Očkování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Očkování (rozcestník).
Očkování dítěte

Očkování nebo také odborně vakcinace je proces, při kterém je podáván antigen s cílem navodit stav imunizace organismu. Účelem očkování je zabránit rozvoji řady infekčních nemocí a propuknutí epidemii u lidi a zvířat. Provádí se preventivně. V ČR je na rozdíl od většiny západoevropských států pro některé endemické nemoci povinné. Očkování proti exotickým nemocem se doporučuje při cestování.

Historie

Seřazeno podle data vzniku protilátky

Právní úprava očkování v Česku

V Česku, podobně jako v jiných zemích, jsou některá očkování povinná. V roce 2015 Ústavní soud potvrdil, že v případě povinných očkování rodiče své děti nechat očkovat musí, nicméně se domnívá, že když za odepření očkování hrozí pokuta, měl by existovat i způsob odškodnění těch, kterým by toto povinné očkování mohlo ublížit.[1]

Očkování jako spouštěcí faktor onemocnění

Někteří odpůrci očkování tvrdí, že očkování může být spouštěcím faktorem onemocnění, v jejichž pozadí stojí patologicky probíhající reakce imunitního systému. Tyto obavy mají racionální jádro v tom smyslu, že v minulosti se skutečně objevily případy vakcín, které vlivem technologicky nezvládnuté výroby nebo neočekávané antigenní podobnosti inaktivované vakcíny s vlastními lidskými antigeny vedly ke spuštění závažného onemocnění.

Očkování proti chřipce a Guillian-Barré syndrom

V roce 1976 bylo v USA použito očkování proti viru chřipky typu A H14N1*NJ/76, které představovalo významný faktor, vyvolával závažný Guillain-Barré syndrom.[2] Molekulární podstatou byla indukce protilátek proti gangliosidům GM1. Zdá se, že toto byl jediný případ, kdy vakcinace proti chřipce vyvolala toto onemocnění.[3] Vellozzi a kol. ve své studii publikované v roce 2014 dokonce ukazují, že když se srovají očkovaná a neočkovaná populace, mají očkovaní menší četnost výskytu Guillian--Barré syndromu. Zdá se tedy, že by očkování proti chřipce mohlo naopak před tímto onemocněním chránit; ví se totiž, že spouštěčem je právě infekční onemocnění.[4]

Očkování proti hepatitidě B a roztroušená skleróza

Některé vědecké studie dávají do souvislosti očkování proti hepatitidě B do souvislosti s roztroušenou sklerózou. Situace je ve skutečnosti poněkud složitější. Pokud je použito poměrně krátké sledování, skutečně se objevuje po očkování proti hepatitidě B mírně vyšší četnost případu, např. Hernán a kol. v roce 2014 zhodnotili ve studii zahrnující 163 nemocných a 1067 kontrol podíl rizik během tříletého sledování na 3,1. [5] Dlouhodobé pozorování, které v roce 2014 publikovali A. Langer-Gould a kolektiv, ukazuje, že se skutečně zvýší četnost krátce po očkování proti hepatitidě B, ale že z dlouhodobého hlediska se četnost onemocnění mezi očkovanými a neočkovanými prakticky neliší. To podle autorů znamená, že očkování může poněkud urychlit přechod již existujícího onemocnění od latentní fáze ke klinické manifestaci, ale že očkování onemocnění nezpůsobuje ani nezvyšuje riziko jeho vzniku u zdravého člověka.[6] Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že v roce 2013 publikovali V.Martínez-Sernández a A.Figueiras metaanalýzu dosud publikovaných prací studujících asociaci mezi očkováním proti hepatitidě B a roztroušenou sklerózou. Konstatují metodologickou limitaci publikovaných studií; dosud publikovaná data však podle autorů nepodporují tvrzení o tom, že by očkování proti hepatitidě B představovalo riziko, pro které by bylo nutné revidovat očkovací schéma.[7]

Vystupování proti očkování a kritika přístupu k očkování

Existuje skupina odpůrců očkování. Mezi tyto patří i MUDr. Ludmila Eleková, která se domnívá, že vakcíny jsou nedostatečně otestované a že lékaři nejsou dostatečně proškoleni o nežádoucích účincích vakcín, přičemž za každé očkování je lékař odměněn.[8] Za boj proti očkování byla lékařka oceněna bludným balvanem.[9]

