Alergie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
alergie
Klasifikace
MKN-10T78.4
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Angioedém – příklad alergické reakce

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.

Slovo „alergie“ vytvořili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906.[1] Zaznamenali, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky, jako jsou prach, pyl nebo některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita).[2] Věda, která zkoumá alergie, se nazývá alergologie.

Projevy a symptomy[editovat | editovat zdroj]

Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být:

Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.

Takzvaná senná rýma je jedním z příkladů běžné slabé alergie – velká část populace trpí symptomy senné rýmy, je-li vystavena působení pylu obsaženému ve vzduchu. Astmatici jsou často alergičtí na prach a roztoče. Kromě alergenů pocházejících z okolního prostředí mohou být alergické reakce vyvolány i některými léky.

Atopie[editovat | editovat zdroj]

Atopická dermatitida

Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto zřetelný rodinný výskyt. Typickými projevy atopie jsou atopický ekzém (atopická dermatitida), pylová alergie (alergická rýma a alergický zánět spojivek) a alergické astma. Atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství protilátky ve třídě IgE (imunoglobulin E). Tyto IgE protilátky reagují na alergeny zevního prostředí (pyly, plísně, roztoče atd.).

Dědičnost[editovat | editovat zdroj]

U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30 %. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Může se však stát, že dědičný základ „přeskočí“ jednu generaci.[3]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Rostoucí znečištění prostředí (a potravin) vede k růstu alergických reakcí. Expozice toxinům v prostředí vede k alergii.[4] Jisté druhy znečištění ovzduší jsou spojeny s alergií[5] či astmatem.[6] Metaanalýza z roku 2022 ukázala vliv pesticidů na astma, ale nemohla prokázat jejich vliv na alergii z nedostatku výchozích studií, byť průměrné riziko alergie bylo zvýšeno.[7]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Konzumace některých potravin v průběhu těhotenství může vést k ekzémům (celer, citrusy, syrové papriky, margarín, rostlinný olej); naopak prevencí může být vysoký příjem zinku, selenu a antioxidantů. Astma, alergie i ekzémy může u dětí spustit i kouření během těhotenství.

Prevencí alergie na prachové roztoče může být i používání bariérové textilie, ať už chemicky ošetřené, textilie se zhustěnou tkaninou nebo nanovlákenné lůžkoviny, které zabraňují pronikání roztočů a alergenů do lůžkovin a jejich kumulaci.

Podle "hygienické hypotézy" je nárůst alergií způsoben nedostatečným vystavením se infekčním činitelům, symbiotickým mikroorganismům (např. střevní flóře nebo probiotikům) a parazitům v raném dětství. Utlumením vývoje imunitního systému se zvyšuje náchylnost k alergickým onemocněním.[8] Vystavení antibiotikům může také způsobit alergickou náchylnost.[9]

Pseudoalergie[editovat | editovat zdroj]

Příznaky rýmy, astmatu, kopřivek, otoků nemusí mít vždy alergický původ. Není tu zřejmá dědičná dispozice, netvoří se ve zvýšené míře protilátky IgE, původ těchto projevů je mimo imunitní systém. Může být způsobena změnami v metabolismu histaminu.

Pylová informační služba[editovat | editovat zdroj]

Tak jako ve většině evropských zemí existuje pylová informační služba (PIS) vycházející z fenologie, která sleduje obsah pylů, případně jiných biologických objektů v ovzduší, tak i v ČR je možné sledovat výskyt pylů v ovzduší a být informován v týdenních předpovědích e-mailovým pylovým zpravodajem,[10] nebo pomocí SMS.[11] V daném období se zvýšenou koncentrací pylových zrn ve vzduchu je třeba dbát daných doporučení. V pylové sezóně se například v Japonsku používají i respirátory.[12] Koncentrace pylových zrn totiž může dosáhnout v jistých oblastech i desítek tisíc na metr krychlový.[13] Běžná maxima se však pohybují v jednotkách tisíců zrn na metr krychlový.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Varování pro osoby alergické na arašídy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Clemens Peter Pirquet von Cesenatico na stránkách Whonamedit.com
  2. Alergie Archivováno 6. 3. 2017 na Wayback Machine. na stránkách Health On the Net Foundation Archivováno 23. 7. 2012 na Wayback Machine.
  3. Co je alergie Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine. ze stránek Alergie.cz
  4. YANG, San-Nan; HSIEH, Chong-Chao; KUO, Hsuan-Fu; LEE, Min-Sheng; HUANG, Ming-Yii; KUO, Chang-Hung; HUNG, Chih-Hsing. The Effects of Environmental Toxins on Allergic Inflammation. S. 478. Allergy, Asthma & Immunology Research [online]. 2014. Roč. 6, čís. 6, s. 478. Dostupné online. DOI 10.4168/aair.2014.6.6.478. PMID 25374746. (anglicky) 
  5. BEHRENDT, H.; KRAMER, U.; SCHAFER, T.; KASCHE, A.; EBERLEIN-KONIG, B.; DARSOW, U.; RING, J. Allergotoxicology--a research concept to study the role of environmental pollutants in allergy. S. 122–128. Allergy and Asthma Proceedings [online]. 2001. Roč. 13, s. 122–128. Dostupné online. ISSN 1088-5412. (anglicky) 
  6. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/108658 - Vliv znečištění ovzduší na projevy astmatu
  7. RODRIGUES, Marina de Barros; CARVALHO, Denise Siqueira de; CHONG-SILVA, Débora Carla; URRUTIA-PEREIRA, Marilyn; ALBUQUERQUE, Guilherme Souza Cavalcanti de; CIESLAK, Fabrício; CHONG-NETO, Herberto José. Association between exposure to pesticides and allergic diseases in children and adolescents: a systematic review with meta-analysis. S. 551–564. Jornal de Pediatria [online]. 2022-11. Roč. 98, čís. 6, s. 551–564. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jped.2021.10.007. (anglicky) 
  8. Strachan DP. Family size, infection and atopy: the first decade of the "hygiene hypothesis". Thorax. August 2000, roč. 55 Suppl 1, s. S2–10. Dostupné online. DOI 10.1136/thorax.55.suppl_1.S2. PMID 10943631. 
  9. SMITH, Andrew. Early exposure to antibiotics can cause permanent asthma and allergies. medicalxpress.com [online]. 2022-07-28 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Pylový zpravodaj pro ČR ze stránek Česká pylová informační služba
  11. Pylová SMS pro ČR Archivováno 30. 6. 2007 na Wayback Machine. ze stránek Bez-Alergie.cz
  12. HASTINGS, Deborah. Japanese buy heavy duty gear as well as drugstore wares to battle hay fever. nydailynews.com [online]. 2014-04-01 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. LEVETIN, Estelle; VAN DE WATER, Peter. Environmental contributions to allergic disease. S. 506–514. Current Allergy and Asthma Reports [online]. 2001-11. Roč. 1, čís. 6, s. 506–514. Dostupné online. ISSN 1529–7322. DOI 10.1007/s11882-001-0059-6. PMID 11892080. (anglicky) 
  14. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Envi95/IMG/3-15c.gif Archivováno 19. 4. 2014 na Wayback Machine. - Pylová sezóna 1995 v Praze

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.