Savci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Savci

Lev (Panthera leo)
Lev (Panthera leo)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřídy, nadřády a řády

Savci (Mammalia) jsou třída obratlovců, která v současné době[kdy?] osidluje téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy - mammae - odtud název Mammalia). Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná a všichni savci jsou teplokrevní. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší vývojové úrovně nervové soustavy. Věda, která zkoumá savce, se nazývá mammalogie nebo také teriologie.

Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.

Společné znaky savců[editovat | editovat zdroj]

  • mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 40 °C
  • tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky-tvoří podsadu, osiníky a pesíky- tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
  • pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
  • naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci
  • tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
  • krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
  • na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
  • savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …)
  • z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky - kapustňáci a lenochodi)[1], tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
  • s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců
  • mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní čelisti mají jedinou kost

Fylogeneze savců[editovat | editovat zdroj]

Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubých, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria).

Taxonomie savců[editovat | editovat zdroj]

Standardní učebnicová klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Srovnáno podle abecedy.

McKenna-Bellová[editovat | editovat zdroj]

V současnosti[kdy?] nejucelenějším obecně přijímaným systémem je dělení zavedené paleontology Malcolmem C. McKennou a Susan K. Bellovou, jež publikovali v roce 1997 ve své knize Classification of Mammals: Above the species level. (České překlady jsou zde především orientační a nemusí vždy odpovídat přesnému vymezení skupiny. Skupiny označené † jsou vyhynulé – většina vyhynulých skupin ovšem není v tomto zjednodušeném přehledu zahrnuta.)

podtřída Prototheriavejcorodí

podtřída Theriiformes

Molekulární klasifikace[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě DNA. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a zařazení vymřelých druhů.

Prototheriavejcorodí

Theriaživorodí

Tato klasifikace je v plném souladu s aktuálními představami o fylogenetickém stromu vyšších taxonomických úrovní (nad úrovní řádu) recentních savců:[2]

savci

vejcorodí


živorodí

vačnatci


placentálové
Atlantogenata
Afrotheria
Afroinsectiphilia

bércouni, hrabáči, zlatokrti


Paenungulata

damani, chobotnatci, sirény



chudozubí

pásovci, Pilosa (lenochodi a mravenečníci)



Boreoeutheria
Euarchontoglires
Euarchonta

letuchy, primáti, tany


Glires

hlodavci, zajícovci



Laurasiatheria
Eulipotyphla

Erinaceomorpha (vč. ježků a srstíni), Soricomorpha (vč. krtků a rejsků)


Ferungulata
Cetartiodactyla

kytovci, sudokopytníci


Pegasoferae

lichokopytníci, luskouni, šelmy a ploutvonožci









Rychlost pohybu některých druhů[editovat | editovat zdroj]

Gepard 
96 – 101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
Antilopa 
88 – 95 km/h
Závodní kůň 
69 km/h
Hyena 
64 km/h
Delfín 
50 km/h (max. 64 km/h)
Kočka 
48 km/h
Lachtan 
40 km/h
Člověk 
37,6 km/h (prům. rych. Usain Bolt); (rekord 44,7 km/h)
Lenochod 
0,24 km/h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks. PhysOrg, 6. května 2011 (anglicky)
  2. Sen Song; Liang Liu. Resolving conflict in eutherian mammal phylogeny using phylogenomics and the multispecies coalescent model. PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America ) [online]. , 28. srpen 2012, svazek 109, čís. 37, s. 14942-14947. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1091-6490. DOI:10.1073/pnas.1211733109.  (anglicky) 

ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci ČR. Praha : Academia, 2012. 288 s. ISBN 978-80-200-2185-4.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu