Řasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chaluha Durvillaea antarctica na Novém Zélandu
Mikroskopická zelená řasa šroubatka (Spirogyra ssp.)
Červená řasa rodu Mastocarpus stellatus
Možná hledáte: jiné významy slova řasa.
Na tento článek je přesměrováno heslo Algae. O stejnojmenném jezeře pojednává článek Figurnoje.

Řasy jsou jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.[1] Mezi řasami najdeme jednobuněčné i mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno stélkou. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a hojněji se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vysychání symbiózou s houbou a tvoří součást lišejníků.

Většina řas je schopná fotosyntézy a je proto autotrofní. Chloroplasty vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou mixotrofní nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily. Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, ruduchy a chaluhy poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří fytoplankton. Věda, která studuje řasy, se nazývá algologie či fykologie.

Vodní řasy lze v závislosti na druhu využít jak jako potravinu, tak palivo či surovinu na výrobu vodíku, metanu a biopaliva.[1]

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými typy řas[editovat | editovat zdroj]

Řasy spadají podle současného pojetí do několika říší:

  • Archaeplastida Archeplastida zahrnuje všechny fotosyntetizující organismy, které mají chloroplasty s dvoujednotkovou membránou. Plastidy vznikly primární endosymbiózou se sinicí.
  • Excavata
    U krásnooček jsou plastidy obklopené trojitou membránou. Vznikly zřejmě pozřením zelené řasy pradávným krásnoočkem.
  • Chromista
    • Rhizaria
      U této skupiny je membrána chloroplastů dokonce čtyřjednotková. Vznikly podobně jako u krásnooček.
    • Chromalveolata sensu stricto
      Mají chloroplasty obsahující chlorofyl a a c. Chlorofyl c se nevyskytuje ani u sinic, ani u archaeplastid.
      První tři skupiny mají stěnu tvořenou čtyřmi membránami. Chloroplasty obrněnek mají membrány tři.

Mezi řasy se tradičně řadily i fotosyntetizující bakterie - sinice. Ačkoli podle dnešních poznatků patří do úplně jiné domény než ostatní řasy, přesto jsou často za řasy považovány i nadále a články o sinicích jsou dosud součástí fykologických periodik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online]. Prague Media Group s.r.o. [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.  
  2. Karol, K. G., McCourt, R. M., Cimino, M. T., & Delwiche, C. F. (2001). The closest living relatives of land plants. Science, 294(5550), 2351-2353.
  3. Simon, A., Glöckner, G., Felder, M., Melkonian, M., & Becker, B. (2006). EST analysis of the scaly green flagellate mesostigma viride (streptophyta): Implications for the evolution of green plants (viridiplantae).BMC Plant Biology, 6, 1-13.
  4. Nishiyama, T. (2007). Evolutionary developmental biology of nonflowering land plants. International Journal of Plant Sciences, 168(1), 37-47.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Algae ve Wikimedia Commons

  • Slovníkové heslo řasa ve Wikislovníku