Doména (biologie)
Doména nebo také nadříše (či zřídka impérium[1]) je obvykle nejvyšší používaná taxonomická kategorie (vyjma někdy užívané superdomény Neomura).
Obsah |
[editovat] Počet domén
Podle třídoménového systému se rozeznávají tři domény, základní větve života:
- archea (Archaea, postaru Archaebacteria)
- bakterie (Bacteria, postaru Eubacteria)
- eukaryota (Eukaryota, též Eukarya, česky též někdy jaderní).
Přibližně od r. 2010 se mluví (zatím hypoteticky) o čtvrté doméně. Tvoří ji (nebo pozůstatek po ní) skupina velkých jaderně-cytoplazmatických DNA virů označovaná NCLDV (z anglického nucleocytoplasmic large DNA viruses). Velký genom virů rodu Mimivirus jako typických zástupců skupiny umožnil provést molekulárně biologické srovnání s ostatními doménami, poskytující indicie pro fylogenetické vyčlenění této domény.[2][3] Existence nové domény je zatím přijímána skepticky.[4][5] Existují i studie naznačující, že dosud neznámých domén (s pozůstatky ve formě virů) by mohlo být více.[6]
Někdy se pojem domény používá jako formální kategorie bez fylogenetického obsahu, což umožňuje do čtvrté domény zařazovat např. hypotetické předky eukaryotické buňky („Urkaryotes“), z nichž vznikla eukaryotická buňka teprve endosymbiózou mitochondrie.[7]
[editovat] Původ názvu
Taxon „doména“ poprvé zavedli v roce 1990 vědci Carl Woese, Otto Kandler a Mark Wheelis, a to ve své studii Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya.[8]
Slovo doména pochází z latinského dominium, jež odpovídá významu slov „vlastnictví“, „držení“, ale též „vláda“ a „panství“.[9]
[editovat] Srovnání tří domén života
Tři základní domény života některé své rysy sdílejí a některé se naopak liší. Následující tabulky uvádí některé významné rozdíly a podobnosti mezi třemi fundamentálními skupinami života.
| znak | přítomen u bakterií | přítomen u archeí | přítomen u eukaryot |
| fylogenetické postavení[9] | asi nezávislá skupina | blízko k eukaryotům | blízko k archeím |
| rozmnožování[9] | nepohlavní | nepohlavní | nepohlavní i pohlavní |
| výživa[9] | autotrofie (foto či chemo), heterotrofie (foto či chemo) | chemoautotrofní či chemoheterotrofní | obligátně chemoheterotrofní či obligátně fotoautotrofní |
| znak | přítomen u bakterií | přítomen u archeí | přítomen u eukaryot |
| velikost buněk[10] | často 10× menší než u eukaryot | často 10× menší než u eukaryot | často 10× větší než u ostatních domén |
| typ buněk[9] | prokaryotický | prokaryotický | eukaryotický |
| pravé buněčné jádro[11] | NE[p 1] | NE | ANO |
| typ ribozomů[9] | 70S | 70S | 80S |
| stavební látka bičíků | flagelin | flagelin | tubulin |
| přítomnost membránou obalených organel (systém vnitřních membrán)[11] | NE[p 1] | NE | ANO |
| přítomnost cytoskeletu[15][16] | jen v menší míře | jen v menší míře | ANO |
| peptidoglykan v buněčné stěně[11] | ANO | NE | NE |
| vazba na lipidech v cytoplazmatické membráně[9][17] | esterová vazba | etherová vazba | esterová vazba |
| znak | přítomen u bakterií | přítomen u archeí | přítomen u eukaryot |
| chromozom[11][15] | zpravidla cirkulární (vzácně lineární[18]) | cirkulární | více lineárních |
| přítomnost intronů (nekódující DNA)[11] | zřídka[19][20] | u některých genů[21][22][23] | ANO |
| přítomnost nukleozomů a histonů na chromozomech[11] | NE | ANO | ANO |
| přítomnost operonů v genomu[11] | ANO | ANO | NE |
| znak | přítomen u bakterií | přítomen u archeí | přítomen u eukaryot |
| přítomnost transkripčního faktoru TBP[11] | NE | ANO | ANO |
| počet RNA polymeráz[11] | jedna | více | více |
| mRNA nesoucí informaci pro syntézu více proteinů[11][24] | ANO | ANO | NE |
| start kodon[11][9] | N-formylmethionin | methionin | methionin (ale v plastidech a mitochondriích formylmethionin) |
[editovat] Poznámky
- ↑ a b Existují však výjimky: U planktomycet a poribakterií byly nalezeny membránové struktury (kompartmenty), některé připomínají eukaryotické buněčné jádro (u rodu Gemmata má dokonce toto jádro dvojitou membránu a póry).[12][13][14]
[editovat] Reference
- ↑ KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha : Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.
