Čečenština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Čečenština (Нохчийн мотт, Noxçiyn mott)
Rozšíření:

Počet mluvčích:

956 000

Klasifikace:

Písmo: Latinka, Cyrilice
Postavení
Regulátor:

není stanoven

Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: ce
---
che (B) che (T)
SIL: CJC
Wikipedie
ce.wikipedia.org

Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1 200 000 mluvčích, z nichž většina žije v Rusku. Je podobná inguštině.

Kavkazkými jazyky se mluví pouze v oblasti Kavkazu, i když gruzínština se někdy považuje za příbuznou baskičtiny.

Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku.

Čečenština je oficiálním jazykem Čečenska, autonomní republiky Ruska.

[editovat] Nářečí

  • Ploskost
  • Itumkala (Shatoi)
  • Melkhin
  • Kistin
  • Cheberloi
  • Akkin (Aux)

Čečenština má 31 souhlásek.

[editovat] Slovní zásoba

Jazyk obsahuje pouze asi 3 000 původních slov. Ostatní jsou slova přejatá a to zejména z ruštiny, turko-tatarských jazyků (kumuck) a arabštiny. Menší objem slov přejala z perštiny, osetštiny a gruzínštiny.

[editovat] Historie

Čečenské písmo vzniká po říjnové revoluci a od 20. let 20. století se začíná používat latinka na místo arabského písma. V roce 1938 se začala používat azbuka. Po deklaraci čečenské republiky v roce 1992, začli někteří mluvčí používat latinku, ale většina obyvatelstva stále používa azbuku. Čečenská diaspora v Jordánsku, Turecku a Sýrii, hovoří plynule čečensky, ale s psaním je to již horší (azbuka).



Kavkazské jazyky
Severokavkazské: avarština | čečenština | abcházština | adygejština
Jihokavkazské: gruzínština