Mahmúd Ahmadínežád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mahmúd Ahmadínežád
محمود احمدی‌نژاد
Ahmadínežád, 18. listopadu 2010
Ahmadínežád, 18. listopadu 2010
Ve funkci:
3. srpna 2005 – 3. srpna 2013
Předchůdce Muhammad Chátamí
Nástupce Hasan Rúhání

Narození 5. října 1956 (57 let)

Írán Arádán, Írán

Choť Azām Farāhī
Vzdělání Íránská univerzita vědy a technologie
(دانشگاه علم و صنعت ایران‎)
Náboženství Ší'itský islám
Podpis Mahmúd Ahmadínežád, podpis
Commons محمود احمدی‌نژاد

Mahmúd Ahmadínežád (jméno též přepisováno jako Ahmadínedžád; persky محمود احمدی ‌نژاد‎‎ ; * 28. října 1956 Garmsár, íránská provincie Semnán) je íránský politik, v letech v letech 2005–2013 šestý prezident Íránské islámské republiky.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodina pochází z Arádánu, vesnice poblíž města Garmsár, ležícího asi 80 km od Teheránu na okraji pouště Dašt-e Kavír. Otec Ahmad byl kovář a zbožný šíita, který dokonce vyučoval Korán[1]. Matka nosila titul sejjídy, na který mají nárok pouze potomci Mohameda.[1] Údaje o národnosti Ahmadínežáda se rozcházejí, je označován za Ázerbájdžánce[2][3][4] i Talyše[5][6]. V regionu, charakterizovaném zejména zemědělstvím a pastevectvím, neviděl otec perspektivu pro svých sedm potomků (Mahmúd se narodil jako čtvrtý) a rozhodl se proto k přesídlení do hlavního města. Současně si změnil původní příjmení Sabúrdžiján (barvič koberců) na zbožné Ahmadínežád, tedy „ctnostné plemeno Prorokovo“. Důvodem byla snaha zbavit se jména prozrazujícího venkovský původ a nižší sociální status, typická pro přistěhovalce do měst[7].

Britský deník The Daily Telegraph roku 2009 přišel s tvrzením, že je židovského původu, s tím, že (perské) příjmení Sabúrdžiján je údajně typické pro Židy[8][9]. Argumentaci The Daily Telegraphu o několik dní později jednoznačně odmítl The Guardian.[7]

Ahmadínežádův otec se uchytil v kovozpracujícím průmyslu a brzy se domohl jistého blahobytu. Usadil se v městském obvodu Narmak, obývaném teheránskou střední třídou, a veškeré ušetřené peníze investoval do vzdělání dětí. Mahmúd navštěvoval renomovanou a drahou soukromou školu Danéšmand, učil se anglicky a nakonec se stal jedním z nejlepších žáků svého ročníku[10].

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pro nadaného studenta byl dalším logickým krokem nástup na univerzitu, avšak cestu za vzděláním mu načas zkomplikovala islámská revoluce na konci sedmdesátých let, které se jako mnozí jiní aktivně zúčastnil. Působil pak jistý čas v milicích Basídž a v roce 1986 začal postgraduálně studovat stavebnictví, obor, který ukončil roku 1989 s titulem inženýra.[11] Zároveň byl politicky činný a od počátku devadesátých let zastával různé funkce v regionální správě. V roce 2003 byl jako takřka neznámý politik zvolen starostou Teheránu, přičemž v úřadě setrval až do roku 2005 – do doby, než v prezidentských volbách překvapivě porazil bývalého íránského prezidenta Alího Akbara Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi a proto ho bez problémů schválil duchovní vůdce ájatolláh Alí Chameneí, nejvyšší představitel republiky. Dne 3. srpna 2005 byl Mahmúd Ahmadínežád inaugurován šestým prezidentem Íránu.

Jeho působení v čele vlády charakterizuje zvyšující se napětí ve vztahu ke Spojeným státům, především v souvislosti s íránským jaderným programem. Dnes je prezident Ahmadínežád považován za jednoho z nejkontroverznějších světových politiků. Podle několika rukojmí zadržovaných na americké ambasádě v Teheránu v letech 19791980 byl jedním z islámských bojovníků, kteří osazenstvo věznili[12].

