Ostružiník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ostružiník

Ostružiny
Ostružiny
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: ostružiník (Rubus)

Ostružiník (Rubus) je velmi velký rod známých rostlin z čeledi růžovité. Jejich plody jsou známé jako ostružiny a maliny, které jsou z botanického hlediska souplodí peckoviček. Ostružiníky také mají často trny.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že počet druhů tohoto rodu je obrovský (počty se různí, uvádí se např. 338[1]), dělí se celý rod do třiceti podrodů. Z toho důvodu bylo mimochodem v Anglii založeno speciální biologické odvětví zkoumající ostružiníky, nazvané „batologie“.

Výběr známějších druhů

Ostružiny[editovat | editovat zdroj]

Plané a šlechtěné ostružiníky, které nenesou maliny, ale ostružiny - souplodí červeno modré (fialové, fialovočerné) - odlišujeme nesystematickým společným názvem ostružiny. Naše plané ostružiníky - ostružiny bývaly často uváděny pod kolektivním jménem Rubus fruticosus. Šlechtěné ostružiníky - ostružiny jsou nejčastěji uváděny pod kolektivním nesystematickým společným názvem zahradní ostružiny.[2]

Využití a obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Pro potravinářské účely sbíráme plody (Fructus rubi fruticosi), pro léčebné účely do konce 20. století byl sbírán téměř výhradně list (Folium rubi fruticosi). Dnes, po objevení výjimečně silného ochranného a antioxidačního účinku obsažených bioflavonoidů, patří plody mezi důležité léčebné drogy/suroviny a jako potravina mezi plody, jejichž zvýšená konzumace by se měla stát jedním z důležitých cílů zdravé životosprávy a národního zdraví. Zatímco sušením se v plodech poněkud snižuje obsah vitamínu C, antioxidační účinek flavonoidů zůstává v podstatě zachován.

"Sirup z plodů se upravuje v určitém poměru s cukrem a ve farmacii se využívá k přibarvování a zlepšení chuti různých léků. V lidovém léčitelství se sirup užívá jako nápoj při horečnatých stavech a rovněž jako přísada při bylinných kúrách. V některých státech jsou jako léčivo uváděny i sušené zralé plody ostružiníku. Zralé čerstvé plody se samozřejmě využívají i jako ovoce. Obsahují 70 až 80 procent biologicky vázané vody a v ní jablečnou, vinnou a citronovou kyselinu, cukry a pektin. V pecičkách je až 24procentní obsah éterického oleje. Nejlepší je, pokud plody konzumujeme čerstvé. Působí příznivě na vyprazdňování a upravují střevní mikroflóru." (Ing. M. KUČEROVÁ, CSc.)

Podobně jako sirup účinkují i další produkty z ostružin (často se k léčbě používá např. džem) a jejich účinek je podmíněn zejména koncentrací účinných barviv (flavonoidů) a vitamínu C*. Protože vitamín C se při konzervaci v různé míře (v závislosti na technologickém postupu) ztrácí a také v plodech není jeho obsah vždy dostatečně vysoký, je dobré jej do výrobků přidávat nebo při léčbě suplementovat. Dále plody obsahují draslík, hořčík a železo, sacharidy, organické kyseliny a příjemné aroma.

Plody ostružin a malinoostružin, zejména tmavých odrůd – s tmavě fialovými až černými plody – obsahují vysokou hladinu bioflavonoidů s velkým antioxidačním účinkem, které mohou předcházet nádorovým a srdečním onemocněním, poškození volnými radikály (včetně oxidačního stárnutí buněk), zpomalují stařeckou degradaci mozku, pomáhají léčit zápal plic a jiné záněty, snižují následky ozáření a chemoterapie, působí detoxikačně a řadíme jej k látkám chránících játra(hepatoprotektivum). Chrání i zrak a další orgány před volnými radikály. Antioxidační účinek těchto léčivých rostlinných barviv (bioflavonoidů) se sčítá s antioxidačním účinkem vitamínu C a někdy s ním působí synergicky. Posilují se navzájem např. v rámci prevence nádorových a srdečních onemocnění a onemocnění dýchacích cest. Účinnost barviva se zachovává i konzervací a barvivo nemá nežádoucí vedlejší účinky. Maliny mají asi třetinu antioxidační síly ostružin. Tmavší druhy malinoostružin asi polovinu. Ostružiny obsahují také draslík, hořčík, železo, vlákninu a kyselinu listovou. Také pecičky představují pro organitmus užitečnou balastní látku. Obsah salycylátů je výhodou při léčbě zánětů, nachlazení, některých forem revmatismu a v prevenci trombóz, u osob s nesnášenlivostí k acylpyrinu však mohou stejnou reakci vyvolat i ostružiny (alergie).

