Šimpanz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šimpanz

Šimpanz učenlivý
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Nadčeleď: hominoidi (Hominoidea)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Rod: šimpanz (Pan)
Druhy
Sesterská skupina
člověk (Homo)

Šimpanz (Pan) je člověku blízce příbuzný lidoop z čeledi hominidů, tvořících řád primátů. Patří k němu dva žijící zástupci: šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo. Oba druhy žijí v Africe. Šimpanze učenlivého pokrývá černá nebo šedá srst, s výjimkou uší, tváří, dlaní a chodidel. Tváře jsou obvykle růžové, s věkem tmavnou až zčernají. Bonobo je o něco menší, s lehčí tělesnou stavbou, menšími zuby a tmavšími tvářemi. Uši mu překrývají chomáče chlupů. Jsou to všežravci.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šimpanz je náš nejbližší žijící příbuzný. Náš společný předek s šimpanzem totiž žil před 5–6 miliony lety.[1] Ukazují na to tělesná stavba, jeho genom, chování i inteligence, stejně jako doklady evoluce známé z fosílií.

Oba druhy šimpanzů se vyznačují dlouhověkostí. Někteří se dožívají až 50 let.[zdroj?]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Šimpanzi jsou aktivní hlavně ve dne. Po rozbřesku vyrážejí za potravou a většinu času tráví přijímáním potravy, odpočinkem a pohybem. Podobně jako gorily dávají přednost pohybu na zemi před lezením po stromech. Kráčejí po všech čtyřech končetinách. Na noc si po gorilím způsobu každý dospělý staví hnízdo k odpočinku. Naláme si a ohne větve s listy a splete je dohromady. Zde zůstává a spí až do rána.

U šimpanzů více než u ostatních živočichů můžeme vysledovat lidské aspekty chování. Zahrnují starost o blízké osoby, spolupracují při lovu, dělí se o potravu, udržují dlouhotrvající přátelské svazky, jsou schopni se učit po celý život stejně učením získávat dovednosti, umějí používat nástroje, společně řeší problémy a díky dlouhotrvající paměti zaznamenávají jedince, místa a události. Šimpanzi si rovněž dokážou uvědomit sami sebe. Na rozdíl od většiny ostatních zvířat poznají, že odraz v zrcadle jsou oni sami, a nikoliv jiný šimpanz.

Podrobnější informace naleznete v článku Zrcadlový test sebeuvědomění.

Šimpanzi vedou nejsložitější společenský život ze všech lidoopů, nepočítaje v to člověka. Ovládají širokou škálu výrazů tváří, tělesných póz, gest, posunků, signálů a zvuků. Na řešení jednoduchého problému v přírodě i v lidské péči dokážou spolupracovat. Vytvářejí a používají jednoduché nástroje.

Přestože se šimpanzi většinou chovají mírně a ohleduplně, jsou to velmi silní živočichové, kteří občas mohou někoho poranit. Dospělý samec šimpanze má mnohem větší sílu než dospělý muž. K tomu je vybaven širokým hrudníkem a mimořádně svalnatými pažemi. Samci šimpanzů často vyhledávají souboje nebo teritoriální potyčky. S lehkostí zvedají a házejí velké kameny nebo kmeny. Někdy vytvoří přepadovou skupinu, která uloví a roztrhá na kusy zvíře, například opici, nebo uspořádají hon na sousední nepřátelskou skupinu, při kterém mohou samce zabít nebo samice unést. Většina šimpanzích tlup má asi 20 až 50 členů s jedním nebo dvěma velkými, vedoucími samci, několika mladými samci a samicemi s mláďaty. Byly popsány případy, kdy takovéto útoky v průběhu několika let vedly k vybití sousední tlupy.[2] Válčení šimpanzů je však běžnější, než se dříve myslelo, a nesouvisí s vlivem člověka.[3] Šimpanz se také dopouští kanibalismu.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření šimpanzů

Domovem šimpanze učenlivého je západní a střední Afrika, od Senegalu po Tanzanii, hlavně v Kongu, Gabonu, Kamerunu. Bonobo žije ve střední Africe (výhradně v Kongu).

Ideálním domovem šimpanzů jsou africké tropické oblasti s ovocnými stromy, neboť plody stromů tvoří jejich hlavní potravu. Šimpanz jí 4–5 hodin denně. K dalším pochoutkám patří čerstvě vyrašené listí, semena, měkká kůra, míza, šťavnatá pryskyřice a květy. Občas také kamenem rozlouskne skořápky ořechů a jiných plodů.

Šimpanzi jsou převážně vegetariáni, ale konzumují také živočichy. K lahůdkám z živočišné říše patří termiti, mravenci a housenky. Když šimpanz najde termitiště nebo mraveniště, použije klacík k jeho prozkoumání. Pokud je větvička dostatečně plná chutných soust, šimpanz ji vytáhne a hmyz slízne. Skupina šimpanzů příležitostně spolupracuje při lovu větších ptáků a savců včetně mladých prasat, opic a antilop. Spolupracují i na následné hostině.

Dle nových výzkumů byl objeven nový druh, který žije v Amazonii. Tento druh byl kvůli podobnosti k tradičnímu tibetskému jídlu nazván Momo. Tento nový druh je výjmečný, i když ho vědci zařadili do rodu šimpanzů tak má velmi malé IQ, na šimpanze až podprůměrné. Další výzkum ukáže, zda se vědci svým zařazením nespletli.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Počty šimpanzů v posledních letech rychle klesají ve všech oblastech jejich přírodního výskytu. Hlavní příčinou tohoto poklesu je ničení životního prostředí kvůli těžbě dřeva a zemědělství a nezákonný lov.[zdroj?] Mnohé zbytkové populace jsou malé a oddělené, a tím se stávají velice zranitelnými. Stavy šimpanzů bonobů nejsou příliš známy, je vzácnější než jeho větší příbuzný šimpanz učenlivý a jeho životní prostředí rovněž nejvíce ohrožuje komerční těžba dřeva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.  
  2. ZRZAVÝ, Jan. Genocida a lidská přirozenost. Vesmír. 2002, roč. 81, čís. 1. Dostupné online [cit. 2012-02-18].  
  3. http://www.osel.cz/index.php?clanek=7781 - Šimpanzi jsou takoví normální zabijáci
  4. http://vtm.e15.cz/krvavy-puc-simpanzu-skoncil-smrti-vudce - Krvavý puč šimpanzů skončil smrtí vůdce

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]