Ahmadínežádovy názory a postoje[editovat | editovat zdroj]

Mahmúd Ahmadínežád

Sám je zastánce islámských tradic, což ostře kontrastuje se smířlivým postojem jeho předchůdce v úřadu Muhammada Chátamího. Zastává Konspirační teorie o útocích z 11. září[13], očekává návrat dvanáctého imána Muhammada al-Muntazarího a obviňuje Spojené státy, že brání jeho příchodu[14]. Ve Spojených státech amerických prohlásil, že v Íránu nejsou homosexuálové jako v Americe. 24. září 2010 pronesl[15] na valném shromáždění OSN v New Yorku, „návrh, aby Spojené národy sestavily nezávislou vyšetřovací skupinu pro události z 11. září[16] jednak proto, aby „odlišné názory“ o tomto tématu „nebyly vypovězeny z diskuze“[16], ale jako hlavní důvod uvedl podezření z toho, že Spojené státy realizovaly tzv. operaci pod falešnou vlajkou. Za útoky prý stály „jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu“[17]. Podobné výroky na adresu americké vlády pronesl již několikrát před tím[18], na půdě OSN se ale setkal s ostrou kritikou[17].

Je popisován jako velice pokorný člověk a ke skromnosti přesvědčuje i ostatní členy své vlády – doposud údajně bydlí ve skromném domě, který zdědil po svém otci, je zvyklý spát na tvrdé zemi, měl odmítnout prezidentský plat a žije pouze z gáže 250 dolarů coby lektor univerzity, na které přednášel[19]. Pořádá i charitativní akce pro chudé, například dražbu svého osobního automobilu[20].

V roce 2011 při desátém výročí útoků z 11. září 2001 prohlásil, že Spojené státy využily teroristické útoky z 11. září 2001 jako záminku pro zahájení válek v Iráku a Afghánistánu. Washington měl podle jeho názoru takto řešit své hospodářské problémy.

Izrael a Palestina[editovat | editovat zdroj]

Zastává dlouhodobou politiku Íránu odmítající uznat Izrael jako právoplatný stát.[21] Ahmadínežád svými výroky, v nichž ostře útočí na stát Izrael[22], který označuje jako „sionistický režim“, dlouhodobě podporuje nedůvěru mezi Izraelem a Íránem, který jej podezřívá z jaderného zbrojení[23]. Kritizuje politiku Izraele vůči Palestincům, kterou označuje za „nehumánní“ a „barbarskou“.[24]

Holocaust[editovat | editovat zdroj]

Ahmadínežád je médii označován za jednoho z předních a nejznámějších popíračů holokaustu.[25][26]

24. září 2007, ve svém proslovu na půdě University of Columbia řekl:

…Věřím, že holocaust – z toho, co čteme – se během 2. světové války po roce 1930 a v 40. letech [20. století] stal.…

– [27]

Téhož dne se setkal s delegací rabínů z Naturai Karta (ortodoxní skupina Židů odmítající sionizmus). Jeden z jemu předaných předmětů měl na svém povrchu vyryto poděkování za přínos Židovstvu.[28]

Na téma holokaustu byl dotázán v několika rozhovorech. Svou odpověď shrnuje do několika otázek:

  • proč je tendence téma holocaustu uzavírat, proč není holocaust zkoumán jako historická událost, resp. proč jsou ti, kteří jej takto zkoumají, perzekvováni;[29]
  • proč je holocaust spojován s okupací Palestiny a proč by Palestinci měli platit svou zemí a svými právy za tento zločin, který se odehrál v Evropě;[30][31]
  • proč je (holocaust obecně a židovské oběti za Třetí říše konkrétně) mytologizován a sakralizován – proč je mu dávána mezi jinými tragickými historickými událostmi (a obětem v řadách Židů v kontextu ostatních obětí 2. světové války) dávána tak speciální role[32] V této souvislosti má holocaust za mýtus, který je uměle vytvořený a lživý.

Na Západě jsou tyto jeho názory odsuzovány a považovány za neakceptovatelné. Je obviňován z antisemitizmu[24][33], ačkoli Ahmadínežád odmítl tato obvinění s tím, že holokaust hodlá pouze „zkoumat“[34] a že Židy respektuje.[35] Ahmadínežád perzekuci Židů za Hitlera nepopírá[32][36] a v otázce holocaustu se považuje za historického revizionistu a holocaust vnímá jako historickou událost, kterou je třeba – včetně příčin k ní vedoucích – studovat, zkoumat a diskutovat o ní,[30][32] nikoli ji uzavírat jako dogma a perzekvovat lidi, kteří na tuto událost přinesou nový pohled.[37] Z jeho projevů a rozhovorů se dá vyčíst striktní rozlišování mezi židovstvím a sionismem a to, že chová silné antipatie k sionismu obecně a sionismu současné izraelské garnitury konkrétně.

