Angiotenzin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Funkce reninu, angiotenzinu a aldosteronu; dohromady vytváří komplexní systém

Angiotenzin (Ang) je oligopeptid, který se účastní především kontroly krevního tlaku (způsobuje vazokonstrikci a vazodilataci), ale nyní je známo, že angiotenzinů je mnoho typů a že mají široké spektrum funkcí. Uplatňují se například v procesu vzniku srdeční hypertrofie, aterosklerózy, trombózy, dále však také stimulují syntézu mineralokortikoidů, funkci ledvin, regulaci CNS v otázkách příjmu tekutin, paměť, apoptózu buněk, diferenciaci tkání, syntézu kyseliny arachidonové a prostaglandinů a podobně.[1]

Angiotensiny se vážou na tzv. angiotensinové receptory, což jsou ve své podstatě receptory spřažené s G-proteinem.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Všechny angiotenziny jsou ve svém důsledku vlastně deriváty tzv. angiotenzinogenu. Známy jsou 4 typy angiotenzinů:

Angiotenziny jsou rychle z krve odstraňovány pomocí angiotenzináz.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tadashi Inagami. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola Angiotensin Receptors.  
  2. a b c d MURRAY, Robert K., Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell Harper's Illustrated Biochemistry. [s.l.] : Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division, 2003. ISBN 0-07-138901-6.