Mezopotámie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezopotámie (či Mesopotamie, řec. Mesopotamiá, pův. význam slova je země mezi řekami, Arabové tuto oblast nazývali Džezíra) je území na Blízkém východě, nacházející se mezi středním tokem řek Eufrat a Tigris, v širším slova smyslu pak území obklopující větší část toku těchto dvou řek. Součást tzv. úrodného půlměsíce, tj. území zahrnující dnešní Irák, Sýrii, Libanon, Izrael, Jordánsko a Egypt, kde se poprvé rozvíjela zemědělská kultura a kde se zrodily první písemné památky v dějinách lidstva. Dnes je Mezopotámie součástí Iráku a východní Sýrie.
Severovýchodní Mezopotámie byla osídlena již před 100 000 lety. V polovině 4. tisíciletí př. n. l. pronikli do jižní Mezopotámie Sumerové, nesemitská skupina obyvatel. V pol. 3. tisíciletí př. n. l. ovládli Mezopotámii Akkadové, již semitská skupina. V severní Mezopotámii se postupně usídlili rovněž semitští Asyřané. Zatímco sever Mezopotámie v okolí měst Aššur a Ninive byl později zván Asýrie, jihu kolem města Babylón se dostalo označení Babylónie. Asyrská říše (zaniklá roku 612 př. n. l.) a babylonská říše (definitivně zaniklá roku 539 př. n. l.) byly také dva nejmocnější státní útvary vzniklé ve starověké Mezopotámii.
Po pádu novobabylónské říše následovalo období perské nadvlády, které trvalo více než dvě stě let (539 – 331), a nato vláda Alexandra Velikého (331 – 323) s Babylónem jakožto hlavním městem. Od roku 312 př. n. l. byla Mezopotámie součástí helenizované říše Seleukovců, a v této době zde probíhala řecká kolonizace. V pol. 2. století př. n. l. se území zmocnili Parthové, jejichž hlavní město Ktésifón taktéž leželo v Mezopotámii. V letech 115 – 117 n. l. císař Traianus připojil Mezopotámii k římské říši jako provincii Mesopotamia a Assyria. Posléze se Mezopotámie stala střediskem mocenského zápasu mezi Peršany a byzantskou říší. V roce 637 n. l. dobyli Mezopotámii Arabové a připojili ji k arabské říši. Později připadla k abbásovskému chalífát s centrem v Bagdádu. Když z asijských stepí přišly, přijaly islám a podmanily si oblast turecké kmeny, stal se hlavním městem Džezíry Mosul.
[editovat] Časové rozdělení dějin starověké Mezopotámie
- Mladší doba kamenná (první osídlení)
- Doba měděná
- obeidská kultura (vznik prvních měst) (6. - 5. tisíciletí př. n. l.)
- urucká kultura (vznik písma) (5. - 4. tisíciletí)
- gaurská kultura
- džemdet-nasrská kultura (cca 3 000 př. n. l.)
- Raná doba bronzová
- raně dynastické období sumerských městských států (1. polovina 3. tisíciletí)
- Akkadská říše (cca 2350 - 2193 př. n. l.)
- Třetí dynastie z Uru (Sumerská renesance - cca 2119 - 2004 př. n. l.)
- Střední doba bronzová
- Staroasyrské období (20 - 18. stol. př. n. l.)
- Starobabylonské období (18. - 17. stol. př. n. l.)
- Pozdní doba Bronzová
- Kassitská dynastie, Středoasyrské období (16. - 12. stol. př. n. l.)
- Doba železná
- Novochetitská říše (11. - 7. stol. př. n. l.)
- Novoasyrská říše (10. - 7. stol. př. n. l.)
- Novobabylonská říše (7. - 6. stol. př. n. l.)
- Klasický Starověk
- Achaimenovská říše (6. - 4. stol. př. n. l.)
- Seleukovská říše (4. - 1. stol. př. n. l.)
- Parthská říše (3. stol. př. n. l. - 3. stol. n. l.)
- Sasánovská říše (3. - 7. stol. n. l.)
- Islámské dobytí Mezopotámie (7. stol. n. l.)
Nejstarší (sumerská) města v Mezopotámii
Nejstarší akkadská města v Mezopotámii
Nejstarší města v severní Mezopotámii
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Starověk |
