Lebka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lebka (lat.: cranium) je složitá součást kostry obratlovců, která chrání mozek a smyslové orgány. Je vytvořena z řady lebečních kostí a je navázána pohyblivě na páteř. Většina kostí je v lebce spojena suturami, což jsou pevné vazivové spoje. Aby při porodu nedošlo ke zlomenině, mají novorozeňata mezi lebečními kostmi mezery, které jsou vyplněny vazivovými membránami (fontanely).

Spojení na lebce – švy - jsou nepohyblivé, pohyblivý je jedině kloub spojující mandibulu (dolní čelist) s lebkou.

Obsah 1 Evoluce lebky 2 Části lebky 3 Kostra lebky 4 Lebka člověka

[editovat] Evoluce lebky

[editovat] Části lebky

U lebky obvykle rozeznáváme část obličejovou (splanchocranium) a mozkovnu (neurocranium). Obličejová část obsahuje vyústění smyslových orgánů a ústní otvor. Dutá mozková část chrání mozek. Menší oddíly lebky jsou:

• Klenba lební
• Báze lební
• Kostra obličeje
• Horní čelist
• Dutiny pro sluchový aparát
• Dutina lební (v ní je uložen mozek)

[editovat] Kostra lebky

Kostra lebky (cranium) je tvořena větším počtem kostí, které jsou obvykle s výjimkou dolní čelisti navzájem pevně spojeny.

[editovat] Lebka člověka

Lebka dítěte se skládá z 22 kostí.

Tento anatomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Medicína