Proteosyntéza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Proteosyntéza je proces, ve kterém se tvoří bílkoviny. Proteosyntéza se skládá ze dvou kroků. V prvním dochází k přepisu (transkripci) genetického kódu DNA do mRNA. V druhém dochází k překladu (translaci) kódu z mRNA a k tvorbě bílkovin. V lidských buňkách probíhá transkripce v buněčném jádru a translace na ribozomech.

Proteosyntéza je zahájena iniciační tRNA, to jest tou, která nese methionin. Ta se naváže na malou ribozomální podjednotku a začne pomalu projíždět molekulu mRNA od 5' konce. Jakmile objeví iniciační sekvenci AUG - naváže se a translace začíná. Na další sekvence (kodóny) nasedají další tRNA podle komplementarity bází (systém kodon na mRNA - antikodon na tRNA). Mezi přinesenými aminokyselinami vznikají peptidové vazby. Za tuto část translace - elongaci - je zodpovědná zejména velká ribozomální podjednotka. Jakmile zbývá již jen kodon beze smyslu (terminační), je proteosyntéza ukončena a vzniklé polypeptidové vlákno může být dále v buňce upravováno na požadovanou bílkovinu zejména pomocí posttranslačních modifikací.

Drsné endoplazmatické retikulum (s ribozomy) je specializováno pro tvorbu mimobuněčných nebo transmembránových proteinů (různé iontové kanály či receptory), které se zabudují do vnitřku membrán (sekreční granula, lysozomy). Naopak volné ribozomy se podílejí především na tvorbě cytosolických proteinů. K proteosyntéze však dochází i v semiautonomních organelách (mitochondrie).

Související články[editovat | editovat zdroj]