V srpnu 2006 Ahmedinežád napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové. V něm bylo mimo jiné:

…Uběhlo 60 let od konce [2. světové] války. Ale, žel, celý svět a některé národy obzvlášť čelí jejím důsledkům. I nyní vidíme orchestraci utiskujících mocností a skupin prahnoucích po moci coby zacházení vítězů s poraženými. Utiskování a vydírání pokračuje a lidé mají zakázáno zpochybňovat jejích zdroj, jinak riskují vězení. … Nehodlám polemizovat o holocaustu. Ale, nedává smysl, že některé vítězné země 2. světové války měly v úmyslu vytvořit alibi, na základě kterého by nadále mohly mít poražené země porobeny? Jejich záměrem doposud bylo zeslabit jejich morálku a povzbuzení a zamezit rozvoji jejich moci. Vedle Němců nesly břímě holocaustu i blízkovýchodní národy. Vlivem růstu nutnosti osidlování přeživšími holocaustu v Palestině bylo na Blízkém východě vytvořena permanentní hrozba. Za účelem oloupit lidi z této oblasti o příležitosti k dosažení růstu. Kolektivní vědomí světa je pobouřeno každodenními zvěrstvy sionistických okupantů, ničením domů a statků, zabíjením dětí, vraždami a bombardováním…

– [38]

Deník Deutsche Welle s odkazem na Agence France-Presse o události informoval článkem „Ahmadínežád tvrdí, že holokaust byl vynalezen k uvedení Německa do rozpaků“,[39] britský Mail and Guardian článkem s nadpisem „Ahmadínežád: Holocaust vymyšlen“[40]

Vymazání Izraele z mapy[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně nejznámější a nejkontroverznější z Ahmadínežádůvých výroků proti Izraeli[22] pochází z podzimu 2005.

26. října vystoupil na konferenci „World without Zionism“ (Svět bez sionismu), kde plamenně mluvil o sionistickém režimu v Izraeli, jehož elita podle jeho slov „okupuje“ Jeruzalém; a v němž též často citoval Ajatolláha Chomejního. Část jeho projevu, o které média později psala, má následující volný překlad:

Náš milý Imám (Ajatolláh Chomejní) řekl, že tento režim, okupující Jeruzalém, musí zmizet ze stránek času a to bylo velmi moudré prohlášení. V otázce Palestiny nemůžeme ustoupit. (…) To by byla porážka a kdokoli, kdo přijímá legitimitu tohoto režimu, v podstatě podepsal porážku islámského světa. Náš drahý Imám měl v tomto úsilí za cíl srdce světového utlačovatele – okupující režim. Nemám pochyb, že tato nová vlna, která začala v Palestině – a zažili jsme ji též v islámském světě – odstraní tuto hanebnou skvrnu z islámského světa.

– [41]

Chomejního věta, kterou Ahmadínežád citoval, byla pronesena v 80. letech 20. století, ve kterém Chomejní předpovídal konec éry Izraele „uchváceného“ sionistickou ideologií.[42] Fráze „zmizet ze stránek času“ byla médii nesprávně přeložena, že chce „vymazat Izrael z mapy“ (klíčová dvojice slov „Sahne-je rúzgár“ zaměněna za „Safhe-je rúzgár“)[43][44][45] kde slova zmizet ze stránek času (popř. podle jiných překladů: vymazat z knihy historie apod.) jsou obtížně přeložitelným obratem přibližně znamenajícím být překonán či skončit v propadlišti dějin.

Obdobně, zmínku o „hanebné skvrně“ přiřkla média (např. New York Times[46]) nikoli (podle kontextu) „sionistickému režimu, který obsadil Jeruzalém“, ale Izraeli jako takovému, a její odstranění za zničení celého Izraele a jeho lidu (genocidu)[47] a citaci, vyřknutou Chomejním v jiné době a kontextu, zaměnila za současné přání Ahmadínežáda.[42]

Později, na tiskové konferenci 14. ledna 2006, Ahmadínežád řekl, že jeho slova byla přehnána a dezinterpretována[48] Mezi hlasy, říkajícími, že Ahmadínežád obrat vymazání z mapy nepoužil, byl i Dan Meridor, zástupce premiéra Izraele.[49]

V roce 2008 použil podobnou, leč ostřejší rétoriku, kdy řekl: „Měli byste vědět, že tento kriminální a teroristický režim, který má na účtu 60 let plundrování, agrese a zločinů dosáhl konce svého cyklu a brzy zmizí z geografické scény.“ Například agentura Reuters tuto informaci přinesla pod názvem Ahmadínežád říká, že Izrael „zmizí“.[50]

Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]

