Ledvina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ledvina
Ledviny v lidském těle
Ledviny v lidském těle
Jehněčí ledviny
Jehněčí ledviny
Latinsky ren
Gray's subject #253 1215
Tepna/y renální tepna
Žíla/y renální žíla
Nerv/y renální plexus
MeSH Kidney

Ledvina (lat. ren, řec. νεφρός, nefrós) savců je párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k filtraci krve, čímž se odstraňují škodlivé produkty metabolismu, které jsou pak jako moč odváděny z těla.

Anatomie ledviny[editovat | editovat zdroj]

Ledvina má oválný, fazolovitý tvar, má červenohnědou barvu, na povrchu je hladká a je kryta tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny je ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4-8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy tvoří ledviné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spoustu malých ledvinných lalůčků, ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá, renkulizovaná

Člověk má, podobně jako prase, multipapilární ledvinu – to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody obdány každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. U koně, psa a kočky pokročil srůst tak daleko, že laloky již nemůžeme nijak rozlišit, srostlé kalíšky tvoří v ledvinné pánvičce jednolitý hřeben.

Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza.

Ledviny jsou uloženy pod stropem břišní dutiny, retroperitonálně (nejsou obaleny pobřišnicí), jejich závěs bývá často volný, takže se jejich poloha může měnit např. při dýchání. U psa, koně a přežvýkavců je levá ledvina uložena kraniálněji (blíže k hlavě) než pravá.

Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.

Anatomie ledviny:
1. Pyramidy
2. Odvádějící tepna
3. Renální tepna
4. Renální žíla
5. Branka
6. Pánvička
7. Močovod
8. Kalíšek
9. Vazivové pouzdro
10. Spodní pouzdro
11. Horní pouzdro
12. Přívodní žíla
13. Nefron
14. Kalíšek
15. Kalich
16. Papila
17. Sloupek

Struktura a činnost ledviny[editovat | editovat zdroj]

Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi 2 milióny nefronů, ledvina skotu asi 8 miliónů. Přes membránu filtrují krevní plasmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorbcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a tzv. Henleyovou kličkou nefronu.

Člověk[editovat | editovat zdroj]

U člověka činí minutový průtok krve ledvinami (klidový stav) 1,2 litru, z toho kůrou ledviny 925 ml, zevní zónou dřeně 225 ml a vnitřní zónou dřeně 50 ml. Za 1 minutu ledviny spotřebují 18 ml O2.

Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečištěmi:

  1. v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly.
  2. peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.

Nefrony se dělí na dva základní typy:

  1. korové, v kůře ledviny, které mají krátké Henleovy kličky.
  2. juxtamedulární, ze kterých odcházející arterioly jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolalita|osmolality dřeně (tzv. vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).

Autoregulace průtoku krve:
Průtok krevní plazmy (RPF) a glomerulární filtrace (GFR) se mění v rozmezí systémového tlaku krve 10,6-26,6 kPa, jen velmi málo i u denervované ledviny. Pokud tlak poklesne pod 10,6 kPa, pak je autoregulace nemožná a klesá i průtok krve s glomerulární filtrací. Průtok krve se stanovuje na základě Fickova principu změřením ledvinového průtoku plazmy (cca 0,6 l/min) pomocí p-aminohippurátu.

Glomerulární filtrace (GFR) je rovna objemu tekutin, který je profiltrován všemi glomeruly za jednotku času [ml/min]. Renální frakce je pak rovna podílu GFR/RPF.

Faktory určující hodnotu glomerulární filtrace:

  1. efektivní filtrační tlak v glomerulu, jeho hodnota je cca 6,0 kPa.
  2. plocha filtrace
  3. hydraulická vodivost GFR, která určuje míru propustnosti glomerulu pro vodu.[1]

Části ledvin[editovat | editovat zdroj]

Nemoci ledvin[editovat | editovat zdroj]

Dnes se onemocnění ledvin dělí nezávisle na příčině podle tíže postižení, tedy podle ledvinné funkce do 5 stupňů, které se označují CKD (z anglického "chronic kidney disease" - vleklé ledvinné onemocnění):[2]

  • CKD I: normální, nesnížená glomerulární filtrace (glomerulární filtrace > 1,5 ml/s)
  • CKD II: lehká ledvinná nedostatečnost (glomerulární filtrace 1,0 - 1,49 ml/s)
  • CKD III: středně těžká ledvinná nedostatečnost (glomerulární filtrace 0,5 - 0,99 ml/s)
  • CKD IV: těžká ledvinná nedostatečnost (glomerulární filtrace 0,25 - 0,49 ml/s)
  • CKD V: ledvinné selhání (glomerulární filtrace < 0,25 ml/s)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo ledvina ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Trojan, S.: Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-788-5
  2. Nemoci ledvin

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERVENÝ, Čeněk. Veterinární anatomie – splanchnologia: (systema gastropulmonale, systema urogenitale, perineum, peritoneum et glandulae endocrinae). Vyd. 1. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, Fakulta veterinárního lékařství, 1998. 133 s. ISBN 80-85114-31-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Ledvinka