Předmět (mluvnice)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| VĚTNÉ ČLENY | |
|---|---|
| Základní větné členy | |
| přísudek (predikát) | |
| slovesný | |
| slovesně jmenný | |
| neslovesný | |
| podmět (subjekt) | |
| Rozvíjející větné členy | |
| předmět (objekt) | |
| přívlastek (atribut) | |
| shodný | |
| neshodný | |
| příslovečné určení (adverbiále) | |
| místa | |
| času | |
| způsobu | |
| příčiny | |
| doplněk (atribut verbální) |
Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo slovesném přídavném jménu, s nímž tvoří skladební dvojici. Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká. V pasivních větách může předmět představovat i původce děje. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Pokud se můžeme zeptat jinak než pádovými otázkami, zpravidla se nejedná o předmět, ale o příslovečné určení. Předmět ve 4. pádě (akuzativu) se někdy rozlišuje na akuzativ předmětu vnitřního, kdy označuje to, co dějem vzniká: péct chleba, stavět zeď, a akuzativ předmětu vnějšího, který označuje to, co existuje nezávisle na ději: koupit chleba, obejít zeď.
Slovo před-mět je kalk z latinského ob-ject.
Obsah |
[editovat] Slovní druhy v předmětu
Předmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici předmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Předmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady:
- Čtu knihu (podstatné jméno).
- Pomohl jsem nemocnému (přídavné jméno).
- Je to smělý muž, schopný všeho (zájmeno).
- Potřebujeme neprohrát (infinitiv slovesa).
- Řekl mi své definitivní ne (částice).
- Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne (vedlejší věta předmětná).
[editovat] Rozvitost předmětu
Předmět, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holý: Petr píše dopis. Předmět s dalšími větnými členy je rozvitý předmět: Viděl psa žeroucího maso. Předmět je nejčastěji rozvíjen přívlastkem (můj pes), někdy také doplňkem (obdržel zásilku poškozenou). Pokud je v předmětu spojeno několik výrazů, jde o předmět několikanásobný. Jednotlivé členy několikanásobného předmětu mohou být navzájem spojeny různými způsoby:
- Potkala jsem Petra, Pavla a Adama
- Chceš pozvat Petra nebo Pavla?
- To se netýká nás, ale našich dětí.
Jednotlivé části několiknásobného předmětu mohou být rovněž holé nebo rozvité.
[editovat] Počet předmětů ve větě
V češtině je počet předmětů ve větě určován především valenční vazbou přísudkového slovesa. Existují bezpředmětová slovesa, která na sebe neváží předmět (slzet, pršet), jiná předmětová slovesa na sebe vážou jeden (číst knihu), dva (darovat bratrovi lyže) nebo tři (povědět rodičům o dětech pravdu) předměty. Sloveso také určuje, v jakém bude každý předmět pádě a jestli bude napojen předložkově nebo bezpředložkově.
[editovat] Literatura
- NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. s. 89, 92.
