Bob obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bob obecný

Bob obecný (Vicia faba)
Bob obecný (Vicia faba)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: bob (Vicia)
Binomické jméno
Vicia faba
L.

Bob obecný (Vicia faba, syn. Faba vulgaris) je významná zemědělská plodina mírného pásma, patřící do čeledi bobovité (Fabaceae).

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Starší název pro bob obecný je též bob koňský.

Bob obecný byl v minulosti řazen do samostatného rodu Faba. V současné taxonomii je součástí rodu Vicia (vikev) jako Vicia faba. České názvosloví se přidržuje spíše původního názvu bob obecný, i když se lze setkat i s názvem vikev bob.[1][2]

Kvetoucí bob obecný

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Bob je statná, až metr vysoká rostlina s mohutným květenstvím. Kořenový systém není příliš vyvinutý. Květy jsou bílé, až 4 cm velké. Květy jsou podobně jako u všech bobovitých rostlin souměrné, skládají se tedy z 5 srostlých korunních lístků různých tvarů, vytvářejících velkou horní část zvanou pavézu, po straně dvě křídla a dopředu vyrůstající člunek (srostlý ze dvou lístků). Plody jsou tvořeny podlouhlými lusky hnědočerného zbarvení. Listy jsou trojčetné (podobné jeteli, ale větší), lístky jsou asi 5 - 8 cm dlouhé a 3 - 5 cm široké.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Bob pochází ze severní Afriky a jihozápadní Asie. Již kolem roku 6000 př.n.l. byl běžnou součástí stravy ve východním Středozemí. Ve střední Evropě se objevuje později (patrně až počátkem doby bronzové) a jeho pěstování se patrně nikdy nestalo masovým.

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Bob je pěstován především v řepařské a obilnářské výrobní oblasti jako zelené hnojení (velká biomasa, symbiotické bakterie na hlízkách fixují atmosférický dusík) a jako krmivo pro hospodářská zvířata (odtud původní název - bob koňský). Používá se též jako krycí plodina. V poslední době požívá pěstování bobu jako krmiva renesanci, protože podobně jako sója obsahuje velké množství bílkovin - 26 až 28 %, ale na rozdíl od sóji nehrozí jeho kontaminace geneticky modifikovanými odrůdami, což má velký význam především v ekologickém zemědělství. Novější odrůdy navíc mají menší obsah antinutričních látek (taninu a vicinu).

Bob se vysévá brzy na jaře, 420 až 550 tisíc semen do hloubky 8 až 10 cm. Bob se pěstuje v úzkých řádcích (15 až 25 cm). Sklízí se optimálně při vlhkosti semen 15 až 20 %, teoreticky je možné sklízení i při vyšší vlhkosti (např. ve vlhkých rocích), ale je nutné jej dosoušet.

V lidské stravě se v Čechách bob příliš neobjevuje a ani v minulosti nepatřil k častějším pokrmům. V Německu v 15. a 16. století byl ale tradičním pokrmem selských domácností. Některé alternativní léčebné metody jej doporučují vzhledem k vysokému obsahu bílkovin např. k léčbě kloubů. V anglosaských zemích jsou rozšířené odrůdy s velkými semeny, jejichž využití je podobné jako u fazolí.

Bob je v České republice pěstován na 4 500 ha.

Význam ve včelařství[editovat | editovat zdroj]

Bob obecný není pro včely příliš atraktivní rostlinou.[3] Jeho nektarodárnost není vysoká. Nektarium bobu vyprodukuje za 24 hodin 0,6 mg nektaru s cukernatostí 33 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,2 mg.[3] Bob produkuje velké množství pylu s vysokou výživnou hodnotou pro včely, pylové rousky jsou bělavé, dýmově šedé nebo tmavě šedé.[3] Druhové medy bobu nejsou známy.

Bob obecný bývá napadaný mšicí bobovou, která je významným zdrojem medovice.[3]

Zajištění 3-4 včelstev na hektar porostu bobu je zvyšuje výnos semen a bob dozrává pravidelněji.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  2. Biolib: Vicia faba [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c d e HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha : Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 17. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]