Perština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Perština (فارسی, پارسی)
Rozšíření:

Počet mluvčích:

71 milionů – 110 milionů

Klasifikace:
Písmo:

perská abeceda, arabské písmo, v Izraeli hebrejské písmo (alefbet) a další
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: fa
---
per (B) fas (T)
SIL: různé
Wikipedie
fa.wikipedia.org

Perština, (místní název: فارسی [fɒːɾˈsiː], fārsī respektive پارسی [pɒːɾˈsiː], pārsī[1]) je indoevropský jazyk. Spolu s daríjštinou (afghánskou perštinou), tádžičtinou, pahlavštinou, hazárštinou, dehwárštinou, darwázštinou, aimaqštinou, džidštinou, tatštinou, buchárštinou, lúrštinou, kumzárštinou a larijštinou patří do jihozápadní skupiny íránských jazyků.

Je jediným úředním jazykem Íránské islámské republiky (přes 66 milionů obyvatel) a jejím východním dialektem, tj. daríjštinou, hovoří dalších cca 7 milionů obyvatel Afghánistánu (5,6 mil.) - zde je druhým úředním jazykem, Pákistánu (1 mil.) aj. Velmi podobná dnešní moderní perštině je i tádžičtina (jediný úřední jazyk pro cca 6 mil. obyvatel Tádžikistánu).

Obecně lze říci, že afghánská a tádžická nářečí jsou archaičtější a mluvnicky bohatší než současná moderní íránská perština. Z pochopitelných důvodů lze v daríjštině nalézt mnoho výpůjček z paštúnštiny a v tádžičtině zase slova přejatá z ruštiny. Íránská perština hojně přejímala slova z arabštiny a částečně i z turečtiny a francouzštiny. Jazyky farsí, darí a tádžikí se od sebe liší asi jako čeština a slovenština - jen (původních) společných výrazů je podstatně méně.

Obsah

[editovat] Historie

Z historického hlediska lze perský jazyk rozdělit na tři období:

  • Stará perština
  • Střední perština
    • Parthské písmo
    • Pahlavské písmo
  • Moderní perština

[editovat] Stará perština

Byl jazyk používající klínového písma v době vlády dynastie Achamejnovců se stal úředním jazykem perské říše, která se rozprostírala od Baktrie přes Médii, Babylónii, Lídii až do Egypta. Klínopis je obrázkové písmo, které vzniklo v Mezopotámii a bylo zavedeno Sumery v 4. tis. p.n.l. Peršané začali klínové písmo používat až od 1. století p.n.l. Tento typ písma je vůbec nejstarším typem písma na světě. Píše se z leva do prava. Klínové písmo rozluštil v 19. století Georg Friedrich Grotefend na základě vícejazyčného historického nápisu perského krále Dárea I. na skále v Bísutúnu ( skála v Kermánšáhu v Íránu ).

Stará perština se nám zachovala ve dvou zdrojích:

  • jako jazyk Avesty
    • Avesta je posvátná kniha zoroastrismu z původního textu se zachovala asi jen čtvrtina a to Jasna ( veršovaná kázání ), Jašty ( chvalozpěvy ) a Vidévdát ( báje )
  • Klínové nápisy

[editovat] Klínové písmo

V Starém Íránu ( tak Peršané svou zemi skutečně označovali ) byli všechny úřední dokumenty psány klínovým písmem ve třech jazycích : starou perštinou, jazykem Elamitů a babylónštinou. Babylónština a elamština se psala na hliněné destičky převážně ve východních částech říše, zatímco na západě se psalo staropersky na papyrus. Nejznámější místa, kde se lze setkat s klínovými nápisy ve staré perštině jsou Bísotún v Kermanšáhu, Persepolis, Súsy a skalní reliéf Ganj Náme nedaleko Hamadánu. Obsahem textů jsou hlavně oslavné ódy na boha Ahuramazdu a činy Achamejnovských králů.

