Šimpanz bonobo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šimpanz bonobo

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Rod: šimpanz (Pan)
Binomické jméno
Pan paniscus
Schwarz, 1929
Sesterský druh
šimpanz učenlivý (Pan troglodytes)

Šimpanz bonobo (Pan paniscus) nebo často jen bonobo, případně někdy šimpanz trpasličí, je jeden ze dvou druhů rodu šimpanz, druhým je známější šimpanz učenlivý (Pan troglodytes).

Od šimpanze učenlivého se odlišují vzpřímenou chůzí, matriarchátem, rovnostářskou kulturou a významnou rolí pohlavního styku v jejich společnosti. Bonobové dosahují hmotnosti asi 50 kg a vyrůstají až do výšky asi 95 cm (samice 75 cm). Mají delší nohy s užšími chodidly, ale kratší ruce a menší hlavu než šimpanzi učenliví. Jejich trup je delší a užší v lopatkách. Odlišují je také již od narození černá tvář s narůžovělými bílými pysky a dlouhé chlupy po stranách obličeje. Jejich nadočnicové oblouky také nejsou tak mohutné. Podobně jako ostatní lidoopi se dožívají 35 až 40 let. Většinu času tráví na stromech. Noc tráví také v korunách stromů, kde si každou noc zhotovují z větví a listí hnízdo.

Bonobové byly objeveni v roce 1928 americkým anatomem Haroldem Coolidgem v belgickém muzeu v Tervuren, kde se nacházela lebka považovaná za lebku mladého šimpanze. Objev je však přičítán Ernstu Schwarzovi, který nález v roce 1929 publikoval.

Předci bonobů se odštěpili od šimpanze učenlivého až poté, co se jejich společní šimpanzí předci odštěpili od lidí. Protože žádný jiný druh než Homo sapiens již dnes z této větve nežije, šimpanzi bonobo a šimpanzi učenliví jsou nejbližšími žijícími příbuznými lidí, s nimiž sdílejí asi 98,4 % DNA.

Šimpanz bonobo chytá v ZOO mravence.

Šimpanzi bonobo používají nástroje, např. větvičky, z kterých po vytažení z mravenišť olizují ulovené mravence. Bonobové prošli zrcadlovým testem sebeuvědomění v roce 1994. Komunikují hlavně hlasovými projevy. Významům jejich zvuků nerozumíme, ale významům některých jejich přirozených gest rukou, jako je vyzvání ke hře, ano. Dva bonobové, Kanzi a Panbanisha se naučili asi 400 slovům, které umí napsat pomocí speciální klávesnice s geometrickými symboly a dokážou odpovídat na mluvené věty. Někteří lidé, např. bioetik Peter Singer to považují za dostatečné, aby jim mohla být přiznána práva, jaká mají lidé.

Pohlavní styk hraje ve společnosti bonobů hlavní roli. Používá se jako pozdrav, při řešení sporů a usmiřování a jako výměnné zboží za potravu. Vedle lidí jsou jedinými opy, kteří praktikují všechny z následujících sexuálních aktivit: genitální sex (nejčastěji ve vztahu samice-samice, dále samec-samice a samec-samec), francouzskému polibku, vzájemná masturbace a orálnímu sexu. Páří se hlavně vleže v poloze břichem proti sobě, kdy si vzájemně dívají do očí. K této poloze je svou polohou přizpůsobena i samičí vulva s klitorisem. Všechny tyto sexuální aktivity provádějí jak uvnitř nejbližší rodiny, tak mimo ní. Bonobové nevytvářejí stálé vztahy s jednotlivými partnery. Pohlavní styk mají až 40krát denně, ale každý většinou trvá jen asi čtvrt minuty. Má se zato, že i samice prožívají orgasmus.

Šimpanz bonobo v ZOO

Bonobové se nemnoží rychleji než šimpanzi učenliví. Samice nosí a vychovávají jejich mláďata asi pět let a mohou rodit každých pět až šest let. Ačkoli jsou mnohem menší než samci, mají vyšší postavení ve společnosti. Udržují si své sociální postavení vzájemnou spoluprací. Žádný samec nemůže dominovat skupině, protože samice se semknou, aby sociální pořádek ubránily. Postavení samce závisí na postavení jeho matky. Vazba mezi synem a matkou během života zůstává silná. Březost samice trvá asi 230 dní. Fyzicky a pohlavně dospívají okolo osmého roku života, ale samice mohou poprvé rodit až ve věku okolo 12 let.

Skupiny bonobů se neustále rozpadají a slučují. Kmen čítající 50 až 120 jedinců se během dne rozděluje do menších skupin o šesti až dvanácti členech, které odděleně hledají potravu, a večer se zase setkají, aby spolu spali. Na rozdíl od šimpanze učenlivého, o kterém se ví, že loví opice, bonobové se živí hlavně rostlinou potravou. Ačkoli jedí také hmyz a občas chytí malé savce, třeba veverku, jejich hlavním zdrojem potravy je ovoce.

Asi 10 000 bonobů žije v deštných lesích jižně od řeky Kongo v Demokratické republice Kongo ve střední Africe. Jsou ohroženým druhem, kvůli ničení jejich přirozeného prostředí a lovu. Jejich lov zesílil zejména během nedávné občanské války.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pan paniscus ve Wikimedia Commons