Portál:Biologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Portál Biologie PortálProjektHlavní článekKategorie

Biologie je studiem živých soustav, tj. jednobuněčných a mnohobuněčných organismů, virů, virusoidů a virodů, se zabývají biologické vědy, které v souhrnu tvoří vědu o životě neboli biologii. Jejich obsah je předmětem studia lze vymezit pouze rámcově, protože v mnoha ohledech se jednotlivé biologické disciplíny překrývají, a to nejenom vzájemně, ale i vědami nebiologickými. Abychom pochopili vzájemné vztahy a souvislosti, musíme si uvědomit skutečnost, že celou biologii lze rozdělit na dílčí obory z několika různých, vzájemně kombinovatelných, nevylučitelných se hledisek.

Zajímavosti

Sliz v přírodě

Biofilm tvořený slizem a buňkami zlatého stafylokoka

Sliz je souhrnné označení pro strukturu tvořenou nejčastěji vodou a makromolekulárními cukry, které nesou záporný náboj a mohou být navázány na proteiny. Má schopnost tvořit trojrozměrnou síť a při roztírání této lepkavé látky nad určitou hranici se sliz stává tekutým.

Sliz se v přírodě vyskytuje relativně běžně, tvoří obvykle ochrannou vrstvu kolem bakterií, archeí, i eukaryotických buněk. V této formě bývá nazýván glykokalyx, nebo, je-li méně soudržný, také (zejména u bakterií) slizová vrstva. Sliz pokrývá i celé orgány, u člověka například na endotelu pohlavní, močové, trávicí a dýchací soustavy. Často v této formě bývá nazýván hlen. Obvykle zde brání infekci, protože obsahuje protilátky (imunoglobuliny) a ionty železa. Sliz drží pohromadě i celá mikrobiální společenstva v půdě. Zamezuje zde erozi a někdy se tak stává významným geologickým činitelem.

Článek měsíce

Kutikula je vrstva pokrývající mnohé živočichy i rostliny. Tyto struktury jsou samozřejmě pouze analogické, podobné svou funkcí, ale vznikaly často nezávisle. Spojuje je fakt, že kutikula je téměř nepropustná pro vodu a plyny pokrývající epidermis mnohých živočichů a nadzemních orgánů rostlin.

Její složení a členění je různé. V případě některých jednoduchých živočichů je to periderm (elastický obal obsahující chitin), u jiných je to elastická blána neobsahující chitin. V případě většiny měkkýšů a ramenonožců je to vápenatá vnější kostra a u členovců chitinová vnější kostra. U členovců má tyto části: epikutikula, exokutikula a endokutikula. Rostlinná kutikula je z kutinu.

Novinky

Obrázek dne

Požadované články

Související články obsahuje
Portál Biologie

Projekty

Osobnost

Prof. RNDr. Stanislav Rosypal, DrSc. (* 1927) je přední český odborník v oblasti mikrobiologie a buněčné a molekulární biologie. Jeho speciální zaměření se týká stafylokoků a stafylokokových fágů. Od roku 2000 je v důchodu, jen občas přednáší na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Je autorem, spoluautorem a editorem mnoha mimořádně úspěšných středoškolských a vysokoškolských učebnic týkajících se jeho oboru.

Kategorie

Informace

Portál byl založen Wikidanem a pomáhají mu:

Živočich nebo rostlina měsíce

Přijmeme s potěšením jakoukoliv pomoc k vylepšení tohoto portálu.