Primáti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Primáti

Kočkodan obecný (Chlorocebus aethiops)
Kočkodan obecný (Chlorocebus aethiops)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: primáti (Primates)
L., 1758
Range of Non-human Primates.png
Čeledě
Sesterská skupina
letuchy (Dermoptera)
Čtyři lvíčci (Leontopithecus), dva dospělí a dvě mláďata
šimpanz (Pan) pojmenovaný Ham po návratu z kosmu v r. 1961
Dva úzkonosí primáti
Porovnání kostry člověka a gorily

Primáti (Primates) jsou řád živorodých placentálních savců, zahrnující poloopice a vyšší primáty včetně člověka. Věda, která je zkoumá, se nazývá primatologie.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce druhů primátů žije v tropech nebo subtropech StaréhoNového světa, kde se lze poměrně nejsnáze uživit i přežít nepřízeň počasí. Jedině rod Homo obývá trvale souš téměř celé zeměkoule. Poloopice a lidoopi nejčastěji obývají Jihovýchodní Asii a Afriku.

Stručný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historii řádu primáti zjišťujeme z mnohdy neúplných zlomkovitých fosilních nálezu, někdy protichůdně interpretovaných, a odvozujeme od genetických studií žijících živočichů.

Vznik linie primátů[editovat | editovat zdroj]

Výzkumem molekulární genetiky se zjistilo, že primáti patří do evoluční větve savců pojmenované Euarchontoglires, která se štěpí na skupinu Glires, to jsou hlodavci (Rodentia) a zajícovci (Lagomorpha) a na skupinu Euarchonta, do která patří primáti, letuchy (Dermaptera) a tany (Scandentia). Linie Euarchonta vznikla před 87,9 mil. let, tany se od primátů oddělily před 86,2 a letuchy před 79,6 mil. let, vše proběhlo ve svrchní křídě.[1]

První primáti[editovat | editovat zdroj]

Za sporného nejstaršího primáta je považován Purgatorius, rod z přelomu druhohortřetihor (stáří 65-63 miliony let). Přestože má nesporné znaky blízkého příbuzného primátů, je většinou řazen do samostatného řádu Primatiformes. Také za ne zcela prokazatelné první primáty jsou považováni zástupci podřádu Plesiadapiformes, např. rody Plesiadapis, Pandemonium, IgnaciausCarpolestes. Plesiadapiformes se někdy uvádí jako součást primátů, ostatní primáti se pak nazývají Euprimates.

Teprve až rody řazené do podřádu Adapiformes mají všechny znaky důležité pro zařazení do řádu Primates. Patří k nim např. rody AltiatlasiusAltanius (z pozdního paleocénu asi před 60 mil. let). Tento podřád řádu Primates se (v raném eocénu asi před 50 mil. let) rozvětvil na nadčeleď Adapoidea s rody např. DonruseliaCantiusnadčeleď Omomyoidea s rody TeilhardinaSteinius. Převládá mínění, že čeleď Adapoidea je blízce příbuzná dnešním poloopicím a čeleď Omomyoidea dnešním nártounům. Primát Archicebus, který žil před 55 milióny let v Číně, je nejstarším nalezeným.[2]

Panují rozličné názory, ze které skupiny se vlastně vyvinuli vyšší primáti. Do úvahy připadají čtyři možností: z adapoidů, omomyoidů nebo nártounů, nebo se v poslední době docela vážně uvažuje o možností vzniku (ve středním eocénu asi před 40 mil. let) z primátů podobných rodu Altiatlasius. Pro vyřešení této hádanky není dosud dostatek věrohodných důkazů.

Čeleď Propliothecidae (z raného oligocénu asi před 30 mil. let), zastoupena rody Propliopithecus, MoeripithecusAegyptopithecus které jsou považovány za první známé vyšší primáty, je z období dělení na ploskonoséúzkonosé.[3]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Různorodost primátů je veliká, nejmenší váží 70 gramů a největší 200 kg a patří mezi ně jak noční lemur, tak člověk přistanuvší na měsíci. Platí pro ně velká vnitrodruhová a mezidruhová potravní variabilita a ekologická diversita.

Fyzické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní specifičnosti kostry primátů patří charakteristické rysy lebky, zubůkončetin, jako kost loketní v přední končetině a kosti lýtkovéholenní v zadní končetině a dále klíční kost i velmi pohyblivý ramenní kloub. Typická je chápavá pětiprstá končetina, palec bývá zakončen nehtem, ostatní prsty ne vždy. Žaludek je jednokomorový jednoduchý i u vegetariánů.

Mají polozavřené nebo zavřené očnice, relativně velký a rozvinutý mozek s progresivně zvětšeným mozečkem. Relativně je redukovaný čich (mimo poloopic), hlavním smyslem je zrak se stereoskopickým viděním (mnohdy i barevným), důležitý je sluchhmat. Charakteristická je morfologie chrupu se dvěma řezáky, vyčnívajícím špičákem, 2 až 4 třeňovými zuby a 3 stoličkami.