ukázka klínopisu z paláce v Persepoli

( pokud se vám nezobrazuje text v klínovém písmu stáhněte si font RK Persian Cuneiform na www.wazu.jp )

Klínové písmo z paláce v Persepoli


DaRYWUs)HsaYQiYX WZRKúHsaYQIY)Hsa YQIYaNaMúHsaYQIYú DhYUNaMúwIsTaSPhY a)Puq)hHaMNIsiYúh Y)iMaMúTCRMúakuNus


doslovný překlad do moderní perštiny

داریوش/ است/ شاه بزرگ شاه شاهان شاه کشورها پسر ویشتاسپ هخامنشی که این / تچر /را ساخت.

český překlad: Dários je Velký král, král králů, král zemí, syn Víštásapa z rodu Achamejnovců, který postavil tento palác.

Výňatek textu, který je napsán na zdech zbořeného paláce v Persepoli :

BG\WZRK\AuRMZDa\hY\iMaM\BuyiM\aiia\hY\aWM\aSMaNM\aDDa\hY\MRTiYM\ aDDa\hY\siYaTDM\aDDa\ MRTiYhYa\

doslovný překlad do moderní perštiny:


خدای بزرگی /است/ اهورامزدا که این زمین را آفرید که آن آسمان را آفرید که مردم را آفرید که شادی برای مردم آفرید.

překlad do češtiny:

Ahuramazda je veliký bůh, který stvořil Zemi, stvořil nebe, stvořil lidi a stvořil radost pro lidi.

[editovat] Střední perština

Středoperské písmo označované také jako pahlavské se vyvinulo z aramejského písma asi ve 2. století p.n.l. a bylo používáno v období Parthské říše a v ranném období vlády Sasánovců. Sasánovci později toto písmo upravili. Pahlavské písmo se píše zprava do leva a vodorovně. V jazyce pahlaví se zachovali hlavně náboženské texty zoroastrismu. Do pahlavského jazyka byli přeloženy texty z Avesty. Z hlediska gramatiky nebyl tak složitý jako stará perština. Středoperský jazyk měl dva hlavní dialekty:

  • dialekt Arsakovců ( severozápadní )
  • dialekt Sasánovců ( jihozápadní )

[editovat] Písmo

Pahlavský text z 4-tého století n.l.


(Pro správné zobrazení je nutný font Ardashir)

a s d f g h

y x c v b n m

q w r t y u I o p

Q W E R T Z U I O P

S F H

[editovat] Moderní perština

Rozvoj perštiny byl v 7. století n.l. díky arabské invazi do Íránu a následnou islamizací přerušen. Místo perštiny zaujala arabština jako jazyk náboženský, kulturní a úřední. Na rozdíl od ostatních jazyků zemí, které arabové dobyli se perština udržela mezi prostým lidem. V 10. století za vlády Abásovců se poprvé objevily snahy zavést perštinu jako literární jazyk. Později se v perštině psaly nejen básně, ale i vědecké spisy o lécích a jiné. Moderní perština se píše arabským písmem obohaceným o čtyři vlastní písmena.

Perská abeceda

písmena arabská ض ص ث ق ف غ ع ه خ ح ج ش س ی ب ل ا ت ن م ک ظ ط ز ر ذ د و

písmena perská چ پ گ ژ


[editovat] Gramatika

Pořadí větných členů je Podmět – Předmět – Sloveso. Perština nemá rody. Má čas přítomný, minulý, budoucí, perfektum, plusquamperfektum.

  • příklad :
  • persky:من دانشجو هستم.
  • přepis: Man dánešdžú hastam
  • překlad: Já jsem student
  • První místo podmět / já / na druhém předmět / student / na třetím sloveso / jsem /.

[editovat] Podstatná jména

Perština nerozlišuje rody. Množné číslo ( plurál ) tvoříme obecně připojením koncovky há ها za podstatné jméno nebo koncovku án ان , která se užívá jen pro podstatná jména životná. V perštině lze použít také arabské plurály.

