Krev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Červené krvinky
Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo)

Krev je kapalná, viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na hemo- nebo hemato-, což je odvozeno z řeckého slova haema znamenajícího „krev“.

Vzhledem k její funkci se o ní často mluví též jako o trofické tkáni nebo trofickém pojivu.

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty (např. oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, lipidy, hormony) mezi tkáně a orgány.

Krev různých druhů[editovat | editovat zdroj]

Mezi druhy existují v krvi rozdíly.

Savci a ptáci[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Oběhová soustava.

Krev je kapalná červená tkáň a její hlavní funkcí je transport kyslíku nutný pro život - okysličování tkání, orgánů,... Též zásobuje tkáně živinami (cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny), odvádí odpadní produkty (oxid uhličitý) a obsahuje různé komponenty imunitního systému. Buňky imunitního systému jsou leukocyty (bílé krvinky), které chrání tělo před infekcí. Krví jsou přenášeny také hormony, které působí na různé orgány - stimulují je.

Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4–6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti. Ženy mívají méně krve než muži. Množství krve se může měnit. Normální objem krve u dospělého člověka se nazývá normovolémie. Pokud dojde ke zvýšení objemu krve, dochází k hypervolémii. Snížení objemu krve je hypovolémie.

Stejný poměr platí i u ostatních savců a ptáků, krev tvoří asi 8 % hmotnosti těla.

Krev je červená v rozsahu od světle červené – když je okysličená, po tmavě červenou – když není. Červená barva pochází z hemoglobinu, což je metaloproteinová sloučenina obsahující železo ve formě chemické struktury – kofaktoru hemu, na který se váže kyslík a oxid uhličitý. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale žíly jsou modré, protože světlo je rozptýleno kůží. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Ve skutečnosti při pitvě nebo operaci vypadají tepny a žíly téměř stejně.

Krev se pohybuje v cévách a její oběh je zajišťován srdcem, svalovou pumpou. Proudí do plic pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes tepny. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané kapiláry (vlásečnice). Pak se vrací do srdce žílami.

Krev transportuje metabolické odpadní produkty, léky a jiné cizí chemikálie do jater na eliminaci a do ledvin na vyloučení močí.

Tlumivý roztok kyseliny uhličité (H2CO3) a bikarbonátu (HCO3) je přítomný v proudu lidské krve pro udržení pH mezi 7,35 a 7,45.

Bezobratlí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Anatomie měkkýšů.

U některých bezobratlých jako např. hmyz je kyslík jednoduše rozpuštěn v plazmě. Větší zvířata používají respirační proteiny na zvýšení kapacity pro přenos kyslíku. Hemoglobin je v přírodě nejčastější takový protein. Hemocyanin (modrý) obsahuje měď a je přítomen u korýšů a měkkýšů.

Existuje teorie, že pláštěnci mohou používat „vanadiny“ (proteiny obsahující vanad) jako krevní barvivo (je světle zelené, modré nebo oranžové).

U mnohých bezobratlovců jsou tyto proteiny přenášející kyslík volně rozpustné v krvi a u obratlovců jsou obsaženy v specializovaných červených krvinkách, což umožňuje vyšší koncentraci respiračních pigmentů bez zvýšení viskozity nebo bez poškození krevních filtračních orgánů jako ledviny.

Hmyz[editovat | editovat zdroj]

U hmyzu není krev (přesněji hemolymfa) zahrnuta do transportu kyslíku. (Otvory zvané vzdušnice umožňují kyslíku ze vzduchu rozptýlit se přímo do tkáně.) Krev hmyzu přenáší živiny do tkání a odnáší odpadní produkty.

Anatomie krve[editovat | editovat zdroj]

Referenční hodnoty (hmotnostních a molárních) koncentrací jednotlivých složek krve.
Hematokrit – podíl objemu červených krvinek k celkovému objemu krve.

Krev je složena z několika typů krvinek a tyto formované elementy krve tvoří asi 45 % celé krve. Ostatních 55 % je krevní plazma – nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální pH lidské arteriální krve je asi 7,40.

Popis krvinek:

  • Červené krvinky neboli erytrocyty (96 %). U savců tyto krvinky nemají buněčné jádro (u mozolnatců, např. velbloud, však ano) a organely, jsou to neplnohodnotné buňky. Obsahují hemoglobin a distribuují kyslík. Jejich životnost se pohybuje kolem 120 dní. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé krevní typy.
  • Bílé krvinky neboli leukocyty (3 %) jsou částí imunitního systému a eliminují původce infekcí.
  • Krevní destičky neboli trombocyty (1 %) jsou odpovědny za srážení krve neboli koagulaci (sraženinu).

Krevní plazma je v podstatě vodní roztok obsahující 90 % vody, 7 % plazmatických proteinů, 0,9 % anorganických solí a roznášené látky.

Plazma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.

Fyziologie krve[editovat | editovat zdroj]

Produkce a rozklad[editovat | editovat zdroj]

Krevní buňky produkuje kostní dřeň v procesu zvaném krvetvorba. Proteinová složka je produkována většinou v játrech, zatímco hormony produkují endokrinní žlázy a vodní frakce udržované v zažívacím traktu a ledvinách.

Krevní buňky se rozkládají v slezině, částečně také v játrech (vychytávané Kupfferovými buňkami). Játra též čistí proteiny a aminokyseliny (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do moči).

Transport kyslíku[editovat | editovat zdroj]

Množství kyslíku rozpuštěného v krvi je přímo úměrné parciálnímu tlaku kyslíku (O2) – zkratka PO2 – v krvi.

Molekula hemoglobinu je primární transportér kyslíku v krvi. 98,5 % kyslíku je chemicky kombinováno s hemoglobinem (Hb). Jen 1,5 % je fyzikálně rozpuštěno.

Transport oxidu uhličitého CO2[editovat | editovat zdroj]

Když arteriální (tepenná) krev proudí přes kapiláry, oxid uhličitý se rozpouští z tkáně do krve. Nějaký oxid uhličitý je rozpuštěn v krvi. Část oxidu uhličitého reaguje s hemoglobinem pro formování karbaminohemoglobinu. Zbylý oxid uhličitý je konvertován na bikarbonát a vodíkové ionty. Většina oxidu uhličitého je transportována krví ve formě iontů bikarbonátu.

Transport vodíkových iontů[editovat | editovat zdroj]

Část oxyhemoglobinu ztrácí kyslík a vzniká deoxyhemoglobin, který má mnohem větší afinitu k vodíkovým iontům H+ než oxyhemoglobin, proto váže většinu vodíkových iontů.

Krev jako potrava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku sání krve.

Tzv. krevsající hmyz, roztoči a někteří další živočichové se vyživují pouze či převážně krví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo krev ve Wikislovníku
  • Téma Krev ve Wikicitátech