Mahmúd Ahmadínežád
| Mahmúd Ahmadínežád محمود احمدینژاد |
|
|---|---|
Ahmadínežád, 18. listopadu 2010 |
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 3. srpna 2005 | |
| Předchůdce | Muhammad Chátamí |
|
|
|
| Narození | 5. října 1956 (55 let) Arádán, Írán |
| Podpis |  |
| Webová stránka | [1] |
Mahmúd Ahmadínežád (jméno též přepisováno jako Ahmadínedžád; persky محمود احمدی نژاد ; * 28. října 1956 Garmsár, íránská provincie Semnán) je šestý prezident Íránské islámské republiky.
Obsah |
[editovat] Dětství a mládí
Jeho rodina pochází z Arádánu, vesnice poblíž města Garmsár, ležícího asi 80 km od Teheránu na okraji pouště Dašt-e Kavír. Otec Ahmad byl kovář a zbožný šíita, který dokonce vyučoval Korán.[1] Matka nosila titul sejjídy, na který mají nárok pouze potomci Mohameda.[1] Udaje o národnosti Ahmadínežáda se rozcházejí, je označován za Ázerbájdžánce[2][3][4] i Talyše.[5][6] V regionu, charakterizovaném zejména zemědělstvím a pastevecvím, neviděl otec perspektivu pro svých sedm potomků (Mahmúd se narodil jako čtvrtý) a rozhodl se proto k přesídlení do hlavního města. Současně si změnil původní příjmení Sabúrdžiján (barvič koberců) na zbožné Ahmadínežád, tedy „ctnostné plemeno Prorokovo“. Důvodem byla snaha zbavit se jména prozrazujícího venkovský původ a nižší sociální status, typická pro přistěhovalce do měst.[7]
Britský deník The Daily Telegraph roku 2009 přišel s tvrzením, že je židovského původu, s tím, že (perské) příjmení Sabúrdžiján je údajně typické pro Židy.[8][9] Argumentaci The Daily Telegraphu o několik dní později jednoznačně odmítl The Guardian.[7]
Uchytil se v kovozpracujícím průmyslu a brzy se domohl jistého blahobytu. Rodina žila v městském obvodu Narmak, obývaném teheránskou střední třídou, a veškeré ušetřené peníze byly investovány do vzdělání dětí. Navštěvoval renomovanou a drahou soukromou školu Danéšmand, učil se anglicky a nakonec se stal jedním z nejlepších žáků svého ročníku.[10]
[editovat] Politická kariéra
Pro nadaného studenta byl dalším logickým krokem nástup na univerzitu, avšak cestu za vzděláním mu načas zkomplikovala islámská revoluce na konci sedmdesátých let, které se jako mnozí jiní aktivně zúčastnil. Působil pak jistý čas v milicích Basídž a v roce 1986 začal postgraduálně studovat stavebnictví, obor, který ukončil roku 1989 s titulem inženýra.[11] Zároveň byl politicky činný a od počátku devadesátých let zastával různé funkce v regionální správě. V roce 2003 byl jako takřka neznámý politik zvolen starostou Teheránu, přičemž v úřadě setrval až do roku 2005 – do doby, než v prezidentských volbách překvapivě porazil bývalého íránského prezidenta Alího Akbara Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi a proto ho bez problémů schválil duchovní vůdce ájatolláh Alí Chameneí, nejvyšší představitel republiky. Dne 3. srpna 2005 byl Mahmúd Ahmadínežád inaugurován šestým prezidentem Íránu.
[editovat] Ahmadínežádovy názory a postoje
 |
Neutralita nebo přesnost tohoto článku nebo jeho kapitoly může být narušena užíváním vyhýbavých slov, která umožňují nenápadné vkládání neověřených tvrzení. Můžete pomoci Wikipedii, pokud tvrzení tvořená vyhýbavými slovy odstraníte. |
Jeho působení v čele vlády charakterizuje zvyšující se napětí ve vztahu ke Spojeným státům, především v souvislosti s íránským jaderným programem. Dnes je prezident Ahmadínežád považován za jednoho z nejkontroverznějších světových politiků.
Podle několika rukojmí zadržovaných na americké ambasádě v Teheránu v letech 1979–1980 byl jedním z islámských bojovníků, kteří osazenstvo věznili.
Sám je ortodoxním zástáncem islámských tradic, což ostře kontrastuje se smířlivým postojem jeho předchůdce v úřadu Muhammada Chátamího. Ve Spojených státech amerických prohlásil, že v Íránu nejsou homosexuálové jako v Americe. 24. září 2010 pronesl[12] na valném shromáždění OSN v New Yorku, „návrh, aby Spojené národy sestavily nezávislou vyšetřovací skupinu pro události z 11. září,“[13] jednak proto, aby „odlišné názory“ o tomto tématu „nebyly vypovězeny z diskuze“,[13] ale jako hlavní důvod uvedl podezření z toho, že Spojené státy realizovaly tzv. operaci pod falešnou vlajkou. Za útoky prý stály „jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu“.[14] Podobné výroky na adresu americké vlády pronesl již několikrát před tím,[15] na půdě OSN se ale setkal s ostrou kritikou.[14]
Je popisován jako velice pokorný člověk a ke skromnosti přesvědčuje i ostatní členy své vlády – doposud údajně bydlí ve skromném domě, který zdědil po svém otci, je zvyklý spát na tvrdé zemi, měl odmítnout prezidentský plat a žije pouze z gáže 250 dolarů coby lektor univerzity, na které přednášel.[16] Pořádá i charitativní akce pro chudé, například dražbu svého osobního automobilu.[17]
V roce 2011 při desátém výročí útoků z 11. září 2001 prohlásil, že Spojené státy využily teroristické útoky z 11. září 2001 jako záminku pro zahájení válek v Iráku a Afghánistánu. Washington měl údajně takto řešit své hospodářské problémy.
[editovat] Izrael a Palestina
Zastává dlouhodobou politiku Iránu odmítající uznat Izrael jako právoplatný stát.[18] O Israeli se podle New York Times vyjádřil jako o „hanebné skvrně“ která má být zničena (tento výrok ovšem podle téhož autora popírá) a podporuje právo Palestinců na svobodné volby.[19] Kritizuje politiku Izraele vůči Palestincům, kterou označuje za „nehumánní“ a „barbarskou“.[20]
Na Západě je často kritizován také za revizionistický postoj k holokaustu. O holokaustu se vyjádřuje podmiňovacím způsobem jako o možné události ("Dobře, předpokládejme, že se stal..")[21], kterou je třeba, včetně příčin k ní vedoucích, studovat, „zkoumat“ a diskutovat o ní.[22][23] Otázku holokaustu spojuje s okupací Palestiny, tvrdí, že Palestinci by neměli platit svou zemí a svými právy za zločiny Evropanů.[22] Kritizuje a odmítá údajnou mytologizaci a sakralizaci holokaustu.[23] „Mýtus holokaustu“ označuje za lživý a uměle vytvořený. Popírání holokaustu však odmítá.[23] Na Západě jsou tyto jeho názory odsuzovány a považovány za neakceptovatelné. Je obviňován ze zpochybňování holokaustu[24][25] a z antisemitizmu,[20] [26] ačkoli Ahmadínežád odmítl tato obvinění s tím, že holokaust hodlá pouze „zkoumat“[27] a že Židy respektuje.[28].
Velkou nevoli vzbudil Ahmadínežád svými výroky, v nichž ostře kritizoval stát Izrael,[29] který označuje jako „sionistický režim“. Dne 26. října 2005 v jednom ze svých projevů údajně použil slovní spojení, z kterého plynulu, že je potřeba „vymazat Izrael z mapy“. Tato fráze byla ovšem údajně špatně přeložena (klíčová dvojice slov „Sahne-je rúzgár“ zaměněna za „Safhe-je rúzgár“)[30] a onou větou, jejíž volný překlad je „tento režim, který okupuje Jeruzalém, musí být eliminován ze stránek historie“.[31]
[editovat] Pokus o atentát
V srpnu 2010 byl na prezidenta spáchán neúspěšný pokus o atentát[32].
[editovat] Rodina
Ahmadínežád má tři děti – dva syny a dceru – s Ázam as-Sádát Farahiovou, která má stejně jako on inženýrský diplom. Prezidentova sestra Parvín byla v prosinci 2006 zvolena do teheránské městské rady.
[editovat] Reference
- ↑ a b Melman, Yossi; Meir Javedanfar(2007). The Nuclear Sphinx of Tehran: Mahmoud Ahmadinejad and the State of Iran.Basic Books, 1–3. ISBN 978-0-7867-1887-0.
- ↑ САФАРОВ, Раджаб Саттарович. 'Эхо Москвы' – передача «48 минут. Махмуд Ахмадинежад [online]. 2006-0-19, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Биография Ахмадинежада Махмуда [online]. BiografGuru.ru, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЛЬВОВ, Андрей. Откуда вы, Махмуд Ахмадинежад? [online]. Москва : Информационное агентство СТОЛЕТИЕ, 2009-9-22, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ АМЕЛИНА, Яна. Бомба не защитит теократию в Иране [online]. Росбалт.ru, 2009-6-19, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЧЕСНОКОВА, Татьяна. Демократия Ирану не в новинку [online]. Росбалт.ru, 2009-6-8, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b JAVEDANFAR, Meir. Ahmadinejad has no Jewish roots. The Guardian [online]. 2009-10-5, rev. 2009-10-6 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ahmadínežád má patrně židovské kořeny, Rozhlas.cz, 3.10.2009
- ↑ Mahmoud Ahmadinejad revealed to have Jewish past, Daily Telegraph, 3.10.2009
- ↑ Jafarzadeh, Alireza: The Iran Threat. President Ahmadinejad and the coming nuclear crisis, Palgrave Macmillan 2007.