  • příklad
  • مسجدها
    • mešity
  • طالبان
    • studenti

مسجدها / مساجد

    • mešity

[editovat] Ezáfetová vazba

Ezáfetová vazba označuje spojení podstatného jména s přívlastky, jenž mohou být vyjádřeny přídavným, dalším podstatným jménem, osobním zájmenem nebo řadovou číslovkou. Vyslovuje se jako neznělé e po samohl. jako je.

příklad

  • شهر شیراز
    • šahr-e šíráz
    • město Šíráz
  • جمهوری اسلامی ایران
    • Džamhúrí-je Islámí-je Írán
    • Íránská islámská republika

[editovat] Zájmena

zájmena osobní

  • من
    • man
    • já
  • تو
    • to
    • ty
  • او / وی/
    • ú / vej/
    • on
  • ما
    • má
    • my
  • شما
    • šomá
    • vy / Vy
  • ایشان / آنها / آنان
    • íšán/ánhá/ánán
    • oni

[editovat] Slovesa

V perštině existují dva typy sloves:

  • jednoduchá ( nepravidelná)
  • složená

[editovat] Infinitiv slovesa

Infinitiv nemá stejnou funkci jako v češtině, ale má charakter podstatného jména slovesného.

  • příklad:
  • persky: از دیدن شما خوشم میآید
  • přepis: Az dídan-e šomá chošam míjád
  • česky: Jsem rád, že Vás vidím.

[editovat] Slovesa jednoduchá

Slovníkový tvar je vždy v infinitivu. Odtržením koncovky – an (ن) dostaneme 3. osobu jednotného čísla v minulém čase. Mimo to je nutné naučit se ještě tvar slovesa v přítomném čase, který je nepravidelný. Příklad minulého času u slovesa dělat / kardan/ کردن singulár

  • 1.kardam کردم
  • 2.kardí کردی
  • 3.kard کرد

plurál

  • 1. kardím کردیم
  • 2. kardíd کردید
  • 3. kardand کردند

V přítomném čase má sloveso dělat nepravidelný tvar kon کن K přítomnému kmeni připojujeme předložku mí می

  • 1. míkonam می کنم
  • 2. míkoní می کنی
  • 3. míkonad می کند

plurál

  • 1. míkoním می کنیم
  • 2. míkonídمی کنید
  • 3. míkonand می کنند

[editovat] Slovesa složená

Slovesa složená se skládají ze dvou častí: první část tvoří podstatné nebo přídavné jméno a druhou sloveso jednoduché. Při časování sloves je první část slovesa beze změny a časujeme pouze druhou část. Sloveso pracovat کار کردن ( kár kardan) podstatné jméno kár ( práce ) کار se nemění. Časujeme pouze kardan podle vzoru.

[editovat] Budoucí čas

Budoucí čas se tvoří přidáním slovesa chwástan v přítomném čase před 3. osobu minulého času slovesa. Časujeme pouze sloveso chwástan / cháh / v přítomném čase následující sloveso se nemění.

příklad: Budu dělat / Man cháham kard /من خواهم کرد


U složených sloves vložíme sloveso chwástan mezi první a druhou část slovesa.

příklad: Budu pracovat / Man kár cháham kard /من کار خواهم کرد


V hovorovém jazyce se budoucí čas používá jen zřídka, obvykle je nahrazován časem přítomným prostým.

[editovat] Poznámky

  1. ↑ arabština nemá hlásku p a nahrazuje ji příbuznými zvuky (Arabové/muslimové dobyli a ovládli Persii v polovině 7. století)


Pahýl - Tento lingvistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
z • d • e
κ Indoíránské jazyky z Indoevropské rodiny jazyků
κ Indoárijské
κ Pahárské
κ Severozápadní
κ Střední
κ Východní
κ Západní
κ Jižní
κ Sanskrty a Prákrty
κ Íránské
κ Východoíránské
κ Západoíránské
κ Dardské
κ Núristánské
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Per%C5%A1tina“