Baškirové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baškirové
Baškir zřízencem na Transsibiřské magistrále počátkem 20. století

Baškirové, Baškorti či Baškiři (baškirsky Башҡорттар, rusky Башкиры) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, především v oblasti jižního Uralu. Hovoří zpravidla baškirštinou, patřící mezi turkické jazyky; ovládají též ruštinu či tatarštinu. Vyznávají sunnitský islám.

S názvem Baškirové se setkáváme poprvé v 10. století u arabského diplomata Ibn Fadlána, který navštívil s chalífovým poselstvím Volžské Bulharsko, s nímž tehdy nomádští Baškirové sousedili. V dalších stoletích prošli Baškirové mnoha boji s okolními národy. Od 16. století jsou (s malými přestávkami) pod nadvládou Ruska, v jehož rámci však požívají jistého stupně autonomie.

Počet a rozmístění Baškirů [editovat]

V roce 2002 se v Rusku k baškirské národnosti přihlásilo 1 673 389 osob, z toho tři čtvrtiny v Baškirské republice, kde však tvoří pouze 22 % populace (vedle Rusů a Tatarů), tedy zhruba 1,2 milionu obyvatel. Dále žijí zejména v Orenburské, Čeljabinské a Sverdlovské oblasti a v Permském kraji. Zatímco však podíl Rusů v Baškortostánu klesá, Baškirská populace poměrně výrazně roste, jak dokládá tabulka:

Počet Baškirů při sčítání lidu v Rusku (SSSR)
1926 1939 1959 1970 1979 1989 2002
Sovětský svaz - 843 648  989 040  1 239 681  1 371 452  1 449 157  -
Rusko (RSFSR) 712 366  824 679  953 801  1 180 913  1 290 994  1 345 273  1 673 389 
Baškortostán (BASSR) 625 845  671 188  737 711  892 248  935 880  863 808  1 221 302 

Mimo Rusko se s Baškiry setkáme v Uzbekistánu a Kazachstánu a dalších státech bývalého SSSR. Celkový počet příslušníků tak tvoří přibližně 1,8 milionu – jsou tedy podobně velkým národem jako např. Makedonci.