Pampeliška lékařská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pampeliška lékařská

Pampeliška lékařská
Pampeliška lékařská
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď: čekankové (Cichorioideae)
Rod: pampeliška (Taraxacum)
Binomické jméno
Taraxacum officinale
auct. non Web., 1780

Pampeliška lékařská[1][2] (Taraxacum officinale auct. non Wigg.), dosti často uváděná pod názvem smetánka lékařská,[1][2] je běžná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Má nápadné žluté květenství, tzv. úbor, který se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek. Pampeliška roste obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvete zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.[3]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Z botanického hlediska není pampeliška lékařská druh, ale rozsáhlý komplex mnoha převážně apomikticky (tvorba semen bez účasti opylení a pohlavního procesu) se rozmnožujících drobných druhů, tzv. mikrospecií. Tento komplex druhů se označuje jako Taraxacum officinale agg. a zahrnuje morfologicky velice blízké druhy, které jsou přesto díky apomixii geneticky izolované. V kombinaci s vysokým počtem druhů je skupina pampelišky lékařské považována za taxonomicky jednu z nejobtížnějších skupin flóry střední Evropy.

Na území České republiky se nachází až 250 těchto mikrospecií, popsáno jich je zatím asi 100[4]. Druh Taraxacum officinale ve svém úzkém vymezení (postaveném na typu Leontodon taraxacum, který ve Švédsku popsal Carl von Linne) na území ČR neroste a proto označení tohoto taxonomického komplexu jménem Taraxacum officinale je vědecky (nomenklatoricky) nesprávné. Správné označení skupiny zní Taraxacum sect. Ruderalia.

Nejhojnějšími zástupci této skupiny pampelišek na našem území jsou např. pampeliška křídlatá (Taraxacum alatum Lindb. fil.), pampeliška bezzubá (Taraxacum hepaticum Railons.), pampeliška záhadná (Taraxacum glossodon Sonck et H. Øllg.) nebo pampeliška upravená (Taraxacum interveniens Hagl.). V nejteplejších oblastech jižní Moravy roste také sexuální druh této skupiny, pampeliška mnohoúborná (Taraxacum linearisquamum van Soest), který je morfologicky velmi variabilní.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Detail květního úboru
Pampeliška se zralými semeny

Pampeliška je vytrvalá plevelná bylina vysoká 5–40 cm, s houževnatým zásobním kořenem. Listy tvoří přízemní růžici. Květenství vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech a tvoří je zářivě žluté květní úbory. Květní úbory jsou tvořeny až z 200 jednotlivých jazykových květů.

Kvete od dubna do srpna, plodem jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím, díky kterému se semena velmi snadno šíří větrem na velké vzdálenosti. Celá rostlina je prostoupená mléčnicemi, které při utržení roní bílou hořkou šťávu – latex, zanechávající po zaschnutí na kůži tmavé skvrny.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Louka s kvetoucími pampeliškami

Vyskytuje se ve společenstvech mezofilních luk, na světlých sušších loukách, mezích, zahradách a také jako konkurenční plevel na polích. Jedná se o nitrofilní druh rostlin, tzn., že preferuje půdy bohaté na dusík. V posledních dvou desetiletích došlo k masivnímu rozšíření četnosti pampelišky lékařské na polích a loukách v Česku, což je zapříčiněno změnou využití krajiny. Dříve rozšířená pastva ustoupila či zcela zanikla a taktéž sečení luk probíhá v mnohem menší míře a později. Pampeliška má tak čas v květnu vysemenit a široce se rozšířit do svého neobspodařovaného okolí, na louky ležící ladem. K úspěšnému šíření přispívá ještě skutečnost, že louky a polem ležící ladem byly dříve hojně hnojeny, tudíž se zde pro pampelišku nachází příhodné podmínky v podobě bohatých zásob dusíku v zemi.

Přirozeně roste v mírném pásmu severní polokoule (Evropa, Amerika, Asie) ve všech vegetačních stupních, převážně však v mezických biotopech. Různé druhy skupiny pampelišky lékařské byly zavlečeny více méně do všech oblastí světa, včetně tropů (např. Brazílie, Indonésie, Austrálie etc.).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pampeliška je významná léčivka. Sbíráme kořen před rozkvětem rostliny (březen – duben), listy (květen – září), nať s kořenem (březen – duben). Droga je bez zápachu a má mírně nahořklou chuť. Příznivě se projevuje při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči.

Je to také významná včelařská rostlina. V některých zemích se používá k přípravě bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Zásobním cukrem je inulin, namísto u rostlin obvyklého škrobu, inulin je vhodnější pro diabetiky. Dále obsahuje mimo jiné hořčiny taraxacin a taraxasterin, třísloviny a fytoncidy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 8. Praha : Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1824-3.  
  2. a b KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  3. POLÍVKA, František. Rostlinopis pro nižší třídy škol středních. Olomouc : R. PROMBERGER, 1903.  
  4. ZICHA, Ondřej. Profil taxonu: Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek [online]. Biolib.cz, [cit. 2008-04-08]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]