Cyrilice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vymyšlené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor řecké písmo. V češtině se označení cyrilice obvykle užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se někdy nesprávně označují za azbuku. Slovo azbuka neznamená totiž nic jiného, než soubor písmen (obdobou je abeceda nebo alfabeta).

Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být svatý Cyril, není tomu tak. Sv. Cyril vytvořil složitější a starší písmo hlaholici v 60. letech 9. století, zatímco cyrilice vznikla až koncem 9. století v Bulharsku jako výraz jasného příklonu k byzantské kulturní sféře, o nějž usilovali zejména řečtí duchovní na slovanských územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v řeckém písmu bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se připisuje Metodějovu žáku Klimentovi, důkazy však chybí. V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do Kyjeva, odkud se cyrilice šířila dále. Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v Rusku za Petra Velikého v letech 1708–1711, kdy byla některá písmena upravena a jiná méně používaná písmena vypuštěna. Toto písmo nazývané graždanka (rusky graždanskij šrift) odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k latince (latinizace), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v roce 1918, kdy byla čtyři méně používaná písmena z azbuky vypuštěna.

Cyrilice se používá pro zápis šesti slovanských jazyků (bulharština, makedonština, srbština, ukrajinština, běloruština a ruština), jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého Sovětského svazu (kazaština, kyrgyzština, tatarština, baškirština, čečenština, čuvaština atd.) a jeho satelitních států (mongolština). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku 1990 také v Moldavsku, kde byla pak nahrazena latinkou.

Obsah

[editovat] Znaky

[editovat] Původní cyrilice

Původní cyrilice kolem roku 900 vypadala takto:

Cyrilice kolem roku 900.


Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce:

Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce.


Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az - buki - vedi - glagol' - dobro - jest' - živjote - dzelo - zemlja - iže - i - kako - ljudi - myslete - naš - on - pokoj - rcy - slovo - tvjordo - uk - fert - cher - omega - červ' - cy - ša - šta - jer - jery - jer' - jat' - ju - ja - jotované jest' - malý jus - jotovaný malý jus - velký jus - jotovaný velký jus - ksi - psi - fita - ižica.

[editovat] Moderní cyrilice

Tvar písmen se během času měnil, některá písmena zanikla úplně, jiná se pro potřeby nových jazyků zavedla. Vzhled a pořadí písmen v abecedě (azbuce) se rovněž liší zdroj od zdroje.

písmeno název přepis výslovnost výslovnost v ruské církevní slovanštině
А azъ A [a] [a]
Б buky B [b] [b]
В vědě V [v] [v]
Г glagoľь G [g] [γ]
Д dobro D [d] [d]
Е estь E [ɛ] [jɛ] (na začátku slova se psalo písmeno Є)
Ж živěte Ž [ʒ] [ʒ]
Ѕ dzělo DZ [ʣ] [z]
З zemlja Z [z] [z]
И iže I [i] [i] (s variantou Й [j])
І ї Ï [i] [i]
К kako K [k] [k]
Л ljudje L [l] [l]
М myslite M [m] [m]
Н našь N [n] [n]
О onъ O [o] [o] (na začátku slova se psalo písmeno Ѻ)
П pokojь P [p] [p]
Р rьcy R [r] [r]
С slovo S [s] [s]
Т tvrьdo T [t] [t]
Ѹ ukъ U [u] [u] (na začátku slova se psalo písmeno ОУ)
Ф frьtъ F [f] [f]
Х chěrъ CH [x] [x]
Ѡ otъ Ō [o:] [o] (většinou se používala varianta Ѿ [ot])
Ц cy C [ʦ] [ʦ]
Ч červь Č [ʧ] [ʧ]
Ш ša Š [ʃ] [ʃ]
Щ šta ŠČ [ʃt] [ʃʧ]
Ъ jerъ Ъ [ʌ] nevyslovuje se
Ы jery Y [y] [y]
Ь jerь Ь [ɪ] měkčí předcházející souhlásku, nevyslovuje se
Ѣ jatь Ě [ja] [je], na začátku slova [ja]
Ю ju JU [ju] [ju]
Я ja JA [ja] [ja], psalo se jen na začátku slova (jinak se používal malý jus - Ѧ)
Ѥ je JE [je] nepoužívalo se
Ѧ ęsъ (malý jus) Ę [ɛ̃] [ja]
Ѩ jęsъ (jotovaný malý jus) JĘ [iɛ̃] nepoužíval se
Ѫ ǫsъ (velký jus) Ǫ [ɔ̃] nepoužíval se
Ѭ jǫsъ (jotovaný velký jus) JǪ [iɔ̃] nepoužíval se
Ѯ ksi KS, Ξ [ks] [ks]
Ѱ psi PS, Ψ [ps] [ps]
Ѳ fita TH, Θ [t,θ,f] [f]
Ѵ ižica Ÿ [ɪ,y] [i]

Ižica se vyslovovala V po A a E, jinak I. Jer (tvrdý znak) zřejmě odpovídá dnešní výslovnosti v bulharštině, tj. šlo o podobnou samohlásku jako v anglickém jazyce „a“. Často se psal na konci slov, která by jinak končila souhláskou, např. богъ = bůh.

Co do počtu uživatelů je dnes nejdůležitější ruská cyrilice, tzv. azbuka, která obsahuje následující znaky:

А Б В Г Д Е Ё Ж З И Й
К Л М Н О П Р С Т У Ф
Х Ц Ч Ш Щ Ъ Ы Ь Э Ю Я
  • Ukrajinština používá navíc písmena Є, І, Ї, Ґ; naopak nepoužívá např. Ы, Э. Г se v ní nečte G, ale H.
  • Běloruština používá navíc písmena І, Ў, Ґ; nepoužívá např. И, Щ, Ъ. Г se v ní nečte G, ale H.
  • Srbština používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (LJ), Њ (NJ), Џ (DŽ) - písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v chorvatské latince.
  • Makedonština má mnoho společného se srbštinou, navíc používá pouze písmeno Ѕ (DZ), místo Ђ má Ѓ a místo Ћ má Ќ.
  • Bulharština čte Щ jako ŠT, ne ŠČ; Ъ v ní reprezentuje stejnou samohlásku jako rumunské Ă.


Následující tabulka ukazuje rozdíly mezi kolmým a kurzívním písmem ruské azbuky. Některé kurzívní znaky jsou značně odlišné.

Pokud Váš prohlížeč nezobrazuje vybarvené kurzívní znaky odlišně od znaků kolmých, podívejte se na alternativní grafickou verzi.
а б в г д е ё ж з и й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ъ ы ь э ю я
а б в г д е ё ж з и й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ъ ы ь э ю я

Reference: Bringhurst, Robert (2002). The Elements of Typographic Style (version 2.5), pp. 262–264. Vancouver, Hartley & Marks. ISBN 0-88179-133-4.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Cyrilice“