Jenisejští Kyrgyzové

Mapka znázorňující umístění Jenisejštích Kyrgyzů v středověku.

Jenisejští Kyrgyzové, též Jenisejští Kirgizové, je označení turkických kmenů, které žily od starověku na horním toku Jeniseje, zejména na území Minusinské kotliny.

V 6. století vytvořili Jenisejští Kyrgyzové státní útvar, který zanikl ve 13. století podrobením Mongoly. V 17. a 18. století pod tlakem Rusů a Ojratů (západomongolských kmenů) část Jenisejských Kyrgyzů odešla z horního toku Jeniseje na jih. Tato část se podílela na etnogenezi Kyrgyzů. Část, která zůstala v původních sídlištích, se rozhodující měrou podílela na etnogenezi Čchien-kchunů (soudobý název Chakasů).

Jenisejští Kyrgyzové ^{[pozn. 1]} byli kočovní pastevci, věnovali se ale i zemědělství. Zanechali po sobě četné nápisy na kamenných stélách, psané starotureckým runovým písmem.

Obsah

1 Odkazy

Odkazy [editovat]

Poznámky [editovat]

↑
- v "Záznamech velkého historika" z období Dynastie Chan z 2. století př. n. l., čili v Š'-ťi (čínsky v českém přepisu Š'-ťi, pchin-jinem Shǐjì, znaky 史記) 110 a v Chan-šu (čínsky v českém přepisu Čchien Chan-šu, pchin-jinem Qián Hànshū, znaky 前漢書) 94a, byly Jenisejští Kyrgyzové nazývání Ke-kchun (čínsky pchin-jinem Gekun, znaky 堅昆) a také Sia-ťias (čínsky pchin-jinem Xia-jiasi, znaky 黠戛斯)
- nebo od 1. století př. n l. kupředu v Chan-šu 70, Ťien-kchun (čínsky pchin-jinem Jiānkun, znaky 坚昆).
- V Žou-šu (čínsky v českém přepisu Žou-šu, pchin-jinem Zhoushū, znaky 周书) 50. ze 6. století jsou známy jako Čchi-ku (čínsky pchin-jinem Qigu, znaky 居骨) a
- v Sui-šu (čínsky v českém přepisu Sui-šu, pchin-jinem suīshū, znaky 隋书) 84, jež byla oficiální kronikou čínské dynastie Suej (čínsky v českém přepisu Suej-čchao, pchin-jinem suícháo, znaky 隋朝) ze 6. století jsou známý pod jménem Che-ku (čínsky pchin-jinem Hegu, znaky ???).
- V 6-8 století Tchung-tien (čínsky v českém přepisu Tchung-tien, pchin-jinem Tongdian, znaky 漢朝) 200, Kniha Tchangů (čínsky v českém přepisu Ťiou Tchang-šu, pchin-jinem Jiu Tangshu, znaky 舊唐書) 194b a Tchang Chuej-jao (čínsky v českém přepisu Tchang Chuej-jao, pchin-jinem Táng Huìyāo, znaky 唐会要) 100, je uvádí jako Ťie-ku (čínsky pchin-jinem Jiegu, znaky 结骨)

Související články [editovat]

Literatura [editovat]

HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha : Mladá fronta, 1985.

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[1] 

v "Záznamech velkého historika" z období Dynastie Chan z 2. století př. n. l., čili v Š'-ťi (čínsky v českém přepisu Š'-ťi, pchin-jinem Shǐjì, znaky 史記) 110 a v Chan-šu (čínsky v českém přepisu Čchien Chan-šu, pchin-jinem Qián Hànshū, znaky 前漢書) 94a, byly Jenisejští Kyrgyzové nazývání Ke-kchun (čínsky pchin-jinem Gekun, znaky 堅昆) a také Sia-ťias (čínsky pchin-jinem Xia-jiasi, znaky 黠戛斯)

nebo od 1. století př. n l. kupředu v Chan-šu 70, Ťien-kchun (čínsky pchin-jinem Jiānkun, znaky 坚昆).

