Annona cherimola

Annona cherimoya
čerimoja
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida) Řád: šácholanotvaré (Magnoliales) Čeleď: láhevníkovité (Annonaceae) Rod: láhevník (Annona)
Binomické jméno
Annona cherimola Mill., 1768

Annona cherimola Mill. (česky čerimoja) z čeledi láhevníkovité (Annonaceae) je opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.

Původ a rozšíření

Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.

Využití

Čerimoja poskytuje ovoce, které je považováno za nejlahodnější na světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužnina bílé, nebo narůžovělé barvy. Z dužniny se též vyrábí, džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.

Botanický popis

Malý opadavý strom dosahující výšky 5-7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.²⁾ Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7-12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.²⁾

Souplodí

souplodí na řezu s tmavě hnědými peckami

Co se týče souplodí, pojídá se vatovitá dužnina. Toto „nejlahodnější ovoce na světě“ obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.²⁾

Ekologické nároky

I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20-30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.

Rozmnožování

Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve 4.-5. roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.

Choroby a škůdci

• hniloba souplodí a semenáčků - způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
• antraknóza (hniloba souplodí) - způsobuje Glomerella cingulata
• bílá hniloba kořenů - způsobuje Rosellina necatrix
• na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens¹⁾

Literatura

1. Pospíšil. 1990. Ovocnictví. Mendelova Zemědělská Univerzita. Brno.
2. Valíček, P. et al. 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia. Praha. ISBN 80-200-0939-6 EAN 9788020009395