V průběhu celého svého prezidentského úřadu vystupuje Ahmadínežád proti Spojeným státům americkým a snaží se omezit jejich finanční[51] a především fiskálním[52] — asi nejpodstatnějším krokem bylo zbavení se amerického dolaru coby rezervní měny v íránských státem vlastněných bankách[53] a jako zdroje příjmů z ropy – od roku 2007 získal Írán 85 % peněz ze své ropy v jiných měnách než dolarech.[54] Dále, od roku 2003 při vydávání státních dluhopisů přechází z dolaru na euro. Od prosince 2006 podporuje postupné sražení transakcí v amerických dolarech v Íránu na minimum.[55] Mezi lety 2005–2008 dává zelenou přípravě íránské ropné burzy, která po svém otevření obchoduje ropou a ropnými deriváty s vyloučením amerického dolaru.[56] Ve zbylé době Írán za Ahmadínežádova prezidentské funkce jedná s jednotlivými zeměmi i velkými soukromými odběrateli íránské ropy o podmínkách platby bez účasti amerického dolaru[57] a sám Ahmadínežád v této době promlouvá na několika konferencích o porušení dogmatu, že by se v obchodě muselo za ropu platit pouze dolary.[58] 15. ledna 2013 Teherán oznamuje, že v zahraničních obchodních transakcích hodlá dolar (stejně jako euro) postupně vypustit úplně.[54] Jeho akce narušují stávající měnovou situaci, ve které má měna Spojených států amerických dominantní pozici[59] a status světové rezervní měny a dominantní měny v mezinárodním obchodu, a jsou některými americkými analytiky vyhodnocovány jako hrozba.[60]

V den výročí konce 2. světové války 9. května 2005, napsal Ahmadínežád otevřený 18stránkový dopis Georgi W. Bushovi, ve kterém rozebíral historii a vzájemné vztahy obou národů, situaci na Blízkém východě, stejně jako některé filosofické a náboženské problémy. Svěřil se v něm, že nechápe dvojakost, kterou jeho americký protějšek prezentuje, spočívající na jedné straně v póze obhájců demokracie a míru a na druhé straně vedení mnoha expanzivních válek a zabíjení lidí.[61]

Pokus o atentát[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2010 byl na prezidenta spáchán neúspěšný pokus o atentát[62].

