Hominidé

Hominidé
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda) Třída: savci (Mammalia) Nadřád: placentálové (Placentalia) Řád: primáti (Primates) Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini) Infrařád: opice (Simiformes) Oddělení: úzkonosí (Catarrhini) Nadčeleď: hominoidi (Hominoidea) Čeleď: hominidé (Hominidae) Gray, 1825
rody
orangutan (Pongo) gorila (Gorilla) šimpanz (Pan) člověk (Homo)
Sesterská skupina
gibonovití (Hylobatidae)

Dnešní člověk s lebkou fosilního australopitheca.

Hominidé (Hominidae) je čeleď primátů z nadčeledi hominoidi (Hominoidea). Někdy se uvádí český název čeledi Hominidae jako „lidem podobní“.
Pozn.

• Hominoidi (Hominoidea) – skupina spojující gibony a hominidy.
• Hominidé (Hominidae) – skupina spojující orangutany, gorily, šimpanze a lidi.

Vývoj hominidů

Evoluční radiace

Hominidé se od svých společných předků, které měli společné s úzkonosými opicemi, neodloučili nějakým radikálním skokem v určitém časovém období, ale postupnou evolucí druhu s přírodním výběrem, tedy cestou mnohdy klikatou, kterou lze shrnout do určitých fází.

• Primární evoluční radiace nadčeledi hominoidů, při které se začali hominoidi oddělovat od ostatních vyšších primátů, musela proběhnout v oligocénu, před obdobím, kdy žili fayumští hominoidi (např. Aegyptopithecus), tj. v období před 32 až 28 miliony let.
• Druhé evoluční štěpení se uskutečnilo asi před 25 až 20 miliony let, před nálezy miocénních pongidů (např. Dryopithecus), tehdy se nadčeleď hominoidů již zformovala do samostatné skupiny vyšších primátů.
• Třetí evoluční dělení již zasáhlo samotnou nadčeleď hominoidů, při kterém se tato rozdělila na gibony (Hylobatidae) a hominidy. Proběhlo asi před 15 až 10 miliony let, tj. před obdobím, ze kterého pocházejí nejstarší známí hominidé (např. Sahelanthropus, Orrorin a Australopithecus. Australopitékové byli vysocí asi 120 cm a vážili 30 kg, používali již i lehce upravené nástroje k zabíjení zvěře i sebe navzájem.

Fylogenetický vývoj

Vývoj fyzických změn pozorovatelných na kostře probíhal ve dvou zásadních etapách:

• Hominizace (Homo habilis):
  • rozšíření a zploštění hrudníku, změna připojení horní končetiny umožňující rotaci paže,
  • změna stavby pánve jejím podsazením pod břišní dutinu, aby byly chráněny vnitřní orgány, transformace dolních končetin související s chůzi po dvou nohou ve vzpřímeném postavení těla,
  • změna polohy palce na rukou jako předpoklad uchopovací schopnosti, zmenšení obličejové části lebky a hlavně zvětšení mozkovny.
• Sapientace (Homo sapiens):
  • vývoj ruky do dnešní podoby,
  • vytvoření bradového výběžku dolní čelisti a vznik artikulované řeči.

Systematické změny

Ještě v osmdesátých letech 20. století do čeledi homididae patřili pouze člověku podobní australopitéci a rod Homo sensu lato. Rozvoj studií psychologických a etologických začal výrazně narušovat výlučnost a jasnou definovatelnost čeledi Hominidae z hlediska schopností komunikace, analytického myšlení, uvědomění si vlastní osobnosti a v  neposlední řadě i používání nástrojů, sdílení potravy a mnoha dalších psychických a sociálních vlastností, které byly do té doby považovány za výhradně hominidní. Důležitějším impulsem byly studie molekulárněgenetické, které prokázaly, že rozdíly v genetickém vybavení jsou téměř zanedbatelné.

To vedlo k zahrnutí gorily a šimpanze do podčeledi homidů. Současné studie však vyvracejí blízkou příbuznost šimpanzů a gorily, geneticky je gorila šimpanzům vzdálenější, než je šimpanz člověku. Logicky byla do čeledi hominidé včleněna také podčeleď orangutani, a to také z toho důvodu, že v některých znacích, například ve stavbě vnitřních orgánů, je orangutan člověku velmi podobný. Orangutan také běžně úspěšně prochází zrcadlovým testem, který byl u goril mnohdy neúspěšný.

Novější systematické členění nadčeledi hominoidi, které lépe vyhovuje vývojovým vztahům, se dotklo i čeledi hominidé a jejího rozdělení na podčeledi a vypadá následovně (pouze recentní rody):

• čeleď hominidé
  • podčeleď orangutani
    • rod orangutan
  • podčeleď homidi
    • rod gorila
    • rod šimpanz
    • rod člověk

Společné znaky hominidů

Hominidé jsou středně velcí až velcí savci s výrazným pohlavním dimorfismem u orangutanů a goril, menším u šimpanzů a lidí. Živí se plody, listy, pozemní vegetaci a živočišnou stravou. Jsou schopni se adaptovat k životu v různých typech ekosystému. Jsou typičtí řídkou srstí. Všechny druhy používají bipedii a brachiaci. Obličejové kosti jsou poměrně široké a robustní, spodní čelist je hluboká. Řezáky jsou široké, ale také poměrně vysoké. Třenové zuby jsou poměrně krátké a velké. Stoličky mají archaickou stavbu, jejich morfologii můžeme označit jako nespecializovanou. Dlouhé kosti končetin jsou široké s velkými hlavicemi. Na vrchní straně lebky je temenní i týlní hřeben. Ruka má schopnosti silové i jemné manipulace. Výrazně je rozvinuto svalstvo zad a pánevní a také mimické svalstvo.

