Kyrgyzstán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyrgyzská republika Кыргыз Республикасы (Kyrgyz Respublikasy) Киргизская республика (Kirgizskaja respublika) |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Ak möngülüü aska (Vysoké hory) | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Biškek | ||
| Rozloha: | 198 500 km² (86. na světě) z toho 4 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Džengiš Čokusu (7439 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +5 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 5 146 281 (111. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 26 ob. / km² (181. na světě) | ||
| Jazyk: | kyrgyzština (úřední), ruština (úřední) | ||
| Náboženství | muslimové 75 %, ruští pravoslavní 20 %, jiní 5 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | republika | ||
| Vznik | 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) | ||
| Prezident | Kurmanbek Bakijev | ||
| Předseda vlády | Igor Chudinov | ||
| Měna | som (KGS) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 417 KGZ KG | ||
| MPZ | KS | ||
| Telefonní předvolba | +996 | ||
| Národní TLD | .kg | ||
Kyrgyzstán (kyrgyzsky Кыргызстан – země kočovníků; rusky Киргизия ) je stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Čína, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán. Hlavním městem je Biškek. Kyrgyzstán je zakládajícím členem Společenství nezávislých států.
Obsah |
[editovat] Geografie
Povrch státu je hornatý. Severní polovina území leží v pásmu pohoří Ťan-Šan, na jihozápadě se táhne Alajské pohoří a Zaalajské pohoří, které patří už k Pamíru.
[editovat] Podnebí
Podnebí Kyrgyzstánu je ovlivněné polohou země, která má ze všech států světa největší vzdálenost od moře a také značnou nadmořskou výškou. Více než 94 % rozlohy státu leží v nadmořské výšce nad 1000 m n. m. a 40 % území ve výšce nad 3000 metrů. Podnebí je typicky kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Velké výkyvy teplot jsou patrné i v létě během jednoho dne. Pouze na pobřeží jezera Issyk-kul je klima podobné přímořským oblastem.
[editovat] Teploty
Jaro bývá krátké, s častými opakujícími se mrazíky. V závislosti na nadmořské výšce začíná jaro v březnu, dubnu, nebo v květnu. Nejvyšší teploty vzduchu jsou v Čujské a Ferganské nížině v červenci (44 °C). I ve vysokých horách dosahují letní maxima přes 20 °C. Nejnižší teploty bývají v lednu a dosahují hodnot přes –40°C. V Biškeku je i nejvyšší absolutní roční teplotní rozdíl teplot v Kyrgyzstánu, který dosahuje 76 °C (max. 41,6 °C; min. –34,4 °C). V Narynu je maximální roční výkyv teplot 71,6 °C, v Oši 64,6 °C, na meteorologické stanici Ťan-Šan 64,3 °C.
[editovat] Srážky
Množství atmosférických srážek v Kyrgyzstánu je velice nerovnoměrné. Zatímco na některých místech dosahuje roční množství srážek 1000–1500 mm, na jiných je to pouze 100–150 mm. Velké množství srážek spadne na západních, jihozápadních a severozápadních stranách hor, které jsou na cestě vlhkých vzdušných proudů jdoucích ze severozápadu. Na jihozápadních svazích Ferganského hřbetu je roční množství srážek vyšší než 1000 mm. Ke srážkově chudým místům patří Čujská a Talaská nížina (250–500 mm). Nejmenší množství srážek spadne na západním pobřeží jezera Issyk-kul (v Balykči 100–140 mm) a jižní části Ferganské nížiny (Batken – 156 mm). Množství srážek je velice rozdílné i mezi jednotlivými roky – nejvyšší rozdíly jsou v jižním Kyrgyzstánu (od 110 mm do 580 mm ročně).
[editovat] Vodstvo
Kyrgyzstán má velké vodní bohatství, na kterém jsou závislé i další státy (Uzbekistán a částečně i Kazachstán). Největší kyrgyzská řeka Naryn (535 km) s plochou povodí 53 700 km² se vlévá do Syrdarji a pak do Aralského moře. Právě k úmoří Aralského moře patří největší část Kyrgyzstánu (76,6 %), další části patří do povodí řeky Tarym, úmoří jezera Issyk-kul a kazašského jezera Balchaš. Podél řeky Naryn, je obrovský potenciál pro rozvoj vodních elektráren – elektrická energie představuje kyrgyzskou hlavní vývozní komoditu.
Jezer a přehradních nádrží je v Kyrgyzstánu kolem 750 (jejich celková plocha dosahuje 6836 km², což je 3,4 % rozlohy země). Velikost přes 1 km² má 16 jezer a 11 vodních nádrží.
[editovat] Historie
[editovat] Historie do ruské okupace
Původ Kyrgyzů není dodnes zcela objasněn. Patří do mongoloidní rasy a jejich jazyk je podobný kazašskému. Turkické kmeny přišly do oblasti v 6. století. Na začátku 13. století původní obyvatelstvo ustoupilo do hor, protože zemí se převalila ohromná armáda vedená Čingischánem. Od 16. století už vystupují Kyrgyzové jako samostatný národ. Kyrgyzové vedli kočovný způsob života a živili se hlavně jako pastevci. Pro carské Rusko bylo velice snadné pastevce porazit a v roce 1876 se stalo území Kyrgyzstánu součástí ruského Turkestánu. Mnoho obyvatel uteklo do Číny. V roce 1878 bylo založeno pozdější hlavní město státu Biškek.
