Kombovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kombovití

Komba v přirozeném prostředí
Komba v přirozeném prostředí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: poloopice (Strepsirrhini)
Infrařád: Lorisiformes
Čeleď: kombovití (Galagonidae), (Galagidae)
Gray, 1825
Rody
  • komba (Euoticus), (Galago), (Galagoides), (Otolemur), (Sciurocheirus)

Kombovití (Galagonidae) je čeleď z podřádu poloopic (Strepsirrhini) obývajících Afriku. Čeleď čítá 5 rodů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Obývají Africké savany, trnitá křoviska, akáciové porosty i galeriové lesy od pobřeží Indického oceánu a Rudého moře přes střední Afriku až po Senegal a Angolu na západě. Obývají sever Jižní Afriky, jsou domovem i na ostrově Zanzibar.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čeleď kombovitých zahrnuje druhy se zadními končetinami mnohem delšími než přední, takže jim umožňují dlouhé skoky. Jsou poměrně malé, nejmenší váží jen asi 10 dkg a největší z nich dosahují velikosti kočky. Mají dlouhý ocas, většinou delší než tělo, který jim pomáhá při skocích dlouhých až 4 m jako kormidlo. Ušní boltce mají velké, pohyblivé, holé a při spánku je sklápějí k hlavě. Velké oči prozrazují, že kombovití přísluší k nočním zvířatům. Dostanou-li se na zem, skáčou po klokaním způsobu jen po zadních končetinách, přední nepoužívají, chodidla mají dlouhá a kosti prstů v širokem rozsahu pohyblivé. Lebeční dutinu mají malou, nízkou, obličejová část je protáhlá. Čelisti mají silné, jejich zubní vzorec je 2, 1, 3, 3.

Životní projevy[editovat | editovat zdroj]

Komby žijí skrytým nočním životem ve větvích stromů a keřů. Ozývají se navzájem silným plačtivým hlasem. Živí se tropickým ovocem, semeny, hmyzem, drobnými bezobratlými i obratlovci a vejci ptáků. Nemalý podíl na jídelníčku má míza akácií.

Žijí v malých skupinách samic s mláďaty, dospělí samci jsou samotáři. Den přespávají v hnízdech postavených z větví a vystlaných listím nebo ve stromových dutinách. Svá území si značkují močí, kterou roztírají po okolí předními tlapkami. Doba březostí je u komb asi 3 měsíce, narodí se často dvojčata i trojčata. Zpočátku jsou ukryta v hnízdě z větví nebo v dutině, později matka mláďata nosí sebou zavěšena v kožichu. Kojí je asi 2 měsíce, mláďata již brzy přijímají pevnou stravu, pohlavně dospívají asi v jednom roce. Samice je březí dvakrát ročně.

Ve volné přírodě se dožívají 10, v zajetí asi 16 let. Jsou přes svůj skrytý způsob života loveni domorodci pro kožešinu. Mimo kombu rondskou která je považována za kriticky ohrožený druh (CR) a kombu ulugurskou označenou za téměř ohroženou (NT), jsou ostatní komby klasifikovány v červeném seznamu IUCN jako druhy málo dotčené (LC).

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, postupně se vyvíjí zařazování skupin zvířat do rodů, druhů nebo podruhů. Obdobná situace je i při zatřiďování do vyšších taxonů.

Komba je české jméno pro všech pět rodů:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1979.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]