RNA polymeráza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bakteriální RNA polymeráza; na obrázku z bakterie Thermus aquaticus

RNA polymeráza (RNAP) je enzym, který katalyzuje syntézu RNA podle vzoru - příslušné části řetězce DNA (či vzácně podle jiné [RNA]). Díky tomuto enzymu vznikají mezi danými nukleosidtrifosfáty (ATP, CTP, GTP, UTP) fosfodiesterové vazby, čímž se spojují do řetězce několika tisíc nukleotidů. RNA polymeráza hraje klíčovou roli v procesu transkripce.[1]

RNA polymeráza udělá chybu jednou za 104 nukleotidů, tedy asi 1 000× častěji, než DNA polymeráza (po proofreadingu).[1] Regulaci transkripce zajišťují zejména tzv. transkripční faktory, které se mnohdy vážou na RNA polymerázu.

Obsah

Klasifikace [editovat]

Rozlišují se:[2]

Typy RNA polymeráz [editovat]

U bakterií [editovat]

Bakterie mají zřejmě jedinou RNA polymerázu, ta je však složená z několika podjednotek:[2]

  • α podjednotka (velikost 36,5 kDa) – váže se na promotor;
  • β′ podjednotka (155,2 kDa) – váže se na DNA;
  • β podjednotka (150,6 kDa) – umožňuje samotnou polymerizační aktivitu
  • σ podjednotka (sigma faktor) – významná pro iniciaci transkripce (otevře dvoušroubovici).

U eukaryot [editovat]

U eukaryot jsou tři základní typy RNA-polymeráz,[1] všechny jsou složené z mnoha podjednotek (například RNAP jich má kolem 12[2]):

U rostlin se vyskytuje navíc i tzv. RNA polymeráza IV (přepisuje siRNA).[3]

Archea mají zřejmě jen jedinou RNA polymerázu, nápadně podobnou těm eukaryotickým.[4]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. a b c ALBERTS, Bruce, et al Essential Cell Biology. 2. vyd. New York : Garland Science, 2004.  
  2. a b c RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.  
  3. Herr AJ, Jensen MB, Dalmay T, Baulcombe DC. RNA polymerase IV directs silencing of endogenous DNA. Science. 2005, roč. 308, čís. 5718, s. 118–20. DOI:10.1126/science.1106910. PMID 15692015.  
  4. D Langer, J Hain, P Thuriaux and W Zillig (1995) Transcription in Archaea: Similarity to that in Eucarya PNAS 92 5768-5772

Související články [editovat]