Mozek je poměrně velký s rozsáhlým zbrázděním mozkové kůry, pyramidové dráhy jsou rozvinuté. Zrak je prioritní smyslový orgán a sluch má velký význam především z hlediska komunikace. Všichni hominidé jsou si podobní složením a základními charakteristikami krve. Počet chromozómů je u lidí 46 a u všech ostatních rodů 48, moderní genetika prokázala, že tyto rozdíly mohly vzniknout běžnou chromozomální mutací. Tato odchylka je zásadní pro nemožnost křížení lidí s kterýmkoliv jiným rodem, byť ze stejné čeledě. Hominidé jsou vnímaví ke specifickým lidským nemocem, proti kterým jsou jiní primáti odolní.

Ontogeneze je dlouhá, a první početí přichází za normálních okolností až několik let po dosažení pohlavní zralosti. Typickým znakem je dlouhé sociální dozrávání. Důležitá je úloha učení jak při zapojování se do sociální struktury, tak při poznávání prostředí, typu potravy, predátorů i při lokomoci. V tomto procesu hrají u všech hominidů zásadní úlohu samice-matky.

Chování i komunikace jsou vysoce rozvinuté. Důležitou roli hraje kontaktní chování, jako objímání, doteky, uchopování rukou a neverbální komunikace symbolizovaným chováním, jako hrozby, usmiřování, rituály při setkávání apod. Princip dominance bývá uplatňován značně složitým způsobem. Důležitou roli mají postkonfliktní mechanismy, jako je usmiřování a utěšování, pro udržování stability sociální struktury. V chování všech druhů je možno pozorovat alespoň elementy emocí, které souvisí i s rozvinutou mimikou. Většina druhů umí velmi dobře manipulovat s nástroji a často je i vyrábět. Mnozí hominidé mají analytické schopnosti, umí napodobovat a uvědomovat si vlastní osobnost.

Rozšíření

Hominidé jsou jedinou čeledí, jejíž zástupci jsou rozšíření po celém světě (lidé). Zbývající rody však žijí v úzce vymezených oblastech a některým hrozí i vymizení.

• Orangutani žijí ve vysokých deštných pralesích v jihovýchodní Asii na Borneu a Sumatře.
• Gorily obývají pralesy Afriky od řeky Cross v jižní Nigérii až po ústí řeky Zaire, na východě sahá areál rozšíření přes Demokratickou republiku Kongo, hory Itombwe až k pohořím Kahuzi (s národním parkem Kahuzi-Biega) a Virunga. Izolovaná populace ještě žije v pralese Kayonza v severozápadní Ugandě.
• Šimpanzi jsou domovem v pralesích od Guinea-Bissau přes Republiku Kongo, Demokratickou republiku Kongo až po Ugandu a jižně až k jezeru Tanganika. Nejsou vázáni jen deštné pralesy, ale pronikají i do lesnaté savany a do horských pralesů až po nadmořskou výšku 3000 m nad mořem.

Třídění recentních hominidů

• čeleď hominidé (Hominidae) Gray, 1825
  • podčeleď orangutani (Ponginae) Elliot, 1912
    • rod orangutan (Pongo) Lacépède, 1799
      • druh orangutan bornejský (Pongo pygmaeus) Linnaeus, 1760 ohrožený druh
        • poddruh orangutan západní (Pongo pygmaeus pygmaeus) Linnaeus, 1760
        • poddruh orangutan jižní (Pongo pygmaeus wurmbii) Tiedemann, 1808
        • poddruh orangutan sabažský (Pongo pygmaeus morio) Owen, 1837
      • druh orangutan sumaterský (Pongo abelii) Lesson, 1827 kriticky ohrožený druh
  • podčeleď homidi (Homininae) Goodman, 1975
    • tribus gorily (Gorilini)
      • rod gorila (Gorilla) I. Geoffroy, 1852
        • druh gorila obecná (Gorilla gorilla) Savage, 1847 kriticky ohrožený druh
          • poddruh gorila nigérijská (Gorilla gorilla dielhi) Matschie, 1904
          • poddruh gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) Savage, 1847
        • druh gorila větší (Gorilla beringei) Matschie, 1903 ohrožený druh
          • poddruh gorila horská (Gorilla beringei beringei) Matschie, 1903
          • poddruh gorila východní (Gorilla beringei graueri) Matschie, 1914
    • tribus Hominini Gray, 1825
      • podtribus šimpanzi (Panini)
        • rod šimpanz (Pan) Oken, 1816
          • druh šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) Blumenbach, 1775 ohrožený druh
            • poddruh šimpanz čego (Pan troglodytes troglodytes) Blumenbach, 1775
            • poddruh šimpanz nigérijský (Pan troglodytes vellerosus) Gray, 1862
            • poddruh šimpanz severovýchodní) (Pan troglodytes schweinfurthii) Giglioli, 1872
            • poddruh šimpanz východní (Pan troglodytes marungensis) Noack, 1887
            • poddruh šimpanz hornoguinejský (Pan troglodyte verus) Schwarz, 1934
          • druh šimpanz bonobo (Pan paniscus) Schwarz, 1929 ohrožený druh
      • podtribus lidé (Hominina)
        • rod člověk (Homo) Linnaeus, 1758
          • druh člověk moudrý (Homo sapiens) Linnaeus, 1758

Odkazy

Literatura

• Václav Vančata: Primatologie, 2. díl. Catarrhina – opice a lidoopi, Univerzita Karlova, PedF, Praha 2003, ISBN 80-7290-127-3
• Václav Vančata: Paleoantropologie – přehled fylogeneze člověka a jeho předků, Masarykova universita v Brně, Brno 2003

Související články

• Vývoj člověka
• Ontogeneze člověka