spravovali pod názvem Nizozemská východní Indie. V letech 1942-1945 zemi okupovali Japonci.

Roku 1945 vyhlásila Indonésie nezávislost. Ta byla uznána až po válce s Nizozemskem v roce 1949. V čele země stanul prezident Sukarno vůdce Národní strany Indonésie. Po něm se převratem (1965) dostal k moci generál Suharto, který vládl až do roku 1998. Roku 1999 Indonésie souhlasila se samostatností Východního Timoru.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Indonésie

Země se rozkládá na souostroví Sundy, které tvoří předěl mezi Indickým a Tichým oceánem. Největšími ostrovy jsou Kalimantan, Sumatra, Jáva a Celebes. Dalším velkým ostrovem patřícím k Indonésii je západní část ostrova Nová Guinea. Menší ostrovy mezi Sundami a Západní Papuou tvoří souostroví Moluky.

Celá oblast je tektonicky aktivní, častým jevem jsou sopečné výbuchy, zemětřesení a tsunami. Lesy pokrývají 11 % procent rozlohy státu (stav na začátku roku 2006). Ročně je vykáceno 2 800 000 ha lesa z toho polovina nelegálně. Odlesněním hrozí eroze a sesuvy půdy hlavně na lidnatém ostrově Jáva.

[editovat] Správní členění

Indonésie se v současné době dělí na 33 provincií (indonésky provinsi; 2 z nich jsou zvláštní území a 1 je zvláštní území hlavního města). Provincie se dále dělí na kraje (indonésky kabupaten) a města (indonésky kota), které se dále dělí na okresy (indonésky kecamatan). Provincie jsou následující:

Mapa indonéských provincií

Bali
Bengkulu
Banten
Daerah Istimewa Yogyakarta (zvláštní území)
Daerah Khusus Ibukota Jakarta (zvláštní území hlavního města)
Gorontalo
Irian Jaya Barat (západní Irian Jaya)
Jambi
Jawa Barat (západní Jáva)
Jawa Tengah (střední Jáva)
Jawa Timur (východní Jáva)
Kalimantan Barat (západní Kalimantan)
Kalimantan Tengah (střední Kalimantan)
Kalimantan Timur (východní Kalimantan)
Kalimantan Selatan (jižní Kalimantan)
Kepulauan Bangka Belitung (souostroví Bangka Belitung)
Lampung
Maluku (Moluky)
Maluku Utara (severní Moluky)
Nanggroe Aceh Darussalam (zvláštní území Aceh)
Nusa Tenggara Barat (západní Malé Sundy)
Nusa Tenggara Timur (východní Malé Sundy)
Papua (dříve: Irian Jaya)
Riau
Kepulauan Riau (souostroví Riau)
Sulawesi Barat (západní Sulawesi)
Sulawesi Tengah (střední Sulawesi)
Sulawesi Tenggara (jihovýchodní Sulawesi)
Sulawesi Selatan (jižní Sulawesi)
Sulawesi Utara (severní Sulawesi)
Sumatra Barat (západní Sumatra)
Sumatra Selatan (jižní Sumatra)
Sumatra Utara (severní Sumatra)

Zvláštní území (daerah istimewa) jsou Aceh (neboli Nanggroe Aceh Darussalam) a Yogyakarta. Zvláštní území mají více autonomie na ústřední vlády než jiné provincie, z čehož plynou zákonodárná privilegia: vláda Acehu má právo vytvářet nezávislý právní systém a v roce 2003 zavedla určitou formu islámského práva šaría; Yogyakarta zůstává sultanátem, jehož sultán (momentálně velmi populární Sri Sultan Hamengkubuwono X) je de facto doživotním vládcem území.

Zvláštním územím je i hlavní město Jakarta. I když jde o město, je spravováno velmi podobně jako ostatní indonéské provincie. Například má guvernéra (místo starosty) a její obvody mají vlastní administrativu podobně jako kraje.