Kurdové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kurdové
کورد
Kurdské oblečení, 1873
Kurdské oblečení, 1873
Populace
Odhad 30[1]38 milionů[2][3]
Země s významnou populací
TureckoTurecko Turecko 11–15 milionů
15,7–25%
[1][2][3][4]
ÍránÍrán Írán 6,5–7,9 milionů
7–10%
[1][2]
IrákIrák Irák 6,2–6,5 milionů
15–23%
[1][2]
SýrieSýrie Sýrie 2,2–3 miliony
9–15%
[2][5][6][7]
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán 150 000–180 000 [8]
RuskoRusko Rusko 63 818 [9]
Jazyk(y)

Kurdština a Gorani

Náboženství

Většinou islám (převažuje sunnitský, ale také sí'itský a súfismus) s menšinami ateistů, agnostiků, jazdánů, zoroastriánů, křesťanů a židů

Příbuzné národy

Ostatní Íránci

Kurdové jsou íránský národ z Blízkého východu, který žije v odlehlých oblastech dnešního Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Nejblíže příbuzní jazykem jsou jim Balúčové. Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny ve svém okolí. Dnešní kultura a mytologie Kurdů je pevně zakořeněna právě v íránské kmenové kultuře. Početně nejzastoupenější jsou v Turecku (cca 11,4–14 milionů), Íránu (4,8–7 mil.), Iráku (4–6,5 mil.) a Sýrii (1,6 milionu); v Evropě jich žije nejvíce v Německu (0,5–0,8 milionu). Kurdština patří k severozápadní skupině íránských jazyků, které spadají k indoevropské větvi. Kurdové jsou dnes v mnoha státech, kde žijí, utlačováni, stávají se oběťmi diskriminace, někdy dokonce genocidy. Saddám Husajn povraždil tisíce Kurdů plynem[10]. V Turecku jsou Kurdové utlačováni a ponižováni samotnými úřady, policií a armádou[zdroj?].

Příchod Kurdů[editovat | editovat zdroj]

Kurdské kmeny přišly do míst jejich dnešního rozšíření již v prehistorické době. Dle hrubých odhadů se dá usoudit, že se tak stalo v druhém tisíciletí před naším letopočtem. V této době přišel na Blízký východ indoevropský kmen Árijců. Íránská náhorní plošina se tak stala velmi důležitým předělem mezi Blízkým východem, střední Asií a indickým subkontinentem. Stejně tak sloužilo toto území i jako dočasné útočiště pro tehdy nově přicházející kmeny z východu. Dá se předpokládat, že se Kurdové, kteří sem přišli s přistěhovaleckou vlnou indoevropských Árijců, promísili s obyvatelstvem, které již na tomto území žilo.

Kolem původu Kurdů se vede řada vědeckých debat a teorií, přičemž je nutno dodat, že vzhledem k osidlovacímu procesu, který trval celá staletí, nejsou žádné řádné důkazy. Hlavní teorie lze stručně zformulovat takto:

Churritský původ[editovat | editovat zdroj]

Kurdové jsou potomci Churritů, kteří založili stát Mitanni (v 2. tisíciletí př. n. l). Jelikož Churrité byli často přezdíváni též Hurité či Kurité, lze usoudit, že se od nich též odvodilo jméno kurdského kmene. Je také zajímavé, že území huritských kmenů se téměř dokonale pokrývá s kurdským územím. Na druhou stranu je nutno dodat, že Hurité nemluvili žádnou z indoevropských řečí.

Skythský původ[editovat | editovat zdroj]

Kurdové jsou to potomci Skytů. Xenophon psal v jeho Anabázi o jistém kmeni Kurdučů. Na druhou stranu většina vědců a archeologů tuto teorii vyvrací, jelikož území, kde Kurdučukové žili, bylo na dnešní Ukrajině a v Bělorusku.

