Doména (biologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
The various levels of the scientific classification system. Druh Rod Čeleď Řád Třída Kmen Říše Doména Život
Hierarchie biologické klasifikace znázorňující 8 základních taxonomických kategorií.
Fylogenetický strom zachycující tři domény života

Doména nebo také nadříše (či zřídka impérium[1]) je obvykle nejvyšší používaná taxonomická kategorie (vyjma někdy užívané superdomény Neomura).

Obsah

[editovat] Počet domén

Podle třídoménového systému se rozeznávají tři domény, základní větve života: archea (Archaea), bakterie (Eubacteria) a Eukaryota.

Jen někdy se mluví o hypotetické čtvrté doméně; některé studie například navrhly za čtvrtou doménu považovat vir obrovských rozměrů, označovaný jako Mimivirus, ačkoliv se k tomu jiní vědci stavěli skepticky.[2] Jindy se za čtvrtou doménu považují hypotetičtí předci eukaryotické buňky („Urkaryotes“), z nichž vznikla eukaryotická buňka teprve endosymbiózou mitochondrie.[3]

[editovat] Původ názvu

Taxon „doména“ poprvé zavedli v roce 1990 vědci Carl Woese, Otto Kandler a Mark Wheelis, a to ve své studii Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya.[4]

Slovo doména pochází z latinského dominium, jež odpovídá významu slov „vlastnictví“, „držení“, ale též „vláda“ a „panství“.[5]

[editovat] Srovnání tří domén života

Tři základní domény života některé své rysy sdílejí a některé se naopak liší. Následující tabulky uvádí některé významné rozdíly a podobnosti mezi třemi fundamentálními skupinami života.

Základní znaky
znak přítomen u bakterií přítomen u archeí přítomen u eukaryot
fylogenetické postavení[5] asi nezávislá skupina blízko k eukaryotům blízko k archeím
rozmnožování[5] nepohlavní nepohlavní nepohlavní i pohlavní
výživa[5] autotrofie (foto či chemo), heterotrofie (foto či chemo) chemoautotrofní či chemoheterotrofní obligátně chemoheterotrofní či obligátně fotoautotrofní


Buňka
znak přítomen u bakterií přítomen u archeí přítomen u eukaryot
velikost buněk[6] často 10× menší než u eukaryot často 10× menší než u eukaryot často 10× větší než u ostatních domén
typ buněk[5] prokaryotický prokaryotický eukaryotický
pravé buněčné jádro[7] NEPozn.1 NE ANO
typ ribozomů[5] 70S 70S 80S
stavební látka bičíků flagelin flagelin tubulin
přítomnost membránou obalených organel (systém vnitřních membrán)[7] NEPozn.1 NE ANO
přítomnost cytoskeletu[8][9] jen v menší míře jen v menší míře ANO
peptidoglykan v buněčné stěně[7] ANO NE NE
vazba na lipidech v cytoplazmatické membráně[5][10] esterová vazba etherová vazba esterová vazba


Genom
znak přítomen u bakterií přítomen u archeí přítomen u eukaryot
chromozom[7][8] zpravidla cirkulární (vzácně lineární[11]) cirkulární více lineárních
přítomnost intronů (nekódující DNA)[7] NE NE ANO
přítomnost nukleozomů a histonů na chromozomech[7] NE ANO ANO
přítomnost operonů v genomu[7] ANO ANO NE


Proteosyntéza
znak přítomen u bakterií přítomen u archeí přítomen u eukaryot
přítomnost transkripčního faktoru TBP[7] NE ANO ANO
počet RNA polymeráz[7] jedna více více
mRNA nesoucí informaci pro syntézu více proteinů[7][12] ANO ANO NE
start kodon[7][5] N-formylmethionin methionin methionin (ale v plastidech a mitochondriích formylmethionin)

[editovat] Poznámky

[editovat] Reference

  1. ↑ KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha : Karolinum, 2005. s. 606.
  2. ↑ http://www.rense.com/general58/dorth.htm
  3. ↑ http://www.mansfield.ohio-state.edu/~sabedon/black09.htm
  4. ↑ Woese CR, Kandler O, Wheelis ML. Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya. Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A., 1990, roč. 87, čís. 12, s. 4576–9. Dostupné online. PMID 2112744.
  5. ↑ a b c d e f g h ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.] : Scientia, 2003. s. 797.
  6. ↑ Journey into the Cell; Eukaryotic and Prokaryotic Cells [online]. . Dostupné online.
  7. ↑ a b c d e f g h i j k THE BACTERIAL CELL (Bacteriology, Chapter one) [online]. University of South Carolina. Dostupné online.
  8. ↑ a b http://www.ucmp.berkeley.edu/alllife/eukaryotamm.html
  9. ↑ Shih, Yu-Ling; Lawrence Rothfield (2006-09). "The Bacterial Cytoskeleton". Microbiology and Molecular Biology Reviews 70 (3): 729�754. doi:10.1128/MMBR.00017-06. 
  10. ↑ De Rosa, M; A Gambacorta, A Gliozzi (1986-03). "Structure, biosynthesis, and physicochemical properties of archaebacterial lipids". Microbiological Reviews 50 (1): 70-80. doi:3083222. ISSN 0146-0749. 
  11. ↑ Casjens, Sherwood; Wai Mun Huang (1993). "Linear chromosomal physical and genetic map of Borrelia burgdorferi, the Lyme disease agent". Molecular Microbiology 8 (5): 967-980. doi:10.1111/j.1365-2958.1993.tb01641.x. 
  12. ↑ Kozak, M. (March 1983). "Comparison of initiation of protein synthesis in procaryotes, eucaryotes, and organelles" (PDF). Microbiological Reviews 47 (1): 1–45. PMID 6343825. 
  13. ↑ Fuerst, John A. (2005-05-23). "Intracellular Compartmentation in Planctomycetes". Annual Review of Microbiology 59: 299-328. doi:10.1146/annurev.micro.59.030804.121258. 
  14. ↑ Lindsay, Margaret R.; Richard I. Webb, Marc Strous, Mike S. Jetten, Margaret K. Butler, Rebecca J. Forde, John A. Fuerst (2004-02-19). "Cell compartmentalisation in planctomycetes: novel types of structural organisation for the bacterial cell". Archives of Microbiology 175 (6): 413-429. doi:10.1007/s002030100280. 


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3%A9na_(biologie)“