Ruština

Ruština (русский язык)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření:	Rusko SNS Gruzie Lotyšsko Estonsko Izrael Finsko ČLR USA Kanada Turkmenistán Uzbekistán Mongolsko Tadžikistán Kazachstán Bělorusko Ukrajina Abcházie
Počet mluvčích:	278 milionů
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Východoslovanské jazyky
Písmo:	Cyrilice (tzv. Azbuka)
Postavení
Regulátor:	Ruská akademie věd (Росси́йская Акаде́мия Нау́к)
Úřední jazyk:	Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Krym (Ukrajina), Abcházie a Jižní Osetie (Gruzie), Podněstří a Gagauzie (Moldávie) uznávána jako jazyk menšiny v Číně jeden ze 6 jazyků OSN
Kódy
ISO 639-1:	ru
---	rus (B) rus (T)
SIL:	RUS
Wikipedie
ru.wikipedia.org

Ruština (Rusky: русский язык [ˈruskʲɪj jɪˈzɨk]) je nejužívanější slovanský jazyk.

Rozšíření

Mapa míry znalosti ruštiny v Evropské unii

Jako úřední i dorozumívací jazyk carského Ruska se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie. Významné rusky mluvící menšiny žijí i v mnoha jinak neruských zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.

V dobách studené války se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP, v řadě z nich se povinně vyučovala na školách (např. v Československu do roku 1990). I v zemích nespadajících do sovětského bloku byla ruština nejčastěji voleným cizím jazykem ze slovanských jazyků.

Ruština je oficiálním jazykem v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu a Kyrgyzstánu dále též v moldavském Podněstří a Gagauzsku, ukrajinském Krymu a gruzínské Abcházii a Jižní Osetii. Významné ruské menšiny žijí na Ukrajině, v Kazachstánu, Bělorusku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Uzbekistánu a Izraeli.

Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Staroruština.

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.

Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.

V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.

Abeceda a výslovnost

Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:	А	Б	В	Г	Д	Е	Ё	Ж	З	И	Й	К	Л	М	Н	О	П	Р	С	Т	У	Ф	Х	Ц	Ч	Ш	Щ	Ъ	Ы	Ь	Э	Ю	Я
malé	а	б	в	г	д	е	ё	ж	з	и	й	к	л	м	н	о	п	р	с	т	у	ф	х	ц	ч	ш	щ	ъ	ы	ь	э	ю	я
přepis	a	b	v	g	d	e	ë	ž	z	i	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	h	c	č	š	šč	"	y	'	è	ju	ja
výslovnost	a	b	v	g	d	je	jo	ž	z	i	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	tvrdý znak	y	měkký znak	e	ju	ja

• Na rozdíl od češtiny Rusové rozlišují výslovnost měkkého a tvrdého I/Y – zatímco И se čte podobně jako české I (o něco měkčeji), Ы je výrazně tvrdší (artikuluje se více vzadu)
• Měkký znak a Е, Ё, И, Ю, Я změkčují předcházející souhlásku, např. дети se čte [ďeťi], мать se čte [mať]. V takových případech se počáteční [j] z výslovnosti trochu ztrácí, „vyčerpá“ se na změkčení.
• Tvrdý znak se používá výjimečně pro vyznačení švu mezi předponou a kmenem, kde naopak ke změkčování docházet nemá: въезд čti [vjezd].
• Silový přízvuk je na různých slabikách, v písmu se však nerozlišuje (s výjimkou jazykových učebnic, slovníků apod., kde se vyznačuje čárkou nad samohláskou). Ruština má pohyblivý přízvuk, to znamená, že může být na jakékoliv slabice, např.: мама [máma], хочу [chačú], барабан [barabán]. Ruský přízvuk je silnější a dynamičtější než český, kromě toho má významotvornou funkci, např. замок [zámъk] – hrad, замок [zamók] – zámek, стоит [stóit] – stojí (o penězích), стоит [staít] – něco stojí někde, nachází se, плачу [pláču] – pláču, плачу [plačú] – platím.
• Silný dynamický přízvuk má pak i důsledky kvalitativní, v přízvučných slabikách je plný vokál, v nepřízvučných dochází k redukci, např. молоко se čte jako [mъlakó]. Nepřízvučné О se čte skoro jako [a], např. свобода čti [svabóda].
• Ё je přízvučné Е a Rusové ho v písmu zřídka odlišují. Pokud by nevznikla nejednoznačnost ve významu slova, píší místo něj Е.
• Na rozdíl od sousední běloruštiny a ukrajinštiny, v ruštině se praslovanské [g] nezměnilo na [h].

Gramatika

Podrobnější informace naleznete v článku Ruská gramatika.

• Ruština má 6 pádů (oproti češtině chybí vokativ (5. pád), jehož funkci přebírá tvar nominativu).
• Slovesa se časují podobně jako v češtině. Existují dva druhy časování (= základní rozdělení sloves podle časování). V prvním časování převládají koncovky s písmenem „е“ (делает [dělajet], играем [igrajem] ...) a v druhém časování převládají koncovky s písmenem „i“ (варит [varit], увидим [uvidim]). Dále kromě tohoto rozdělení existují další typy časování, které se od sebe liší způsobem časování.
• Ve spisovném projevu se nevypouští podmět, musí být vyjádřen alespoň osobním zájmenem.
• V minulém čase se nepoužívá pomocné sloveso být (я написал = ja napisal = napsal jsem).
• V přítomném čase chybí spona (он дурак = on durak = (on) je hlupák).

Slovní zásoba

Ve starší slovní zásobě jsou výpůjčky z turkických jazyků (конь = koň = kůň; кабан = kaban = kanec; котёл = koťol = kotel). V novější zásobě se objevují slova přejatá z němčiny, francouzštiny a angličtiny.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

rusky	Все люди рождаются свободными и равными в своём достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis	Vse ľudi roždajutsa svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstvě i pravach. Oni naděľeny razumom i sověsťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.
přepis na IPA	fsʲe ˈlʲʉdʲɪ r̠ɐʐˈd̪ajut͡sə svɐˈbod̪nɨmʲɪ ɪ‿ˈr̠avnɨmʲɪ f‿svɐˈjom d̪ɐˈst̪oi̯nst̪vʲə ɪ‿pr̠ɐˈvax ‖ ɐˈnʲɪ nədʲəlʲɪˈnɨ ˈr̠azuməm ɪ‿ˈsovʲɪsʲtʲju ɪ‿d̪ɐɫʐˈnɨ pəst̪uˈpatʲ v‿ət̪nɐˈʂɛnʲɪɪ d̪r̠ug ˈd̪r̠ugə v‿ˈd̪uxʲə ˈbr̠at͡st̪vɐ
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

• Seznam zemí, ve kterých je ruština úřední jazyk
• Seznam jazyků
• Seznam písem

Externí odkazy

Ruská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie

• Transliterace ruské cyrilice