Medernský původ[editovat | editovat zdroj]

Vyvinuli se z kmene Medernů. Také většina dnešních Kurdů se považuje za potomky Medernů. Toto mínění se pak ještě více posílilo tím, že staromedernské slovo „kur/kurd“ je výrazem pro slovo „silný“. I v dnešní době se dá toto slovo i s jeho původním významem nalézt v jednom z kurdských dialektů. Kurdský archeolog prof. Syies tvrdí, že Medernové jsou kurdskými kmeny, které sousedily s asyrskou říší. Toto by též odpovídalo, jelikož patří k indoevropské jazykové větvi a původem jsou Árijci. V současné době se mnoho vědců snaží tuto teorii podpořit ještě tím, že hledají základy kurdštiny v řeči starých Medernů.

Hranice území[editovat | editovat zdroj]

Kurdské děti v Sulajmáníji

Do dnešních dnů neexistuje žádná řádná hranice Kurdistánu. Státy, ve kterých Kurdové žijí, se všemožně snaží obhájit, že je nesmyslné, aby se vůbec nějaké vyměření kurdského území konalo. Nejasnosti zvyšuje historický fakt, že slovem Kurdistán byla označována provincie v Perské říši, které vládl turecký kmen Seldžuků. Toto trvalo od 11. do 13. století, kdy pak Seldžukové převzali moc nad velkou částí Blízkého východu.

Kurdistán jako ohraničené území pak existoval ještě jednou, a to v 19. století jako provincie v Osmanské říši, tato provincie byla ale během vládních reforem opět brzy zrušena. V roce 1927 během Kurdského povstání pak byla vyhlášena mezinárodně neuznaná kurdská Araratská republika, která zanikla v září 1931 zásahem turecké armády.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d CIA - The World Factbook: 14 million in Turkey (18%)[1], 4.7–6.2 million in Iraq (15–20%)[2], 7.9 million in Iran(10%)[3] (all for 2012), plus several million in Syria, neighboring countries, and the diaspora
  2. a b c d e The Kurds: culture and language rights (Kerim Yildiz, Georgina Fryer, Kurdish Human Rights Project; 2004): 18% of Turkey, 20% of Iraq, 8% of Iran, 9.6%+ of Syria; plus 1–2 million in neighboring countries and the diaspora
  3. a b Sandra Mackey , “The reckoning: Iraq and the legacy of Saddam”, W.W. Norton and Company, 2002. Excerpt from pg 350: “As much as 25% of Turkey is Kurdish.”
  4. Kürtlerin nüfusu 11 milyonda İstanbul"da 2 milyon Kürt yaşıyor – Radikal Dizi. Radikal.com.tr. Retrieved on 2013-07-12.
  5. Studying the Kurds in Syria: Challenges and Opportunities | Lowe | Syrian Studies Association Bulletin. Ojcs.siue.edu. Retrieved on 2013-07-12.
  6. HENRIQUES, John L.. Syria: issues and historical background [online]. Nova Science Publishers,. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GUL, Zana Khasraw. Where are the Syrian Kurds heading amidst the civil war in Syria? [online]. Open Democracy, 22 July 2013, [cit. 2013-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ismet Chériff Vanly, “The Kurds in the Soviet Union”, in: Philip G. Kreyenbroek & S. Sperl (eds.), The Kurds: A Contemporary Overview (London: Routledge, 1992). pg 164: Table based on 1990 estimates: Azerbaijan (180,000), Armenia (50,000), Georgia (40,000), Kazakhistan (30,000), Kyrghizistan (20,000), Uzbekistan (10,000), Tajikistan (3,000), Turkmenistan (50,000), Siberia (35,000), Krasnodar (20,000), Other (12,000), Total 450,000
  9. Всероссийская перепись населения 2010 г. Национальный состав населения Российской Федерации [online]. Demoscope, [cit. 2012-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. "BBC ON THIS DAY | 16 | 1988: Thousands die in Halabja gas attack", BBC News. Ověřeno k 2013-08-28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Kurd ve Wikislovníku