Mezi rysy primátů patří poměrně dlouhý vývoj plodu v těle matky, faktická neschopnost mláděte přežít po narození bez péče matky i jen několik hodin a potřeba dlouhodobé starostlivosti spojené u některých rodů s učením. U vyspělejších skupin bývá častá podpora druhých při výchově. Přes svůj relativně dlouhý aktivní život mají nízkou rozmnožovací schopnost, pozdě dospívají a většinou rodí po jednom nebo dvou potomcích.

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Tato kapitola o chování primátů se většinou nevstahuje na rod Homo, který se od zde popisovaného již hodně vzdálil, právě to ho nejvíce odlišuje od ostatních primátů.

V chování některých druhů primátů je sice důležitá teritorialita, která ale málokdy vrcholí fyzickým zápasem na ochranu "svého" území. Mezi primáty existují různé způsoby komunikace. Bývá jak verbální, tak neverbální, ta může být olfaktorická (vůně, pachy), zraková (mimika, postoje) nebo taktilní (doteky). S postupujícím stupněm vývoje pozorujeme rostoucí sociální chování, zvláště pak u lidoopů. Rozvinula se rituální jednání jako grooming (čištění) a zdravení. U primátů existuje také infanticida (zabíjení mláďat), která je běžně vysvětlována teorii o reprodukční strategií samců, tu ale nelze přijímat bez výhrad.

Primáti mohou průběžne žít solitérně (mimo dobu páření) nebo v rozličných sociálních skupinách, např. monogamních (jeden samec a jedna samice), jednosamcových (jediný samec a více samic), harémových (více samců a každý má své samice), mnohosamco-samicových (více samců a více samic, o páření rozhoduje samice) nebo jednosamicových (jediná samice blokuje ostatní samice ve skupině).

Jedním ze znaků sehrávající důležitou úlohu v životě primátů žijících ve skupinách je matrilinearita – příbuzenské vztahy po mateřské linii. Nejmladší dcery vysoce postavených samic ve společenské hierarchii skupiny získávají zpravidla v dospělosti v domácí skupině stejného postavení, jaké měla matka, synové jen někdy. Pokud tito synové odejdou do jiných, nebo založí nové skupiny, získávají tam zpravidla vysoké postavení. Platí to i pro adoptované potomky.

V životě primátů jsou také důležité emigraceimigrace jedinců mezi ustavenými skupinami zvířat, které zabraňují příbuzenskému páření a udržují heterogenitu populace. U druhů s početnějšími skupinami odcházejí především mladí pohlavně zralí samci do jiných seskupení nebo zakládají nová. U druhů žijících v párech odcházejí pohlavně dospělí samci i samice.

Chování jednotlivých druhů primátů není zcela neměnné, mnohdy dochází ke změnám a prolínání jednotlivých způsobů. Závisí na dostupnosti potravních zdrojů, charakteru ekosystému, tlaku predátorů a dalších faktorech vnějšího prostředí, včetně ontogeneze.

Lokomoce[editovat | editovat zdroj]

Lokomoce je forma aktivity sloužící k přemísťování jedince. Má tři složky která plynule přecházejí jedna v druhou "držení – pohyb – držení". U primátů rozeznáváme tyto možnosti lokomoce: kvadrupedie (stromovou nebo pozemní), vertikální lpění a skákaní, brachiace, bipedie, šplhánískok (vodorovný nebo svislý).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Žijící primáti – dříve nehetnatci jsou nyní klasifikováni kladisticky, fylogeneticky. Zařazování do jednotlivých vyšších taxonů se děje ne podle morfologické podobností, ale podle principů odrážejících, na základě genetických poznatků, vzájemnou příbuznost organismů a jejich skupin. Jsou monofyleticky rozdělení do dvou základních podřádů:

  • poloopice (Strepsirrhini) – dříve (Prosimii, Prosimiae),

do tohoto podřádu jsou zařazeny infrařády lemurů a ksukolů žijící na Madagaskaru a loriů žijících v AfriceAsií,

tento podřád je tvořen infrařádem nártounů a infrařádem opic společným pro ploskonosé z Nového světa a úzkonosé ze Starého světa.

Úplné členění řádu primátů:[4][5][6]