"Čerstvá ostružinová šťáva je vynikajícím a všestranně povzbuzujícím nápojem – díky sacharidům dodává energii, je bohatá na bioflavonoidy a navíc obsahuje vlákninu a kyselinu listovou (resp. folát)." (Jídlo jako jed, jídlo jako lék)

Plody ostružin a jejich a šťávu užíváme při nachlazení, chrapotu, zvětšené štítné žláze, při vysokých teplotách a jako buněčnou ochranu při kyslíkové terapii a ozonoterapii; chrání i sportovce a těžce pracující před kyslíkovými radikály. Pravidelné užívání zpomaluje stárnutí (včetně stárnutí pleti a orgánů), odlehčuje metabolický a cévní systém, ulehčuje práci orgánům a chrání je před onemocněním. Obsažené sacharidy jsou snadno přeměnitelné na energii a neohrožují osoby se sklonem k obezitě. Někteří žlučníkáři však ostružiny nesnesou.

Biolog Gary Stoner z Ohia publikoval v r. 2002 zprávu o tom, že u krys krmených ostružinami se snížil výskyt nádorů tlustého střeva o 60 až 80%.

Mikrobiolog Lyndon Larcom z Clemson University dokázal v pokusech dokončených r. 2002, že jahody a maliny blokují karcinogeny dvou tříd – jednak ty, které jsou přímo toxické, jednak ty, které aktivizuje metabolismus lidského těla. Jahody na rozdíl od ostružin jsou však mnohem častěji zasaženy plísněmi a tedy zatíženy plísňovými toxiny.

Vysoká hladina antioxidantů podobného složení a účinku je také v malinách. Malin je však pro dosažení stejného účinku konzumovat asi trojnásobnou dávku než u ostružin. Malinoostružiníky mají obvykle tmavší zbarvení plodů než maliny a mají větší antioxidační efekt na organizmus člověka a dalších savců než maliny a nižší než ostružiny.

Kyslíkové opotřebení (poškození kyslíkovými radikály) buněk mozku a celého těla je podstatně slabší u organizmu chráněného pigmentem ostružin. Ostružiny (resp. maliny a malinoostružiny) prakticky zastavují kyslíkové stárnutí mozku savců, co bylo prokázáno např. na pokusech s potkany. 1 polévková lžíce plodů nebo šťávy 3× denně (nebo 1 kávová lžička ostružinové marmelády 3× denně) představují značnou podporu nemocnému organizmu a již jedna lžíce denně je prevencí řady onemocnění od nachlazení až po rakovinu a řadu onemocnění, včetně zápalu plic, hyperfunkce štítné žlázy, křečových žil a různách zánětů pomáhá léčit. Vědecký výzkum zařadil počátkem třetího tisíciletí plod ostružiny mezi nejsilnější rostlinné antioxidanty a svým účinkem jejich barvivo předčí většinu léčivých flavonoidů a antioxidantů přírodního původu.

Ostružiny, malinoostružiníky a maliny (které mají podobný, ale poněkud slabší účinek díky nižšímu obsahu stejných účinných látek) bychom měli sázet na každém kroku a neměli bychom se bát ani výsadby ve městech. Na lokalitách zatížených prachem zpravidla stačí před zpracováním ostružiny propláchnout (nepouštějí šťávu tolik jako maliny). Kdyby se plod ostružiny ocitl ve státním znaku naší republiky, těžko by mohl někdo protestovat, že si to svým tradičním a vědecky nově potvrzeným významem nezaslouží.

