Číslo (mluvnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje. U většiny jazyků (včetně češtiny) je kategorie čísla založena pouze na protikladu jednosti - mnohosti, nicméně v některých jazycích je struktura složitější. Číslo tak můžeme členit na:

Některé jazyky naopak nerozlišují ani jednotné a množné číslo, nebo jen v omezené míře - například v angličtině je druhá osoba identická pro obě čísla.

Čeština[editovat | editovat zdroj]

V češtině se rozlišuje:

V minulosti se v češtině vyskytoval také duál, z nějž se do současnosti dochovaly některé pozůstatky, např. označení některých párových lidských orgánů, nebo číslovka dvě stě (místo dvě sta).

Související informace naleznete také v článku Dvojné číslo#Čeština.

Některá podstatná jména v češtině mají pouze tvar množného čísla, nazývají se pomnožná (pluralia tantum, t. j. „vždy plurál“). Jsou to:

  • části těla - záda, bedra, ústa, žábry,
  • nemoci - příušnice, spalničky,
  • nástroje a zařízení ze dvou nebo více částí – nůžky, kleště, vrata, vidle, hrábě, váhy, sáně nebo jiná zařízení, u nichž původ množného čísla nemusí být dnes již zřejmý – dveře, kamna
  • hudební nástroje – housle, varhany, činely
  • kalhotové oblečení - kalhoty, džíny, tepláky, trenýrky, slipy, plavky,
  • potraviny – povidla, kvasnice
  • časové pojmy, činnosti - námluvy, prázdniny, Vánoce, narozeniny, zásnuby,
  • místní jména - Čechy, Poděbrady.

Některá podstatná jména v jednotném čísle nemají množné číslo (singularia tantum = pouze singulár) a používají se i k označení většího množství. Jsou to podstatná jména:

  • hromadná – žactvo, lidstvo, dříví, křoví, kamení, březina, šotolina
  • látková – pivo, písek, dřevo, hrách, rybíz
  • abstraktní – snaha, mladost, spaní

Někdy v češtině dochází k posunům v čísle (numerálním transpozicím). Jde o:

  • Mykání - jedinec o sobě mluví v množném čísle. Mykání se vyskytuje například v těchto funkcích:
    • autorský plurál (často ztotožňován s plurálem skromnosti) zejména v knihách a studiích: K tomu se ještě vrátíme, jsme přesvědčení, že…
    • majestátní plurál, který užívají vladaři a jiné osoby obdařené mocí: My, Karel IV., král český a císař římský,...
    • inkluzivní plurál (empatický plurál) vyjadřuje sounáležitost mluvčího či autora s adresátem textu (teď si umejeme ručičky, tak copak nás bolí, necháme 10 minut vařit, nyní pohovoříme o urbanismu)
  • Vykání - oslovení posluchače množným číslem. Vykání existuje v mnoha jazycích a je projevem úcty k posluchači.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha : Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 50, 83.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo číslo ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACUROVÁ, Alena; BÍMOVÁ, Petra. Poznáváme český znakový jazyk II. [online]. 2004-09-12, [cit. 2007-11-26]. Dostupné online.