Podmět
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| VĚTNÉ ČLENY | |
|---|---|
| Základní větné členy | |
| přísudek (predikát) | |
| slovesný | |
| slovesně jmenný | |
| neslovesný | |
| podmět (subjekt) | |
| Rozvíjející větné členy | |
| předmět (objekt) | |
| přívlastek (atribut) | |
| shodný | |
| neshodný | |
| příslovečné určení (adverbiále) | |
| místa | |
| času | |
| způsobu | |
| příčiny | |
| doplněk (atribut verbální) |
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje. Spolu s přísudkem je základním větným členem. Ve flektivních jazycích se podmět shoduje s přísudkem v osobě, čísle, popř. i rodě. Užívá-li jazyk pády, podmětu vždy odpovídá nominativ. V jiných jazycích je třeba podmět vymezit specifickým způsebem; např. v izolačních jazycích (jako je čínština) se podmět musí definovat ve vztahu k slovesu.
Slovo pod-mět je kalk z latinského sub-ject.
Obsah |
[editovat] Slovní druhy v podmětu
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady:
- Otec (podstané jméno) pracuje.
- Poslední (přídavné jméno) se připraví.
- Chybovat (infinitiv slovesa) je lidské.
- Ne (částice) je mé poslední slovo.
- Bylo zřejmé (vedlejší věta podmětná), že to nezvládnu.
[editovat] Typy podmětu
[editovat] Nevyjádřený podmět
V češtině je podmět často nevyjádřený. V 1. a 2. osobě je nevyjádřený podmět základním typem podmětu; osobu zpravidla jednoznačně určuje koncovka slovesa: Dokážu to (první osoba). Dokážeš to (druhá osoba). Podmět se v těchto osobách vyjadřuje pouze tehdy, pokud ho chceme z nějakého důvodu zdůraznit: Ty to dokážeš!
Ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud je znám z předchozí situace nebo kontextu. Často se nevyjadřuje všeobecný podmět, který označuje nekonkrétní osobu nebo skupinu osob: Byla tak lehká, že by ji na jedné ruce unesl ("někdo"). Tak nám zabili Ferdinanda ("oni"). Nevyjádřený je také podmět neurčitý: Hrklo ve mně. Je mi chladno.
[editovat] Rozvitý podmět
Podmět, na nějž se nevážou další větné členy se nazývá holý: Petr jede na kole. Podmět s dalšími větnými členy je rozvitý podmět, neboli podmětová část věty: Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin. Pokud je v podmětu spojeno několik výrazů, které označují různé jevy skutečnosti, jde o podmět několikanásobný. Jednotlivé členy několikanásobného podmětu mohou být navzájem spojeny různými způsoby:
- Petr, Pavel a Adam mě mají rádi.
- To okno rozbil buď Petr, nebo Anička.
- Ne my, ale naše děti ponesou následky.
- Tatínek s maminkou jdou spát.
[editovat] Vztah podmětu k jiným větným členům
- Podmět spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Vztah mezi podmětem a přísudkem se nazývá predikace. Podmět se s přísudkem shoduje v osobě a čísle, ve třetí osobě i v rodě: Nikdo nepřišel. Nepřišli jsme ("my"). Sestra nepřišla. U přísudku jmenného se sponou se podmět shoduje s přísudkovým přídavným jménem: Špenát je zdravý. Pokud je sponou podstatné jméno, shoduje se s podmětem v rodě pouze v případě, že existuje patřičné přechýlené slovo: Otec je zpěvák. Matka je zpěvačka. x Změna je život.
- Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný.
- Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. - Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjíje podmět.
- Doplněk rozvíjí zároveň podmět i přísudek: Otec se zdál unavený.
[editovat] Literatura
- NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. s. 82-83.
