Čečenština

Čečenština (Нохчийн мотт, Noxçiyn mott)
Rozšíření:	Čečensko (Rusko), Jordánsko
Počet mluvčích:	1 341 000
Klasifikace:	Severokavkazské jazyky Severovýchodokavkazské jazyky
Písmo:	Latinka, cyrilice
Postavení
Regulátor:	není stanoven
Úřední jazyk:	Čečensko (Rusko)
Kódy
ISO 639-1:	ce
---	che (B) che (T)
SIL:	cjc
Wikipedie
ce.wikipedia.org

Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1,3 milionů mluvčích, z nichž většina žije v Rusku. Je podobná inguštině.

Kavkazskými jazyky se mluví pouze v oblasti Kavkazu, i když gruzínština se někdy považuje za příbuznou baskičtiny. Pozoruhodná je také skutečnost, že čečenština a baskičtina mají stejný číselný systém založený na čísle 20 – dvacítková číselná soustava, která je v evropských jazycích poměrně neobvyklá.

Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku ^[zdroj?] a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku.

Čečenština je oficiálním jazykem Čečenska, autonomní republiky Ruska.

Nářečí

• Ploskost
• Itumkala (Shatoi)
• Melkhin
• Kistin
• Cheberloi
• Akkin (Aux)

Čečenština má 31 souhlásek.

Slovní zásoba

Jazyk obsahuje pouze asi 3 000 původních slov. Ostatní jsou slova přejatá a to zejména z ruštiny, turko-tatarských jazyků (kumuck) a arabštiny. Menší objem slov přejala z perštiny, osetštiny a gruzínštiny.

Historie

Čečenské písmo vzniká po říjnové revoluci a od 20. let 20. století se začíná používat latinka na místo arabského písma. V roce 1938 se začala používat cyrilice. Po deklaraci čečenské republiky v roce 1992, začali někteří mluvčí používat latinku, ale většina obyvatelstva stále používa cyrilici. Čečenská diaspora v Jordánsku, Turecku a Sýrii hovoří plynule čečensky, ale s psaním je to již horší (cyrilice).