Některé drogy s obsahem účinných flavoidů je vhodné pro zvýšení účinku bioflavonoidů resp. obsaženého vitamínu C mezi sebou kombinovat. Součástí léčebných směsí (např. ve formě tablet, kapslí či ovocných čajů) jsou různé kombinace těchto plodů a dalších drog: Maliny, ostružiny či malinoostružiny, brusinky, borůvky, hložinky, bílá část oplodí citrónu a pomeranče (komplex flavonoidů hesperidin), nať pohanky, list jinanu, barvivo červeného vína, šípky, plod jeřabiny, plod jeřabiny černé, plod arónie, plod černého rybízu, plod aceroly, plod a květ černého bezu, kořen lékořice, list ginkgo, maliníku, ostružiníku, nať máty aj.

Obsažené bioflavonoidy a antioxidanty rozdělujeme nejčastěji do skupin jednak podle jejich vztahu k účinku vitamínu C, s nímž některé z nich působí synergicky (tato skupina flavonoidů se nazývá zejména v USA vitamín C2 a spolu s vitamínem C jako C-komplex); jednak podle jejich vztahu k cévám a krevnímu ooběhu, jejichž některé parametry vylepšují (tato skupina flavonoidů se nazývá vitamín P a i zde může být účinek často podpořen přítomností vitamínu C). "Plody je možné sušit umělým teplem, co však (dle J. Kresánka) vyžaduje značnou rutinu. Ovocné a bylinné čaje s obsahem ostružinových sušených listů či plodů patří mezi nejlepší.

Ostružinové listí, samotné nebo ve směsích slouží jako denní (rodinný) nebo léčebný čaj a jako chuťové korigens jej můžeme přidávat i do speciálních čajových směsí. Pokud listy fermentujeme, mohou nahradit čínský (pravý černý) čaj.

Čaj z listů užíváme při žaludečních a střevních potížích, např. při katarech střevního traktu a jako prostředek proti průjmům, městnání krve, zánětům ústní dutiny a pro povzbuzení žaludeční činnosti. Pro vnitřní léčebné užití používáme list ostružiny samotný nebo jej mícháme s dalšími drogami.

"Autorka Moderního herbáře (1931) paní Grievová ho připravuje tak, že do 600 ml vařící vody nasype 25 g sušených ostružinových listů" (Jídlo jako jed, jídlo jako lék)

Směs na celoroční (rodinný) čaj: Ostružinové, malinové a jahodové listí po dvou dílech, mladé modřínové nebo smrkové jehličí 1 díl. (Čaj babičky Chalupové z Brna)

Směs na celoroční (rodinný) čaj: List ostružiny 8 dílů, list maliny 4 díly, jitrocel 2 díly, kopřiva 2 díly, máta 2 díly, list břízy 2 díly; do tohoto základu podle momentální dostupnosti přidáváme jahody 2 díly, lískové listí 2 díly, list černého rybízu 2 díly, květ lípy 2 díly, list borůvky 2 díly, kaštanové listí (jírovec) 1 díl (směs Pavla Veličky z Hrabyně; obsahem kopřivy, jitrocele, borůvky, kaštanu a lísky jde o atypický – ač osvědčený – celoroční čaj)

"Listy sbíráme nejlépe v květnu a červnu, před rozkvětem rostliny, odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Listová droga obsahuje především třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, inosit, barviva, pektin a jiné látky, plody pak antokyany, karotenoidy, vitamín C, organické kyseliny, cukry, pektin a slizy. Obsah všech látek je poměrně malý, a proto drogu řadíme mezi tzv. indiferentní drogy s menší účinností, i když ani to nemusí být docela pravda, protože naše znalosti o obsahových látkách jsou prozatím poměrně nedostatečné." (J. A. Zemtrich, J. Janča)

"V lidovém léčitelství se obzvláště cenily mladé listy jako prostředek proti průjmu, dyzentérii a u žen proti bílému výtoku a silné menstruaci. Spolu s mladými výhonky se používaly i při kožních onemocněních. V současnosti se ve farmacii k léčebným účelům využívají hlavně listy.

Obsahují především třísloviny, flavonoidy, menší množství vitaminu C, barviva, cukry, pektin, kyselinu jablečnou a jantarovou.

Kromě baktericidních účinků působí i proti plísním. Ostružiníkové listy jsou složkou dietetických čajovin, které se užívají jako podpůrná léčba při onemocnění močových a žlučových cest, trávicího traktu i cukrovky a proti průjmům. Používají se rovněž do koupelových směsí na kožní onemocnění a při léčbě ústní dutiny, v zubní kosmetice se využívají jako stomachikum.

Sbírají se mladé čerstvé listy bez stopek, a to v červnu až srpnu. Suší se ve stínu a je důležité, aby neztratily původní barvu.

Využívají se i při výrobě extraktu do osvěžujících nápojů typu kofola.

Čerstvé listy můžeme fermentovat (recept viz maliny), takto upravené mají pak zvláštní chuť a aroma. Po vysušení lze fermentované ostružiníkové listy použít jako náhradu za černý čaj, neobsahují však kofein.

Spolu s listem jahodníku se přidávají do různých osvěžujících, resp. nepříjemných čajovin pro zlepšení chuti a vůně. Nejznámější kombinace ostružiníkového listí je s listy maliníku a mařinky vonné. Čaj i zápar se používá v dávce dvě lžičky drogy na šálek vody a pije se třikrát denně.

V lidovém léčitelství je využití ostružiníkové drogy ještě širší. Používá se proti nachlazení, kašli, při léčbě horních cest dýchacích, do směsí čistících krev, na kloktání i jako součást běžných osvěžujících denních čajovin. Šťáva z čerstvých plodů se používá k léčbě strumy neboli zvětšení štítné žlázy." (Ing. M. KUČEROVÁ, CSc.)

"Semená černice aj maliny sa našli už v neolitických kolových stavbách a plody i listy černice sa vychvaľovali v hippokratovských spisoch; používali sa liečebne pri zapálených a ľahko krvácajúcich ranách. V ľudovom liečiteľstve sa osobitne cenili mladé listy; účinkovali proti hnačkám, pri dyzentérii, používali sa pri bielom výtoku žien, pri veľmi silnom menstruačnom krvácaní, pripravené s mladými výhonkami pomáhali pri kožných vyrážkach všetkých druhov a i. Podľa Leclerca možno listy uplatniť aj na kloktanie pri angínach a Madaus ich prvý raz spomenul aj proti cukrovke. Novšie sa začali fermentovať na chutný čaj ako náhradka za pravý čierny čínsky čaj." (J. Kresánek 2000)

Z ostružin se průmyslově či podomácku vyrábějí z hlediska chuťového i obsažených ochranných látek a živin velmi hodnotné produkty: mražený ostružinový protlak, ostružinové víno, ostružinový rosol, sirup, šťáva, mošt, marmeláda, džem aj. Je zločinem proti obyvatelstvu vyrábět k pití chemicky barvené slazené "inkousty", které neobsahují žádné přírodní flavonoidy, když příroda i ovocné plantáže dnes dávají možnost získávat množství hodnotných druhů ovoce, zeleniny a bylin vhodných na přípravů sirupů, moštů, džusů a šťáv; dnešní člověk je bez toho o řadu potřebných flavonoidů a dalších přírodních látek ochuzen. [3]

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam odrůd malin a ostružin.

Okrasná dřevina[editovat | editovat zdroj]

Ostružiníky lze použít jako okrasné rostliny ozdobné listy, květy a plody. Roste na slunci, v polostínu a některé druhy i ve stínu.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39612/
  2. http://ovoce-zelenina.atlasrostlin.cz/ostruzinik
  3. http://www.darius.cz/archeus/B_ostr_malina.html
  4. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu