Prokaryota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řez prokaryotní buňkou

Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní je označení pro evolučně velmi staré organismy, které vznikly před 3-3,5 miliardami let. Pravděpodobně jsou vůbec nejstaršími buněčnými organismy. Prokaryotická buňka je podstatně jednodušší než buňka eukaryot.

Do skupiny prokaryotických organismů řadíme domény bakterie a archea. Především dříve byly také tyto organizmy nazývány Monera.[1][2]

Vlastnosti prokaryot[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku prokaryotická buňka.

Prokaryota jsou vždy jednobuněčné organismy, nikdy netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně, ale mohou tvořit kolonie. Velikost prokaryotické buňky se obvykle pohybuje mezi desetinami a desítkami mikrometrů. Mimo jiné se předpokládá, že tomu tak je i proto, že difúze, na kterou se musí prokaryotické organismy při transportu látek spoléhat, není při větších velikostech dostatečně účinná. Tuto teorii ovšem značně zpochybňuje existence obrovských bakterií Epulopiscium fishelsoni a Thiomargarita namibiensis, které dorůstají délky kolem 0,5 mm.

Znaky společné s eukaryotickou buňkou[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku poslední univerzální společný předek.

Znaky vlastní pouze prokaryotické buňce[editovat | editovat zdroj]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Prokaryota je skupina zahrnující jak heterotrofní tak autotrofní, jak fototrofní tak litotrofní organizmy. Osidlují všechny typy prostředí, žijí a prospívají v širokém rozmezí teplot, přežívají vysoké hodnoty radiace. Bakteriální Spory mohou zůstat životaschopné mnoho let, přežívají i na povrchu družic na oběžné dráze Země. Některé žijí volně, jiné jsou symbionty eukaryotických organismů nebo i patogeny.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. H. F. Copeland. The Classification of Lower Organisms. Palo Alto : Pacific Books, 1956.  
  2. R. H. Whittaker. New concepts of kingdoms of organisms. Science. 1969, roč. 163, s. 150–160.  
  3. DAME, Remus T., Kalmykowa, Olga J.; Grainger, David C.; Burkholder, William F. Chromosomal Macrodomains and Associated Proteins: Implications for DNA Organization and Replication in Gram Negative Bacteria. PLoS Genetics. 2011, roč. 7, čís. 6, s. e1002123. DOI:10.1371/journal.pgen.1002123.  

Související články[editovat | editovat zdroj]