[editovat] Sovětské období
Po bolševické revoluci v roce 1917 nastala v zemi nucená kolektivizace. Ta zcela zbořila tradiční kočovný život Kyrgyzů. V roce 1924 bylo území ustanoveno jako autonomní pod správou sovětského Ruska. Nakonec v roce 1936 vznikla v rámci sovětského Ruska Kyrgyzská sovětská socialistická republika, která dala zemi dnešní hranice. Při sčítání lidu z roku 1989 tvořili Kyrgyzové málo přes polovinu populace. Silnou menšinou jsou Rusové a Uzbekistánci. V roce 1990 propukly v západní oblasti státu kolem města Oš etnické nepokoje. Uzbekistánci, kteří cítili slábnoucí moc rozpadajícího SSSR, povstali proti zde menšinovým Kyrgyzům. Následovala vlna emigrace a to především Rusů.
[editovat] Nezávislost
Nezávislá republika Kyrgyzstán vznikla v roce 1991, kdy se rozpadl SSSR. Kyrgyzstán se stal členem Společenství nezávislých států ještě téhož roku. Prvním prezidentem byl Askar Akajev, člen komunistické strany a prezident Akademie věd v Kyrgyzstánu. Akajev zažil velký skandál, když vyšlo najevo, že někteří členové vlády museli podat demisi, protože nebyli kyrgyzstánské národnosti. V roce 1994 bylo vypsáno referendum o setrvání Akajeva ve funkci prezidenta. Pro setrvání hlasovalo přes 96 % voličů. V roce 1995 byl Akajev zvolen prezidentem na dalších pět let. Jeho kampani napomáhala státem řízená média. Tři z šesti opozičních kandidátů odstoupili už před volbami, takže volby nelze považovat za zcela demokratické a svobodné. Další referendum proběhlo v roce 1996, kdy si Akajev posílil své pravomoci ve státě. Referendem v roce 1998 změnil Akajev ústavu státu. Snížil počet poslanců v parlamentu, zrušil jejich imunitu, zrušil zákon o svobodě slova a svobodě tisku a ovládl veškerá média v zemi.
[editovat] Tulipánová revoluce
Parlamentní volby v roce 2000 byly za účasti pozorovatelů z OSCE. Zjistili, že opoziční kandidáti nemají žádný prostor v médiích a vláda se je snaží všemožně znevýhodňovat. Volby byly označeny za nesvobodné. Další prezidentské volby téhož roku vyhrál očekávaně Akajev. V únoru a březnu 2005 proběhly volby do parlamentu opět za účasti pozorovatelů z OSCE. Pozorovatelé hlásili splnění základních podmínek svobodných voleb. To už ale v zemi začaly nepokoje a demonstrace požadující od Akajeva odstoupení z čela státu. Nepokoje se zvrhly v revoluci, která bývá označována jako Tulipánová revoluce. Patří do seznamu barevných revolucí, které proběhly v zemích bývalého SSSR (Oranžová revoluce na Ukrajině 2004, Růžová revoluce v Gruzii 2003). Akajev uprchl ze země do Kazachstánu. Premiér Nikolaj Tanajev rezignoval v okamžiku, kdy opozice ovládla média a policie se buď rozprchla nebo se přidala k protestujícím. Protesty v některých částech hlavního města přerostly v rabování. Nově vypsané volby v červnu 2005 vyhrála opozice. Premiérem se stal Felix Kulov a prezidentem Kurmanbek Bakijev. V roce 2006 vyšla nová ústava, podle které ztrácí prezident podstatnou část svých pravomocí.
[editovat] Obyvatelstvo
Mírnou většinu ve státě tvoří Kyrgyzové (56 % populace). V republice žijí velké menšiny Rusů (18 %) a Uzbeků (12,5 %). Počet Rusů se kvůli velice nejisté politické situaci a protiruským náladám v oblasti stále zmenšuje. Dále zde můžeme najít menšiny Ukrajinců, ze středoasijských národů především Tatarů, ale i jiných. Obyvatelé jsou převážně muslimové.
[editovat] Hospodářství
Kyrgyzstán patří spolu se sousedním Tádžikistánem k nejméně ekonomicky rozvinutým státům bývalého SSSR. Těží se černé uhlí, uran, ropa, zemní plyn, rtuť, zlato a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební, strojírenský, textilní a potravinářský průmysl. Elektrická energie se vyrábí hlavně v hydroelektrárnách. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, kukuřice, bavlna a zelenina. Chovají se ovce, skot, prasata, drůbež a koně. V únoru 2009 vyjednal prezident Kurmanbek Bakijev s Ruskem ekonomickou podporu v hodnotě 2 miliardy dolarů.[1] Podmínkou však je, že nechá uzavřít americkou leteckou základnu v Manasu. Dosud byl Kyrgyzstán jedinou zemí na světě s ruskou i americkou vojenskou základnou.
[editovat] Reference
- ↑ -lgtt-. Válka s terorem v pasti. Týden, únor 2009, čís. 6/2009, s. 47.
|
||||||||
|
|||||||||||||
|
||||||||||