- ↑ BOYER, Mickaël; MADOUI, Mohammed-Amine; GIMENEZ, Gregory, Bernard La Scola, Didier Raoult. Phylogenetic and Phyletic Studies of Informational Genes in Genomes Highlight Existence of a 4th Domain of Life Including Giant Viruses. PLoS One [online]. , 2. prosinec 2010, svazek 5, čís. 12 [cit. 2011-05-03], e15530. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0015530. (anglicky)
- ↑ COLSON, Philippe; GIMENEZ, Gregory; BOYER, Mickaël, Ghislain Fournous, Didier Raoult. The Giant Cafeteria roenbergensis Virus That Infects a Widespread Marine Phagocytic Protist Is a New Member of the Fourth Domain of Life. PLoS One [online]. , 29. duben 2011, svazek 6, čís. 4 [cit. 2011-05-03], e18935. Dostupné online. PDF: [2].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0018935. (anglicky)
- ↑ http://www.rense.com/general58/dorth.htm
- ↑ WILLIAMS, Tom A.; EMBLEY, T. Martin; HEINZ, Eva. Informational Gene Phylogenies Do Not Support a Fourth Domain of Life for Nucleocytoplasmic Large DNA Viruses. PLoS ONE [online]. , 16. červen 2011, svazek 6, čís. 6, s. 1-11, e21080. Dostupné online. PDF: [3].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0021080. (anglicky)
- ↑ WU, Dongying; WU, Martin; HALPERN, Aaron, Douglas B. Rusch, Shibu Yooseph, Marvin Frazier, J. Craig Venter, Jonathan A. Eisen. Stalking the Fourth Domain in Metagenomic Data: Searching for, Discovering, and Interpreting Novel, Deep Branches in Marker Gene Phylogenetic Trees. PLoS One [online]. , 18. březen 2011, svazek 6, čís. 3 [cit. 2011-05-03], e18011. Dostupné online. PDF: [4].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0018011. (anglicky)
- ↑ http://www.mansfield.ohio-state.edu/~sabedon/black09.htm
- ↑ Woese CR, Kandler O, Wheelis ML. Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya. Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A., 1990, roč. 87, čís. 12, s. 4576–9. Dostupné online. PMID 2112744.
- ↑ a b c d e f g h ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.] : Scientia, 2003. S. 797.
- ↑ Journey into the Cell; Eukaryotic and Prokaryotic Cells [online]. . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k THE BACTERIAL CELL (Bacteriology, Chapter one) [online]. University of South Carolina. Dostupné online.
- ↑ FUERST, John A.. Intracellular Compartmentation in Planctomycetes. Annual Review of Microbiology, 2005-05-23, roč. 59, s. 299-328. Dostupné online. DOI:10.1146/annurev.micro.59.030804.121258.
- ↑ LINDSAY, Margaret R., Richard I. Webb, Marc Strous, Mike S. Jetten, Margaret K. Butler, Rebecca J. Forde, John A. Fuerst Cell compartmentalisation in planctomycetes: novel types of structural organisation for the bacterial cell. Archives of Microbiology, 2004-02-19, roč. 175, čís. 6, s. 413-429. Dostupné online. DOI:10.1007/s002030100280.
- ↑ SANTARELLA-MELLWIG, Rachel; FRANKE, Josef; JAEDICKE, Andreas, Matyas Gorjanacz, Ulrike Bauer, Aidan Budd, Iain W. Mattaj, Damien P. Devos The Compartmentalized Bacteria of the Planctomycetes-Verrucomicrobia-Chlamydiae Superphylum Have Membrane Coat-Like Proteins. PLoS Biology [online]. , 19. leden 2010, svazek 8, čís. 1 [cit. 2010-01-21], s. e1000281. Dostupné online. PDF: [5].ISSN 1545-7885. DOI:10.1371/journal.pbio.1000281. (anglicky)
- ↑ a b http://www.ucmp.berkeley.edu/alllife/eukaryotamm.html
- ↑ SHIH, Yu-Ling, Lawrence Rothfield The Bacterial Cytoskeleton. Microbiology and Molecular Biology Reviews, 2006-09, roč. 70, čís. 3, s. 729�754. Dostupné online [cit. 2008-08-29]. DOI:10.1128/MMBR.00017-06.
- ↑ DE ROSA, M, A Gambacorta, A Gliozzi Structure, biosynthesis, and physicochemical properties of archaebacterial lipids. Microbiological Reviews, 1986-03, roč. 50, čís. 1, s. 70-80. Dostupné online. ISSN 0146-0749. DOI:3083222.
- ↑ CASJENS, Sherwood, Wai Mun Huang Linear chromosomal physical and genetic map of Borrelia burgdorferi, the Lyme disease agent. Molecular Microbiology, 1993, roč. 8, čís. 5, s. 967-980. Dostupné online [cit. 2008-08-30]. DOI:10.1111/j.1365-2958.1993.tb01641.x.
- ↑ Belfort M, Reaban ME, Coetzee T, Dalgaard JZ. Prokaryotic introns and inteins: a panoply of form and function. J. Bacteriol., 1995, roč. 177, čís. 14, s. 3897–903. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MOHR, G.; GHANEM, E.; LAMBOWITZ, A. M.. Mechanisms Used for Genomic Proliferation by Thermophilic Group II Introns. PLoS Biology [online]. , 8. červen 2010, svazek 8, čís. 6, e1000391. Dostupné online. PDF: [6]. DOI:doi:10.1371/journal.pbio.1000391. (anglicky)
- ↑ Lykke-Andersen J., Aagaard C., Semionenkov M., Garrett R. A.. Archaeal introns: splicing, intercellular mobility and evolution. Trends Biochem. Sci., September 1997, roč. 22, čís. 9, s. 326–31. PMID 9301331.
- ↑ Watanabe Y., Yokobori S., Inaba T., et al. Introns in protein-coding genes in Archaea. FEBS Lett., January 2002, roč. 510, čís. 1-2, s. 27–30. PMID 11755525.
- ↑ Yoshinari S., Itoh T., Hallam S. J., et al. Archaeal pre-mRNA splicing: a connection to hetero-oligomeric splicing endonuclease. Biochem. Biophys. Res. Commun., August 2006, roč. 346, čís. 3, s. 1024–32. DOI:10.1016/j.bbrc.2006.06.011. PMID 16781672.
- ↑ Kozak, M.. Comparison of initiation of protein synthesis in procaryotes, eucaryotes, and organelles. Microbiological Reviews, March 1983, roč. 47, čís. 1, s. 1–45. Dostupné online [PDF]. PMID 6343825.