Protisté
Protisté (Protista) jsou heterogenní skupina živých organismů zahrnující všechny eukaryotní organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby. Protisté jsou parafyletická skupina.
Obsah |
Tradiční systém [editovat]
Tradiční dělení protist je založeno na podobnosti s některou z říší mnohobuněčných organismů. Hlavním kritériem je způsob výživy, na jehož základě se rozlišují prvoci, řasy a houbám podobní protisté.
Řasy – protisté podobní rostlinám [editovat]
- Související informace naleznete v článku řasy.
Jednobuněčné řasy, tedy rostlinní protisté, mají chloroplasty a jsou schopné fotosyntézy. Avšak někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena). Jiné řasy jsou nepohyblivé a koloniální a některé jsou opravdu mnohobuněčné.
Zelené a červené řasy se zdají být blízkými příbuznými jiných rostlin a bývají zahrnuty do říše Plantae. Hnědé řasy se vyvinuly odlišně, druhotnou endosymbiózou řasy, proto byly v mnoha systémech vyčleněny do samostatných chromistů.
Prvoci – protisté podobní živočichům [editovat]
- Související informace naleznete v článku prvoci.
Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou, i když je mnoho výjimek. Obvykle mají délku jen 0,01 – 0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Mezi prvoky nalezneme i několik významných parazitů.
Z prvoků však do skutečné příbuznosti živočichů spadá jen velmi omezená skupina protistů (Choanozoa), někteří spadají do hub (hmyzomorky), ostatní mají odlišný původ (měňavkovci, exkaváti), někdy dokonce vznikli z původně fotosyntetizujících předků (nálevníci, výtrusovci, Rhizaria).
Protisté podobní houbám [editovat]
Mezi protisty podobné houbám se řadí chytridiomycety, hlenky, řasovky a labyrintovky.
Jako skutečně příbuzní však patří do hub pouze chytridiomycety.
Dnešní pojetí [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Klasifikace eukaryot.
Klasifikace protistů prochází značnými změnami. Bylo opuštěno od pokusů klasifikovat protisty na základě vnějších morfologických charakteristik a namísto toho se využívá studia ultrastruktury (struktury pozorovatelné elektronovým mikroskopem) a molekulární biologie. Tak jsou popisovány nové, monofyletické taxony a nový systém se jen málo podobá tradičnímu dělení. Stále je však mnoho skupin, jejichž zařazení je nejisté.
Nejnovější systémy zcela opouštějí protisty jako říši a místo toho zavádějí nové fylogeneticky přirozenější skupiny eukaryot, někdy označované také jako "říše", do kterých přirozeně spadají vedle jednobuněčných i organismy mnohobuněčné. Za neustálým vývojem systému stojí snaha o nahrazení polyfyletických a parafyletických skupin (v tabulce označeny (P)) nejpřirozenějšími skupinami monofyletickými (holofytetickými).
| tradiční říše | nové skupiny („říše“) a jejich vztah | ||
|---|---|---|---|
| živočichové | Opisthokonta | ||
| houby | |||
| rostliny | Archaeplastida | ||
| chromisté (P) | Chromalveolata (P) | Hacrobia | |
| Stramenopila | Harosa („SAR“) | ||
| ostatní protisté (P) |
Alveolata | ||
| Rhizaria | |||
| Amoebozoa | |||
| Excavata | |||
