Imunitní systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Imunitní systém je souhrn mechanismů zajišťujících integritu organismu rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních, ale potenciálně škodlivých struktur. Projevuje se obranyschopností organismu, ale na druhou stranu i autotolerancí.

V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu (např. brzlík a lymfatické orgány).

Imunitní systém u různých typů organismů[editovat | editovat zdroj]

Bakterie a další jednobuněčné organismy mají imunitní systém určený k boji proti bakteriofágům a dalším nitrobuněčným parazitům. Obvykle funguje na bázi restrikčních enzymů, které vystřihují a likviduji DNA, kterou rozpoznají jako cizorodou. Eukaryotní buňky mají imunitní systém podstatně komplexnější, u mnohobuněčných organismů pak organizace a složitost imunitního systému stoupá ještě výš, když jsou jeho součástí celé buňky, části orgánů, nebo orgány celé.

V rámci mnohobuněčných organismů zajišťuje imunitní systém jednak likvidaci patogenů, jednak likvidaci vadných buněk a tkání, zejména pak infikovaných buněk, které by se jinak staly ložiskem infekce, a rakovinových buněk.

Vyvinutý je zejména imunitní systém ptáků a imunitní systém savců.

Imunitní systém člověka[editovat | editovat zdroj]

Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti antigenům a patogenům - nebezpečným cizorodým látkám (např. toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).

Nespecifická imunita[editovat | editovat zdroj]

Kůže a sliznice[editovat | editovat zdroj]

Kůže a sliznice jsou mechanickou barierou bránící průniku patogenů do těla. Navíc kůže vylučuje různé antibakterialní látky (např: kyselina mléčná, nenasycené mastné kyseliny…), sliznice mají dokonalý systém obrany proti infekci – tzv. slizniční imunitní systém (MALT).

Žaludek[editovat | editovat zdroj]

Žaludek je další barierou bránící průniku patogenů do těla. Žaludeční šťávy jsou totiž extrémně kyselé. (Obsahují např: kyselinu chlorovodíkovou.)

Bílé krvinky se schopností fagocytózy[editovat | editovat zdroj]

Fagocyty- buňky imunitního systému schopny pohlcovat cizorodé částice v organismu

Interferony[editovat | editovat zdroj]

Interferony jsou proteiny uvolňované buňkami, které byly napadeny viry. Zabraňující množení virů.

Komplement[editovat | editovat zdroj]

Komplement je soubor proteinů vyráběných fagocytujícími buňkami.

Zánět[editovat | editovat zdroj]

Zánět je děj při kterém probíhá mnoho nespecifických imunitních reakcí. Projevuje se:

  • Rubor = zčervenání; je projevem hyperémie zánětlivého ložiska, při kterém se zvyšuje jak množství krve v jeho cévní síti, tak množství vlásečnic naplněných krví.
  • Tumor = otok; tj. zvětšení objemu tkání; souvisí se zvýšeným objemem krve v ložisku a následným výstupem tekutiny a krevních buněk z krve do tkání (proces zvaný exsudace a infiltrace).
  • Calor = zteplání; je dáno zvýšeným průtokem krve ložiskem (hyperémie), dále zvýšenou intenzitou katabolických procesů a vznikem pyrogenních látek.
  • Dolor = bolest; způsobena biochemickými, fyzikálně-chemickými a mechanickými změnami v zánětlivém ložisku. Jde především o hromadění kyselých metabolických zplodin (acidóza tkáně), zvýšený osmotický tlak a onkotický tlak v tkáni, zvýšenou koncentraci draselných a vodíkových kationů, jakož i mechanický tlak tkáně působící na nervová zakončení v ložisku.
  • Functio laesa = porucha funkce; je způsobena poškozením tkáně, poruchami krevního a lymfatického oběhu a reflexním útlumem aktivity postiženého orgánu.

Specifická imunita[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Specifická imunita.

Je zajišťována lymfocyty (druhý nejpočetnější typ bílých krvinek) které se podle toho kde vznikly a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se dělí na

B-lymfocyty[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích protilátka a B-lymfocyt.

B-lymfocyty byly objeveny v ptačím orgánu Fabriciově burze. Zajišťují látkovou (humorální) imunitu, tj. vyrábějí protilátky. Působením antigenu se transformují v imunoblasty, jejichž proliferaci (dělením) vznikají plasmatické a paměťové buňky. Plasmatické buňky produkují specifické protilátky proti danému antigenu. Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na paměťové buňky, které zajistí velmi rychlou odpověď při opakovaném styku organismu s daným antigenem. Této reakce se využívá při očkování. B-lymfocyty tvoří asi 15% populace lymfocytů.

T-lymfocyty[editovat | editovat zdroj]

T-lymfocyty dozrávají v brzlíku (lat. thymus), jejich název je odvozen z prvního písmene tohoto orgánu. Jsou to imunokompetentní buňky, klíčové pro rozběhnutí imunitní reakce. Zajišťují buněčnou imunitu, stimulují B-lymfocyty k práci. Ničí dále buňky cizorodých (např. transplantovaných) tkání, ale i pozměněné buňky vlastního těla (nádorové, buňky napadené viry).

Dělení:

Očkování[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Očkování.

Imunizace (zvýšení obranyschopnosti organismu) se provádí dvěma způsoby:

  1. Aktivní imunizací při které se do těla vkládá oslabený původce nemoci (vakcinace). Proti kterému si tělo samo vyrobí protilátky. Preventivní očkování
  2. Pasivní imunizace při které jsou do těla vkládány přímo protilátky. Očkování pomocí očkovacího séra

Imunitní problémy[editovat | editovat zdroj]

  • AIDS vyvolaná virem HIV napadajícím přímo buňky imunitního systému (T-lymfocyty).
  • Alergie - Nadměrná reakce organismu na antigen nebo i dlouhodobě se vyskytující látku v prostředí.
  • Transplantace

Vlivy na imunitní systém[editovat | editovat zdroj]

Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.) až po nejrůznější formy znečištění prostředí. Kromě zvýšeného výskytu rakoviny, alergií a ekzému může být takovým oslabením zvýšeno i riziko mnoha dalších onemocnění. Radioaktivní a rentgenové záření ničí červnou kostní dřeň a tím i imunitní systém.

Související články[editovat | editovat zdroj]