Plíseň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o skupině hub se specifickým vzhledem. Další významy jsou uvedeny v článku Plíseň (rozcestník).
Chlebová plíseň

Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.

Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).

Využití plísní[editovat | editovat zdroj]

Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Mold ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku