Baškirové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baškirové
Başqorttar - Башҡорттар
Башкиры - Baškiry
Bashkir people.jpg
1. řádek:M. RachimovZ. V. ToganŠ. M. Babič
2. řádek:Z. Ch. RasulevZ. G. IsmagilovG. G. Tagan
3. řádek:R. N. Gimaev • ??? • I. A. Zaripov
Baškorti osobnobsti
Populace
celkově 2 milióny [1]
Země s významnou populací
Flag of Russia.svg Rusko: 1 584 554
[2]
Kazakhstan Kazachstán 17 263 [3]
Ukraine Ukrajina 4 300 [4]
Uzbekistan Uzbekistán 3 707 [5]
Kyrgyzstan Kyrgyzstán 3 200-1 111 [6]
Belarus Bělorusko 607 [7]
Tajikistan Tádžikistán 5 000-143 [8]
Jazyk(y)

baškirština, ruština, tatarština

Náboženství

sunnitský islám

Příbuzné národy

Volžští Tataři, Kazaši

Poznámky
Původem: Turkické národy, Ugrofinské národy, Íránské národy

Baškirové, Baškorti či Baškiři (baškirsky Башҡорттар → Başqorttar, rusky Башкиры → Baškiry) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, především v Baškirské republice a oblasti jižního Uralu. Hovoří zpravidla baškirštinou, patřící mezi turkické jazyky; ovládají též ruštinu či tatarštinu. Vyznávají sunnitský islám.

Počet a rozmístění Baškirů[editovat | editovat zdroj]

Hlavní rozmístění Baškortů v pozdním 18. století (světle žlutě)

V roce 2002 se v Rusku k baškirské národnosti přihlásilo 1 673 389 osob, z toho tři čtvrtiny v Baškortostánu, kde však tvoří pouze 22 % populace (vedle Rusů a Tatarů), tedy zhruba 1,2 milionu obyvatel. Dále žijí zejména v Orenburské, Čeljabinské a Sverdlovské oblasti a v Permském kraji. Zatímco však podíl Rusů v Baškortostánu klesá, Baškirská populace poměrně výrazně roste, jak dokládá tabulka:

Počet Baškirů při sčítání lidu v Rusku (SSSR)
1926 1939 1959 1970 1979 1989 2002
Sovětský svaz - 843 648  989 040  1 239 681  1 371 452  1 449 157  -
Rusko (RSFSR) 712 366  824 679  953 801  1 180 913  1 290 994  1 345 273  1 673 389 
Baškortostán (BASSR) 625 845  671 188  737 711  892 248  935 880  863 808  1 221 302 

Mimo Rusko se s Baškiry setkáme v Uzbekistánu a Kazachstánu a dalších státech bývalého SSSR. Celkový počet příslušníků tak tvoří přibližně 1,8 milionu – jsou tedy podobně velkým národem jako např. Makedonci.

Krátké dějiny[editovat | editovat zdroj]

Mešita v Baškortské obci Jahja (Jachino)

S názvem Baškirové se setkáváme poprvé v 10. století u arabského diplomata Ibn Fadlána, který navštívil s chalífovým poselstvím Volžské Bulharsko, s nímž tehdy nomádští Baškirové sousedili. V dalších stoletích prošli Baškirové mnoha boji s okolními národy. Od 16. století jsou (s malými přestávkami) pod nadvládou Ruska, v jehož rámci však požívají jistého stupně autonomie.



Legendární Baškortští králové[editovat | editovat zdroj]

pořadí titul jméno přibližný
rok vládnutí
zemřel poznámky [9]
01. král Ughyth - - -
02. - Kara-chán - - -
03. -  ? - 650 pravděpodobně součástí Bulharů
04. chán Bažgird-chán 850 - přibližně uvedená doba,
pod nadvládou Chazarů (650-900)
05.  ? - - - nezávislé kmenové konfederace (900-1238)
06. chán Masem-chán - - -
07. bej Mujtijen-bej - - první polovina 13. století
08. - Maikji - - první polovina 13. století, pod nadvládou
Mongolů a součástí Zlaté hordy (1238-1427)
09.  ? - - - pod nadvládou Kazaňského chanátu (1427-1552)
10. - Seit - 1670 pod nadvládou Moskvy a poté Ruska, v opozici
11. - Aldar - 1707 je známo že existoval v uvedené době
v opozici
12. - Kfisžom - 1707 je známo že existoval v uvedené době
v opozici


Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas : Tex.: SIL International Publications. . (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i (Russian Census 2010: Population by ethnicity). [s.l.] : [s.n.].  
  3. Census 2009. [s.l.] : [s.n.].  
  4. Census 2001. [s.l.] : [s.n.].  
  5. Etničeskij atlas Uzbekistna. Institut „Otkrytoe Obščestvo“ — fond solejstvija — Uzbekistan, Census 2000. [s.l.] : [s.n.], 2002.  
  6. Nacionaľnyj statističeskij komitet Kyrgyzskoj Respubliki. Čislennosť postojannogo naselenija po nacionaľnosťjam po perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.] : [s.n.].  
  7. Nacionaľnyj statističeskij komitet Pespubliki Belarus. Nacionaľnyj sostav RB soglasno perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.] : [s.n.].  
  8. Perepis naselenija i žilišnogo fonda Respubliki Tadžikistan 2010 goda. Nacionaľnyj sostav, vladenie jazykami i graždanstvo naselenija Pespubliki Tadžikistan. Tom III., Census 2010. [s.l.] : [s.n.].  
  9. Kočovníci stepi V: Regnal Chronologies. London : The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.), 1995. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]