Primáti (Primates)
 │
 ├── podřád poloopice (Strepsirrhini)
 │    ├── infrařád lemuři (Lemuriformes)
 │    │     ├── nadčeleď lemurové (Lemuroidea)
 │    │     │     ├── čeleď lemurovití denní (Lemuridae)
 │    │     │     ├── čeleď lemurovití noční (Lepilemuridae)
 │    │     │     └── čeleď indriovití (Indridae)
 │    │     └── nadčeleď makiové (Cheirogaleoidea)
 │    │           └── čeleď makiovití (Cheirogaleidae)
 │    ├── infrařád Chiromyiformes
 │    │     └── čeleď ksukolovití (Daubentoniidae)
 │    └── infrařád Lorisiformes
 │          ├── čeleď outloňovití (Lorisidae)
 │          └── čeleď kombovití (Galagonidae)
 │
 └── podřád vyšší primáti (Haplorrhini)
      │── infrařád nártouni (Tarsiiformes)
      │     └── čeleď archicebusovití (†Archicebus)
      │     └── čeleď omomyidovití (†Omomyidae)
      │     └── čeleď nártounovití (Tarsiidae)
      └── infrařád opice (Simiiformes)
            ├── skupina ploskonosí (Platyrrhini)
            │     ├── čeleď malpovití (Cebidae)
            │     ├── čeleď chápanovití (Atelidae)
            │     ├── čeleď kosmanovití (Callitrichidae)
            │     ├── čeleď mirikinovití (Aotidae)
            │     └── čeleď chvostanovití (Pitheciidae)
            └── skupina úzkonosí (Catarrhini)
                  ├── nadčeleď kočkodani (Cercopithecoidea)
                  │     └── čeleď kočkodanovití (Cercopithecidae)
                  └── nadčeleď hominoidi (Hominoidea)
                        ├── čeleď gibonovití (Hylobatidae)
                        └── čeleď hominidi (Hominidae)

Poznámka: Někdy je pro zařazení ploskonosých a úzkonosých používán taxon parvorder nebo falanx, zde je použito české pojmenování skupina.

Nová fylogenetická studie z r. 2011 do značné míry potvrdila shodu fylogenetických vztahů mezi čeleděmi recentních primátů s předchozím taxonomickým členěním, pouze makiovité (Cheirogaleidae) určila jako sesterskou skupinu nočních lemurovitých (Lepilemuridae). Upřesnila též vztahy v případech, kdy taxonomické členění není dichotomické - v poloopicích byli určeni ksukolovití jako sesterská skupina k lemurům, v ploskonosých opicích chápanovití jako sesterská skupina malpovitých v širším smyslu (tj. malpovití vč. kosmanovitých a mirikinovitých).[7]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

V řádu primátů je soustředěno obrovské množství vzhledově různorodých savců, z nichž velká skupina obývá stromové biotopy, méně již žije na zemi. Jejich nová taxonomie prodělala také několik zásadních změn nejen v klasifikaci podřádů a čeledí, ale i na úrovni druhů, a tedy i poddruhů.

Primáti mají relativně velký mozek s redukovaným čichovým lalokem, jejich hlavními smyslovými orgány jsou zrak a sluch. U poloopic a drápkatých opic je důležitý i čich pro vymezování teritoria. Vzhledem ke způsobu života se jim během evoluce vyvinuly chápavé končetiny a protistojný palec (existují výjimky). Některé druhy žijí soliterně, většina z nich vytváří různé početné sociální struktury, s vyvinutými komunikačními a manuálními schopnostmi.

V zoo jsou mnohé druhy primátů chovány snad již od prvopočátku zakládání zoo. Vzhledem k jejich činorodosti a denní aktivitě, roztomilosti a jisté "podobnosti" s člověkem, byli vždy vyhledáváni pro chovy v ZOO na celém světě. Ovšem tehdejší trendy v chovech neumožňovaly poskytnout zvířatům vhodné životní podmínky. Mnoho opic bylo od konce 19. až zhruba do poloviny 20. století dodávány z odchytů ve volné přírodě. Většinou bez ohledu na to, jestli jim byla společnost schopná zajistit důstojné žití. Naštěstí je vše již minulostí. Bohužel. stále však ještě existují země, kde jsou obecně zvířata chována v zastaralých podmínkách (rozvojové země).

Moderní zoo dnes chovají primáty na základě dlouholetých chovných programů a jsou pod přísnou kontrolou odborníků. Pavilony a expozice jsou stavěny tak, aby se co nejvíce podobaly jejich přirozenému biotopu. Velký důraz je kladen na co největší prosvětlení, dostatek oddělovacích místností a kvalitní zázemí, vybavené nejmodernější technikou. Některé druhy jsou chovány v kontaktních chovech - většinou malé druhy např. lemuři - nebo v polokontaktních či nekontaktních chovech - makakové, malpy, kočkodani...

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.osel.cz
  2. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6955 - Archicebus nejstarším vykopaným primátem
  3. userweb.pedf.cuni.cz
  4. (anglicky)Primates, animaldiversity.ummz.umich.edu
  5. www.biolib.cz
  6. en.wikipedia.org
  7. PERELMAN, Polina; JOHNSON, Warren E.; ROOS, Christian, Hector N. Seuánez, Julie E. Horvath, Miguel A. M. Moreira, Bailey Kessing, Joan Pontius, Melody Roelke, Yves Rumpler, Maria Paula C. Schneider, Artur Silva, Stephen J. O’Brien, Jill Pecon-Slattery. A Molecular Phylogeny of Living Primates. PLoS Genetics [online]. , 17. březen 2011, svazek 7, čís. 3 [cit. 2011-03-18], e1001342. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1553-7404. DOI:10.1371/journal.pgen.1001342.  (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1979.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]