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ahmadínežád má tři děti – dva syny a dceru – s Ázam as-Sádát Farahiovou, která má stejně jako on inženýrský diplom. Prezidentova sestra Parvín byla v prosinci 2006 zvolena do teheránské městské rady.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Melman, Yossi; Meir Javedanfar(2007). The Nuclear Sphinx of Tehran: Mahmoud Ahmadinejad and the State of Iran.Basic Books, 1–3. ISBN 978-0-7867-1887-0. 
  2. САФАРОВ, Раджаб Саттарович. 'Эхо Москвы' – передача «48 минут. Махмуд Ахмадинежад [online]. 2006-0-19, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Биография Ахмадинежада Махмуда [online]. BiografGuru.ru, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ЛЬВОВ, Андрей. Откуда вы, Махмуд Ахмадинежад? [online]. Москва: Информационное агентство СТОЛЕТИЕ, 2009-9-22, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky) 
  5. АМЕЛИНА, Яна. Бомба не защитит теократию в Иране [online]. Росбалт.ru, 2009-6-19, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky) 
  6. ЧЕСНОКОВА, Татьяна. Демократия Ирану не в новинку [online]. Росбалт.ru, 2009-6-8, [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (rusky) 
  7. a b JAVEDANFAR, Meir. Ahmadinejad has no Jewish roots. The Guardian [online]. 2009-10-5, rev. 2009-10-6 [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.  (anglicky) 
  8. Ahmadínežád má patrně židovské kořeny, Rozhlas.cz, 3.10.2009
  9. Mahmoud Ahmadinejad revealed to have Jewish past, Daily Telegraph, 3.10.2009
  10. Jafarzadeh, Alireza: The Iran Threat. President Ahmadinejad and the coming nuclear crisis, Palgrave Macmillan 2007.
  11. Ahmadínežád později působil na univerzitě i jako vyučující a v roce 1997 získal doktorát v oboru dopravního inženýrství.
  12. Daniel Pipes Ahmadinejad - Hostage Taker? (anglicky)
  13. ihned.cz 11. září byl podvod, říká Ahmadínežád a chystá se do Kábulu
  14. idnes.cz USA brání „spasiteli“ v návratu na tento svět, prohlásil Ahmadínežád
  15. Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
  16. a b Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
  17. a b Neomluvitelné, odsoudili politici Ahmadínežádovy výroky, Aktuálně, 24. 9. 2010
  18. Mahmúd Ahmadínežád na YouTube
  19. http://www.knowledgebase-script.com/demo/article-457.html
  20. http://zahranicni.ihned.cz/stredni-vychod/c1-49158880-za-ojete-ahmadinezadovo-auto-nabizi-arab-milion-dolaru
  21. "Iran president says UN sanctions unlikely", CNN, April 24, 2006.
  22. a b Novinky.cz Ahmadínežád v USA znovu ostře kritizoval Izrael
  23. idnes.cz Existence Izraele uráží celé lidstvo, prohlásil prezident Íránu
  24. a b "Diplomats walk out as Ahmadinejad rails against Israel in UN", Haaretz, 2009-09-24. 
  25. "Iranian leader: Holocaust a 'myth'". CNN. 14-12-2006.
  26. Ahmadinejad's speech at Columbia University – …I believe the Holocaust, from what we read, happened during World War II after 1930 in the 1940s.…
  27. Iran - President Awarded For Helping Jews Around The World - Jews Denouncing Zionism? (překlad nápisu: „Nechť je tento dárek dokladem vděčnosti, vlídnosti a lásky, kterou jste šířil Židům a veškerému lidstvu. Jménem světového Židovstva věrnému Tóře, prezentováno Naturai Karta International, v New Yorku, USA.“)[1]
  28. http://www.youtube.com/watch?v=JWfwg_Vpm0Q
  29. a b WILLIAMS, Brian. President Ahmadinejad: The transcript [online]. MSNBC, 2006-9-20, [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. http://www.youtube.com/watch?v=ykd-syzZ4ZY
  31. a b c Int'l Business Publications. Iran Foreign Policy & Government Guide. 3. vyd. Washington, DC : Int'l Business Publications,, 2006. 344 s. ISBN 0739783009, 9780739783009. S. 147. (anglicky) 
  32. Ahmadinejad's speech @ Columbia university – a transcript [online]. 25 September 2007, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. "Iranian leader 'not anti-Semite'", BBC, 21 September 2006. Ověřeno k 2007-04-08. "'Some people think if they accuse me of being anti-Jew they can solve the problem. No, I am not anti-Jew. I respect them very much.'" 
  34. „I believe the Holocaust, from what we read, happened during World War II after 1930 in the 1940s.“
  35. Ahmadinejad's speech at Columbia (university)
  36. Text of Ahmadinejad letter to Merkel
  37. "Ahmadinejad Claims Holocaust Invented to Embarrass Germany", Deutsche Welle, 2006-08-28. Ověřeno k 2008-10-23. 
  38. EQBALI, ARESU."Ahmadinejad: Holocaust was made up", Mail and Guardian Online, 2006-08-28. Ověřeno k 2008-10-21. 
  39. Text of Mahmoud Ahmadinejad's Speech
  40. a b Putting Words in Ahmadinejad's Mouth
  41. Lost in translation, The Guardian, 14. 6. 2006
  42. Netanyahu: No Lebanon will be on the map
  43. If Iran is ready to talk, the US must do so unconditionally, The Guardian, 2. 6. 2006
  44. "UN Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says" Naila Fathi, New York Times. January 15, 2006.U.N. Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says - New York Times
  45. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/05/696&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en
  46. http://www.nytimes.com/2006/01/15/international/middleeast/15tehran.html?ex=1294981200&en=aa775eeb6ae97fbd&ei=5088&partner=rssnyt&emc=rss
  47. Novinky.cz Výrok o vymazání z mapy Ahmadínežád nepoužil, přiznal izraelský ministr
  48. http://www.reuters.com/article/2008/06/03/us-iran-israel-usa-idUSL0261250620080603
  49. The Financial War Against Iran
  50. Currency Warfare: What are the Real Targets of the E.U. Oil Embargo against Iran?, Centrum pro výzkum globalizace, 31. ledna 2012
  51. Iran: Tehran dumps dollar for euro in foreign reserves
  52. a b Iran plans to exclude dollar, euro from foreign transactions: minister
  53. Írán dolary za ropu už nechce, jsou to prý bezcenné kusy papíru
  54. Iran Oil Bourse to deal blow to dollar
  55. http://thehindubusinessline.com/stories/2003061702380500.htm
  56. http://usa.mediamonitors.net/content/view/full/17450
  57. Iranian Oil Bourse Could Kill The US Dollar, část A Renunciation Of The $ Is Worse Than An Iranian Nuclear Attack
  58. Iran's Oil Bourse: A Threat to the U.S. Economy?
  59. Ahmadinejad's Letter to Bush
  60. Novinky.cz Írán popřel atentát na prezidenta Ahmadínežáda, byl to prý ohňostroj

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu