Ču-jin fu-chao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bopomofo (oficiálně 注音符號, ču-jin fu-chao, zhuyin fuhao – „fonetické znaky“) je čínské písmo, vytvořené na počátku dvacátého století jako fonetická alternativa znakového písma.

Byla vytvořena Výborem pro sjednocení výslovnosti v letech 19121913, formálně vyhlášena byla v roce 1928. Zhruba od padesátých let bylo v pevninské Číně vytlačováno pchin-jinem (pinyinem), tedy upravenou latinkou, na Tchaj-wanu se však bopomofo stále běžně používá k výuce znaků na základních školách a také jako způsob zadávání čínských znaků do počítačů a mobilních telefonů, i na Tchaj-wanu se však od bopomofa upouští ve prospěch latinky (viz také tchajwanský pchin-jin).[zdroj?] Je používán jako primární písmo pro některé domorodé tchajwanské jazyky a je na něm také založena čínská varianta Braillova písma.

Cílem bopomofa nebylo nahradit znakové písmo, ale umožnit pomocný fonetický přepis čínštiny pro vědecké a výukové účely. Znaky písma bopomofo vytvořil filolog a kaligraf Čang Ping-lin zjednodušením čínských znaků, převážně různých starobylých a zaniklých variant. Znaků je třicet sedm, zastupují hlásky a některé hláskové skupiny tak, aby bylo možné zapsat všechny čínské slabiky (později bylo připojeno několik dalších znaků pro vyjádření nářečních hlásek). Tóny se v bopomofo značí diakritikou, píše se zleva doprava.

Tabulka písma
Bopomofo Pinyin Český přepis
b p
p pch
m m
f f
d t
t tch
n n
l l
g k
k kch
h ch
j ť
q čch
x s
zh č
ch čch'
sh š
r ž
z c
c cch
s s
i, y '
u, w ü
ü, yu u
a a
o o
e e
ê e
ai aj
ei ej
ao ao
ou ou
an an
en en
ang ang
eng eng
er er
-i i

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]