Ázerbájdžánština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ázerbájdžánština Azərbaycan dili Азәрбајҹан дили آذربایجان دیلی
Rozšíření:	Ázerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina
Počet mluvčích:	27 - 32 milionů
Klasifikace:	Turkické jazyky Západoturkické jazyky Oghuzské jazyky Ázerbájdžánština
Písmo:	Latinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu
Postavení
Regulátor:	nemá ogiciální regulátor
Úřední jazyk:	Ázerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt - je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmenci)
Kódy
ISO 639-1:	az
---	aze (B) aze (T)
SIL:	aze
Wikipedie
az.wikipedia.org

Ázerbájdžánština (také nazývaná Azeri nebo azerština) je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu. V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Obsah 1 Rozšíření jazyka 2 Abeceda 2.1 Výslovnost 3 Odkazy

[editovat] Rozšíření jazyka

Celkově ázerbájdžánštinu používá 27 až 32 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.

Další dialekty jazyka jsou používány v některých oblastech Íránu, především v severozápadních oblastech známých jako Íránský Ázerbájdžán kde jde o převládající jazyk a lingua franca pro menšinové jazyky oblasti jako například kurdština, arménština a taleshi. V Íránu žije většina mluvčích tohoto jazyka. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.

Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky, např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkaze, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a Západní Evropě, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

[editovat] Abeceda

Ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož se Ázerbájdžán stal součástí Sovětského svazu v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po opětovném osamostatnění republiky v roce 1991 se ázerbájdžánština opět začala psát latinkou.

Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek.

[editovat] Výslovnost

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou vyslovnost podle češtiny.

Arabské písmo	Latinka	Cyrilice	Latinka	Výslovnost v češtině
do roku 1929	1929–1939	1939–1991	1991	(přibližná)
ا,آ	A a	А а	A a	jako a
ﺏ	B b	Б б	B b	jako b
ﺝ	Ç ç	Ҹ ҹ	C c	jako dž
چ	C c	Ч ч	Ç ç	jako č
ﺩ	D d	Д д	D d	jako d
	E e	Е е	E e	jako e
ﻉ ,(کسره)	Ə ə	Ә ә	Ə ə	jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
ﻑ	F f	Ф ф	F f	jako f
گ	G g	Ҝ ҝ	G g	jako g
ﻍ	Ƣ ƣ	Ғ ғ	Ğ ğ	prodlužuje předchozí samohlásku
ﺡ,ﻩ	H h	Һ һ	H h	jako h
ﺥ	X x	Х х	X x	jako ch
	Ь ь	Ы ы	I ı	tzv. zadopatrové i, jako y
ی	I i	И и	İ i	jako i
ژ	Ƶ ƶ	Ж ж	J j	jako ž
ﻙ	K k	К к	K k	jako k
ﻕ	Q q	Г г	Q q	jako g
ﻝ	L l	Л л	L l	jako l
ﻡ	M m	М м	M m	jako m
ﻥ	N n	Н н	N n	jako n
ﻭ	O o	О о	O o	jako o
	Ɵ ɵ	Ө ө	Ö ö	jako německé ö
پ	P p	П п	P p	jako p
ﺭ	R r	Р р	R r	jako r
ﺙ,ﺱ,ﺹ	S s	С с	S s	jako s
ﺵ	Ş ş	Ш ш	Ş ş	jako š
ﺕ,ﻁ	T t	Т т	T t	jako t
ﻭ	U u	У у	U u	jako u
ﻭ	Y y	Ү ү	Ü ü	jako německé ü
ﻭ	V v	В в	V v	jako v
ی	J j	Ј ј	Y y	jako j
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ	Z z	З з	Z z	jako z