Podle MUDr. Jana Vavrečky neexistuje metoda stanovení hranic, od které má očkování smysl, od které mají být plošná očkování povinná a od které má být očkování vynucováno, a ani o těchto hranicích neexistuje diskuse, která by podle MUDr. Vavrečky mohla být pro některé skupiny nežádoucí.[10] Podle MUDr. Vavrečky také nejsou dostupné odpovědi o užitečnosti a přínosu jednotlivých očkování jak absolutně tak relativně vůči jiným očkováním a nikdo se nesnaží význam jednotlivých očkování kvantitativně určit a jako argument se používá odpověď, že přínos očkování stále převažuje nad riziky.[10]

Podle německého ministra zdravotnictví Hermanna Gröhea odpůrci očkování nezodpovědně vyvolávají strach, který není racionální, a rodiče, kteří odepřou očkování vlastním dětem, vystavují riziku nejen je, ale i ostatní děti.[11]

Reference

  1. HROMKOVÁ, Dominika; KOPECKÝ, Josef. Dítě musíte dát naočkovat, jinak riskujete pokutu, vzkázal soud rodičům. idnes.cz [online]. 23. února 2015 14:13, aktualizováno 14:46. Dostupné online.  
  2. HABER, P.; SEJVAR, J.; MIKAELOFF, Y., et al. Vaccines and Guillain-Barré syndrome. Drug Saf.. 2009, roč. 32, čís. 4, s. 309-23. ISSN 0114-5916.  
  3. LEHMANN, H. C.; HARTUNG, H. P.; KIESEIER, B. C., et al. Guillain-Barré syndrome after exposure to influenza virus. Lancet Infect Dis.. 2010, roč. 10, čís. 9, s. 643-51. Dostupné online. ISSN 1474-4457.  
  4. VELLOZZI, C.; IQBAL, S.; STEWART, B., et al. Cumulative risk of Guillain-Barré syndrome among vaccinated and unvaccinated populations during the 2009 H1N1 influenza pandemic. Am J Public Health.. 2014, roč. 104, čís. 4, s. 696-701. Dostupné online. ISSN 1541-0048.  
  5. HERNÁN, M. A.; JICK, S. S.; OLEK, M. J., et al. Recombinant hepatitis B vaccine and the risk of multiple sclerosis: a prospective study. Neurology.. 2004, roč. 63, čís. 5, s. 838-42. Dostupné online. ISSN 1526-632X.  
  6. LANGER-GOULD, A.; QIAN, L.; TARTOF, S. Y., et al. Vaccines and the risk of multiple sclerosis and other central nervous system demyelinating diseases. JAMA Neurol.. 2014, roč. 71, čís. 12, s. 1506-13. ISSN 2168-6157.  
  7. MARTÍNEZ-SERNÁNDEZ, V.; FIGUEIRAS, A.. Central nervous system demyelinating diseases and recombinant hepatitis B vaccination: a critical systematic review of scientific production. J Neurol.. 2013, roč. 260, čís. 8, s. 1951-9. ISSN 1432-1459.  
  8. Drsná zpověď lékařky: Nežádoucí účinky vakcín a nátlak farmaceutických firem. Parlamentní listy [online]. 19. 4. 2014 12:45. Dostupné online.  
  9. Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2013 - MUDr. Ludmila Eleková za udatné tažení proti očkování [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2014-03-28, [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  10. a b VAVREČKA, Jan. Základní úvaha o potřebě očkování. Vitalia.cz [online]. 23. 10. 2014 0:00. Dostupné online.  
  11. Německem se šíří spalničky, v Berlíně nemoci podlehlo batole. idnes.cz [online]. 23. února 2015 13:42, aktualizováno 14:47. Dostupné online.  

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu očkování ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo očkování ve Wikislovníku
  • Vakciny.cz – Informace o očkování a ochraně proti onemocněním pro širokou veřejnost v ČR
  • Očkování.cz – informační server, přehled povinného a dobrovolného očkování, informace o očkování pro cestování do jednotlivých zemí
  • http://www.zukolin.cz/ockovani/ockoindex.htm – Informace o očkování pro cestování do jednotlivých zemí (na stránkách středočeského )
  • www.szu.cz/tema/vakciny - Očkování a vakcíny na webu Státního zdravotního ústavu
  • Michal Křupka: Mýty a legendy antivakcinačního hnutí. online
  • [1] - České diskusní fórum o zvýšeném riziku očkování na roztroušenou sklerózu