Čečenština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čečenština (Нохчийн мотт, Noxçiyn mott)
Rozšíření: Čečensko (Rusko), Jordánsko

Počet mluvčích:

1 341 000[1]

Klasifikace:

Severokavkazské jazyky

Písmo: Latinka, cyrilice
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: Čečensko (Rusko)
Kódy
ISO 639-1: ce
---
che (B) che (T)
SIL: cjc
Wikipedie
ce.wikipedia.org

Čečenština je jazyk z čečensko-ingušské větve kavkazské jazykové rodiny. Má 1,3 milionů mluvčích, z nichž většina žije v Rusku.[1] Je podobná inguštině.

Kavkazskými jazyky se mluví pouze v oblasti Kavkazu, i když gruzínština se někdy považuje za příbuznou baskičtiny.

Čečenštinou hovoří asi 950 000 lidí v Čečensku [zdroj?] a dále jí používají diaspory Čečenců žijící na Středním východě, zejména v Jordánsku.

Čečenština je oficiálním jazykem Čečenska, autonomní republiky Ruska.

Nářečí[editovat | editovat zdroj]

  • Ploskost
  • Itumkala (Shatoi)
  • Melkhin
  • Kistin
  • Cheberloi
  • Akkin (Aux)

Čečenština má 31 souhlásek.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Některá čečenská slova jsou vypůjčena z arabštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čečenské písmo vzniká po říjnové revoluci a od 20. let 20. století se začíná používat latinka na místo arabského písma. V roce 1938 se začala používat cyrilice. Po deklaraci čečenské republiky v roce 1992, začali někteří mluvčí používat latinku, ale většina obyvatelstva stále používá cyrilici. Čečenská diaspora v Jordánsku, Turecku a Sýrii hovoří plynule čečensky, ale s psaním je to již horší (cyrilice).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ethnologue


Kavkazské jazyky
Severokavkazské: severovýchodní - avarština | lezginština | lakština | čečenština | darginština | inguština | tabasaránština | rutulština ; severozápadní - abcházština | adygejština | kabardino-čerkeština | abazinština 
Jihokavkazské (kartvelské): gruzínština | zanština | svanština