Locika setá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Locika setá

Locika setá
Locika setá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: locika (Lactuca)
Binomické jméno
Lactuca sativa
L., 1753

Locika setá, neboli locika salátová (Lactuca sativa L.) je listová zelenina původem snad z Asie. Do střední Evropy se dostala ve středověku ze Středozemí.[1] Vyskytuje se pouze v kultuře a je známo mnoho variet, či kultivarů různých tvarů a barev listů.

Nejrozšířenější locikou je dnes Lactuca sativa var. capitata, locika, salát hlávkový.[1] Locika se obvykle pěstuje jako salátová, tedy listová zelenina a jako taková je rozšířena po celém světě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Salatteller Schweiz.JPG

Locika je letnička i dvouletka se světle i tmavě zelenými, načervenalými i tmavočervenými listy. Tvoří hlávkovité růžice s hladkými i zkadeřenými listy.[1] Malé žluté květy připomínají pampelišku, jsou však menší.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Locika byla známa již ve starověkém Egyptě, odkud se rozšířila do jižní Evropy a dále na sever. Její nejstarší zobrazení objevili archeologové v chrámu Senusreta I. v egyptském Karnaku. Senusret I. zde obětuje mléko bohu Minovi, jemuž byl salát zasvěcen.
Lociku znali ve starověké Persii, lékaři ve starověkém Řecku, kde se pěstovala již od 6. století př. n. l.,[1] věřili, že salát může působit jako prostředek vyvolávající spánek. Pochutnávali si na ní samozřejmě i ve starověkém Římě, odkud se ve středověku rozšířila dále do Evropy. Do Ameriky ji přivezl Kryštof Kolumbus.[2]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v hlávkovém salátu.[3]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 95,1 Na 3 vitamin C 5
bílkoviny g/100 g 0,8 K 220 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,5 Ca 19 vitamin E 0,57
cukry g/100 g 1, Mg 5 vitamin B6 0,04
celkový dusík g/100 g 0,13 P 18 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 0,9 Fe 0,4 karoten 1,02
mastné kyseliny g/100 g 0,4 Cu 0,01 thiamin 0,12
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,02
energie kJ/100 g 59 Mn 0,3 niacin 0,4

Šťáva z listů obsahuje malé množství organických kyselin (jablečná, citronová, šťavelová). Zároveň obsahují asparagin a hořký lactusin.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lettuce na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. III. svazek CH - M. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997. s. 260. ISBN 80-85120-62-3
  2. Lettuce:Food Facts & Trivia [online]. [cit. 2007-11-02]. Dostupné online.  
  3. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]