V Žou-šu (čínsky v českém přepisu Žou-šu, pchin-jinem Zhoushū, znaky 周书) 50. ze 6. století jsou známy jako Čchi-ku (čínsky pchin-jinem Qigu, znaky 居骨) a

v Sui-šu (čínsky v českém přepisu Sui-šu, pchin-jinem suīshū, znaky 隋书) 84, jež byla oficiální kronikou čínské dynastie Suej (čínsky v českém přepisu Suej-čchao, pchin-jinem suícháo, znaky 隋朝) ze 6. století jsou známý pod jménem Che-ku (čínsky pchin-jinem Hegu, znaky ???).

V 6-8 století Tchung-tien (čínsky v českém přepisu Tchung-tien, pchin-jinem Tongdian, znaky 漢朝) 200, Kniha Tchangů (čínsky v českém přepisu Ťiou Tchang-šu, pchin-jinem Jiu Tangshu, znaky 舊唐書) 194b a Tchang Chuej-jao (čínsky v českém přepisu Tchang Chuej-jao, pchin-jinem Táng Huìyāo, znaky 唐会要) 100, je uvádí jako Ťie-ku (čínsky pchin-jinem Jiegu, znaky 结骨)

[2] v "Záznamech velkého historika" z období Dynastie Chan z 2. století př. n. l., čili v Š'-ťi (čínsky v českém přepisu Š'-ťi, pchin-jinem Shǐjì, znaky 史記) 110 a v Chan-šu (čínsky v českém přepisu Čchien Chan-šu, pchin-jinem Qián Hànshū, znaky 前漢書) 94a, byly Jenisejští Kyrgyzové nazývání Ke-kchun (čínsky pchin-jinem Gekun, znaky 堅昆) a také Sia-ťias (čínsky pchin-jinem Xia-jiasi, znaky 黠戛斯)

[3] 1. století př. n l. kupředu v Chan-šu 70, Ťien-kchun (čínsky pchin-jinem Jiānkun, znaky 坚昆).

[4] V Žou-šu (čínsky v českém přepisu Žou-šu, pchin-jinem Zhoushū, znaky 周书) 50. ze 6. století jsou známy jako Čchi-ku (čínsky pchin-jinem Qigu, znaky 居骨) a

[5] v Sui-šu (čínsky v českém přepisu Sui-šu, pchin-jinem suīshū, znaky 隋书) 84, jež byla oficiální kronikou čínské dynastie Suej (čínsky v českém přepisu Suej-čchao, pchin-jinem suícháo, znaky 隋朝) ze 6. století jsou známý pod jménem Che-ku (čínsky pchin-jinem Hegu, znaky ???).

[6] V 6-8 století Tchung-tien (čínsky v českém přepisu Tchung-tien, pchin-jinem Tongdian, znaky 漢朝) 200, Kniha Tchangů (čínsky v českém přepisu Ťiou Tchang-šu, pchin-jinem Jiu Tangshu, znaky 舊唐書) 194b a Tchang Chuej-jao (čínsky v českém přepisu Tchang Chuej-jao, pchin-jinem Táng Huìyāo, znaky 唐会要) 100, je uvádí jako Ťie-ku (čínsky pchin-jinem Jiegu, znaky 结骨)

[pozn. 1]

Turkické národy

Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny - znak † ukazuje vymírající skupiny - Kurzíva ukazují zaniklé státní útvary

Historické skupiny národů, kmenů a klanů	Turkuti též Modří Turci † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni též Polovci • Kypčaci • Kizilbašové • Ogurští Turci též staří Bulhaři • Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové †

Současné národy a národnosti	Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorasánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolganové † • Gagauzové • Iráčtí Turkméni • Jakuti • Karačajové † • Karaimové † • Karakalpakové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Karamaliové • Krymčakové † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Nogajové • Meschetští Turci • Salarové • Syrští Turkméni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalarové † • Turci • Turkméni • Tuvinci • Ujgurové • Uzbeci • Jugurové †

Západoevropští Turci	Turci v západní Evropě • Turci v Rakousku • Turci ve Skandinávii

Balkánští Turci	Turci v Bulharsku • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Republice Makedonie • Turci v Rumunsku • Muslimové v Řecku

Jenisejští Kyrgyzové

Obsah

Odkazy [editovat]

Poznámky [editovat]

Související články [editovat]

Literatura [editovat]

Navigační menu

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Akce

Hledání

Navigace

Tisk/export

Nástroje

V jiných jazycích