- ↑ Ahmadínežád později působil na univerzitě i jako vyučující a v roce 1997 získal doktorát v oboru dopravního inženýrství.
- ↑ Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
- ↑ a b Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
- ↑ a b Neomluvitelné, odsoudili politici Ahmadínežádovy výroky, Aktuálně, 24. 9. 2010
- ↑ Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
- ↑ http://www.knowledgebase-script.com/demo/article-457.html
- ↑ http://zahranicni.ihned.cz/stredni-vychod/c1-49158880-za-ojete-ahmadinezadovo-auto-nabizi-arab-milion-dolaru
- ↑ "Iran president says UN sanctions unlikely", CNN, April 24, 2006.
- ↑ "UN Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says" Naila Fathi, New York Times. January 15, 2006.U.N. Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says - New York Times
- ↑ a b "Diplomats walk out as Ahmadinejad rails against Israel in UN", Haaretz, 2009-09-24.
- ↑ Ahmadinejad on Israel, Jews and the Holocaust, Middle East Reality
- ↑ a b WILLIAMS, Brian. President Ahmadinejad: The transcript [online]. MSNBC, 2006-9-20, [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Int'l Business Publications. Iran Foreign Policy & Government Guide. 3. vyd. Washington, DC : Int'l Business Publications,, 2006. 344 s. ISBN 0739783009, 9780739783009. S. 147. (anglicky)
- ↑
- "Holocaust comments spark outrage", BBC News, Accessed 14-12-2005.
- "Iran leader's comments attacked", BBC News, Accessed 27-01-2008.
- Esfandiari, Golnaz. "Iran: President's Latest Comments About Israel Spark Further Condemnation". Radio Free Europe. Accessed 28-01-2008.
- Vick, Karl and Mary Jordan. "World Leaders Condemn Iranian's Call to Wipe Israel 'Off the Map'". Washington Post. Accessed 28-10-2005.
- "NCC Condemns Ahmadinejad’s Holocaust Statement". National Council of Churches. Accessed 16-12-2007.
- Slackman, Michael. "In Tehran, a riposte to the Danish cartoons". The New York Times, Accessed 24-09-2007.
- "Germans Protest Against Ahmadinejad, Racism As Cup Opens". Deutsche Welle, Accessed 11-06-2006.
- "Annan: 'Dismay' over Iranian comments on Israel". CNN. Accessed 27-09-2007.
- Fathi, Nazila. "Text of Mahmoud Ahmadinejad's Speech". New York Times. Accessed 17-10-2006.
- "Iran vote seen as referendum on Ahmadinejad". The Boston Globe. Accessed 27-12-2006.
- Bronner, Ethan. "Just How Far Did They Go, Those Words Against Israel?" The New York Times. Accessed 11-06-2006.
- "Ahmadinejad misunderstood, says Iran". The Daily Times of Pakistan. Retrieved 22-02-2006.
- ↑ "Iranian leader: Holocaust a 'myth'". CNN. 14-12-2006. Šablona:Dead link
- ↑
- "Iran team face mass protest", The Guardian, Accessed 11-06-2007.
- "Eurovision may ban Israeli entry due to lyrics on nuclear war", Haaretz, Accessed 03-02-2007.
- "Iran's Rhetoric on Holocaust Anger German Muslims", Deutsche Welle, Accessed 18-02-2007.
- Smith-Spark, Laura. "Racism fears dog World Cup build-up". BBC News. Accessed 26-05-2006.
- "Annan condemns Holocaust denial". BBC News. Accessed 27-01-2006.
- "He was defeated by the even more hard-line and anti-Semitic Mahmoud Ahmadinejad...". Joel C. Rosenberg. Epicenter: Why the Current Rumblings in the Middle East Will Change Your Future, Tyndale House Publishers, Inc., 2006, p. 109, ISBN 978-1-4143-1135-7
- "Israel Wants West to Deal More Urgently With Iran" The New York Times. Accessed 28-03-2008.
- "NCC Condemns Ahmadinejad’s Holocaust Statement", National Council of Churches. Retrieved 16-12-2005.
- ↑ Ahmadinejad's speech @ Columbia university – a transcript [online]. 25 September 2007, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ "Iranian leader 'not anti-Semite'", BBC, 21 September 2006. Ověřeno k 2007-04-08. "'Some people think if they accuse me of being anti-Jew they can solve the problem. No, I am not anti-Jew. I respect them very much.'"
- ↑ Novinky.cz Ahmadínežád v USA znovu ostře kritizoval Izrael
- ↑ Lost in translation, The Guardian, 14. 6. 2006
- ↑ If Iran is ready to talk, the US must do so unconditionally, The Guardian, 2. 6. 2006
- ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/207811-iransky-prezident-ahmadinezad-prezil-pokus-o-atentat-granatem.html
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky prezidenta Íránu (anglicky)
- Ahmadínežádův blog (anglicky)
- Ahmadínežádův projev na konferenci OSN v září 2009 (anglicky)
- Ahmadínežádův projev na konferenci OSN v září 2009 (česky)
|
|||||||
