Kyrgyzové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyrgyzové
Кыргыздар
Kyrgyzské osobnosti
Populace
celkově 4,500,000
Země s významnou populací
Kyrgyzstan Kyrgyzstán 3,804,800 [1][2]
Uzbekistan Uzbekistán 250,000 [3]
China Čína 143,500 [1]
Russia Rusko 103,422 [2]
Tajikistan Tádžikistán 60,000
Kazakhstan Kazachstán 23,274 [3]
Ukraine Ukrajina 1,128 [4]
Turkey Turecko 6,000 [5]
Jazyk(y)

kyrgyzština

Náboženství

sunnitský islám

Příbuzné národy

Turkické národy

Kyrgyzové před jurtou u jezera Issyk-kul
Kirgizka

Kyrgyzové, též Kirgizové, zastarale Karakirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve Střední Asii. Jejich počet se odhaduje na přibližně 4 miliony osob. Kyrgyzové žijí převážně v Kyrgyzstánu, kde tvoří přibližně 60 % obyvatelstva. Významné skupiny Kyrgyzů žijí též v Uzbekistánu a Čínské lidové republice. Tradičním způsobem obživy Kyrgyzů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví. Většina Kyrgyzů jsou sunnité. Před přijetím islámu vyznávali šamanismus. Proslulá je kyrgyzská tradice hrdinské epiky, zahrnující především recitaci lidového eposu Manas. Etnonymum Kyrgyzové původně zahrnovalo i Kazachy.

Etnogeneze[editovat | editovat zdroj]

Předky dnešních Kyrgyzů jsou turkické kmeny tureckých kaganátů 6. a 10. století a kočovné svazy Saků, Asijských Hunů (Siung-nuové) a Wusunů. Na etnogenezi se podíleli i Jenisejští Kyrgyzové. V 9. století předkové Kyrgyzů zničili říši Ujgurů. Pod tlakem Mongolů se poté přesunuli k Ťan-šanu a Pamíru. Zde došlo i k formaci kyrgyzské národnosti za účasti místních turkických kmenů.

O jejich etnonymu „Kirgiz“, jež je nejstarší samonázev z Turkických národů, je mnoho rozporuplných teorií: V hrdinském dastanu Manas, z 9.10. století se jako první uvádí teorie Manasovích případních předchůdcích „kırk-bala“ → „čtyřicet dětí“, jež byli božský hoši se svou komunitou. Samotný Manas byl také v turkických jazycích nazýván „kırk-čör“ → „čtyřicet hrdinů“. V kompozici Badaī at-tavārīkh jsou Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) nazývání „Az“. Etnonymum „Kirgiz“, které se skládá ze dvou slov „kırk + as“ je spojené s etnickým nebo geografickém termínem „Az“, nebo také „Uz“, čili „kırk-as“ → „čtyřicet Azů“ nebo „kırk-us“ → „čtyřicet Uzů“ či od slova „Uuz“ → „nezničitelný“. [6] Lidová etymologie tohoto termínu nás také dovede k legendě o původu Kara-kirgizského lidu od „kırk-kız“ → „čtyřicet dívek“, zmiňovaných v dastanu Manas, od „čtyřiceti kmenů“.

V Madzhmū at-tavārīkh je mezi skupinami domorodých Kirgizů (Jenisejští Kyrgyzové), západně od Altaje, uveden kmen „Telёs“. [pozn. 1]. V této době se část „Telёsů“ stala jedním z historických předchůdců současných Kirgizů, kteří nadále až do dnes tvoří tuto skupinu. O „Telёsích“ také říká muslimská kompozice z 18. století, jako o účastnících v armádě Arzu Muhammed-beka, v jeho vojnovém tažení proti Jarkendu. [pozn. 2].

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rukopis „B-667“, uložen v Leningradské (St.Petersburg) pobočce Institutu asijských národů, Akademie věd SSSR (LOINA), ll. 86-a, 88-a, 133-b.
  2. Z rukopisu „Tarih e-Kašgar“ Přeložil M. N. Pokrovsky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2009 Census preliminary results
  2. In 2009 National Statistical Committee of Kyrgyzstan. National Census 2009 (anglicky)
  3. Censuses 1970-1989 show 0.9 % Kyrgyz population share in Uzbekistan total, 2000 estimates were also 0.9 % (Ethnic Atlas of Uzbekistan), actually Uzbekistan population is 27,767,100 (2009), so 0.9 % is appr. 250,000
  4. Ukrainian population census 2001: Distribution of population by nationality. Retrieved on 23 April 2009
  5. Sedat Peker, Reis, Ruh Adam, Sedat Reis
  6. Bartold V. V., Aristov N. A. "Zametki ob etničeskoj istorii tjurskih plemjon"//Soč. – М., Т. 2, č. 1, 1963, v s. 485.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha : Mladá fronta, 1985.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]